Se sklizní brambor začněte až tehdy, když je nať žlutá a zaschlá. Z plochy odstraňte veškeré rostlinné zbytky. Nejen tedy natě, ale i plevel. Obvyklý je masivní výskyt ptačince žabince, jemu se v půdě bohaté na živiny velmi daří. Používání selektivních herbicidů zde nedává žádný smysl. Velmi pravděpodobně by postřikem došlo ke kontaminaci hlíz v zemi. Jediným účinným způsobem boje je pravidelné kypření meziřádkových prostor v sezóně. Plevel z řádků před sklízením hlíz odstraníme železnými hráběmi. Poté jej necháme uschnout a uložíme do kompostu mezi vrstvy nadrobno posekané trávy. Tím zaručíme jeho dokonalé zničení.

Kam s bramborovu natí?

V dřívějších dobách se bramborová nať často pálila. Pálení ohňů však nyní v mnoha místech zakazují obecní vyhlášky. Máme-li natě větší množství, posekáme ji na krátké kousky zahradní sekačkou nebo mulčovačem a teprve takto upravenou ji přidáme do kompostu, kde se rychle rozloží. Bramborová nať je cenná pro obsah draslíku, vápníku a hořčíku.

Ruční sklizeň brambor

Sklizeň na záhonech proveďte za pomocí běžné zahradní motyky. Dobývání hlíz z půdy krumpáčem, rýčem nebo motykou pro hrůbkování je naprosto nevhodné. Těmito nástroji totiž značné množství úrody poškodíte. Důkladným podkopem každého řádku docílíte stavu, že z půdy vyjmete krásné a nepoškozené hlízy. Ty vydrží na správně zvoleném skladovacím místě až do Vánoc, možná i déle.

Při sklizni si poblíž připravte několik nádob, do kterých budete jednotlivé hlízy třídit. Velké hlízy ke spotřebě, menší pro sadbu na příští rok a poškozené pro krmení drobných hospodářských zvířat nebo rychlou spotřebu v kuchyni. Sklízíme za sucha, kdy hlízy nejsou obalené hlínou - zvláště důležité je to na těžších půdách. Práce bývá potom těžší, sklizeň musíme důkladně očistit. Pokud brambory z půdy vyjmout musíme a není vhodné počasí, pak můžeme nepoškozené hlízy opláchnout zahradní hadicí. Avšak poté je musíme nechat dostatečně vyschnout. Jinak začnou na skládce hnít či plesnivět.

S většími plochami pomůže stroj

Pokud máte větší zahradu a její součástí je i políčko, pak je zdlouhavé brambory obdělávat ručně. Na půdní práce se osvědčilo využití mnohostranného pomocníka v podobě kultivátoru nebo jednoosého malotraktoru. Pro práce spojené s vyoráváním brambor se lépe hodí druhý ze jmenovaných strojů. Je totiž vybaven tažnou převodovkou se zušlechtěným ozubením. Avšak na půdy lehčí můžete použít i řemenový kultivátor, zátěž hůře dimenzovaných převodů při práci s lehkou půdou je snesitelná.

Pro vyorávání brambor vždy používáme největší dostupnou tažnou nápravu a nejnižší pojezdovou rychlost. Nápravu i stroj osaďte všemi závažími. Vyorávací radlici zapojte do zadního závěsu a nezapomeňte na správné nastavení. Nastavovací těleso, kterým seřizujeme hloubku vyorávání, nikdy nesmí mít dorazové šrouby nastavené tak, aby narážely až o závěs. Vzniká tvrdé spojení, které brání korekcím směru při práci se strojem. Nezapomeňte na nahuštění pneumatik na správný tlak. Podhuštěná pneumatika způsobí protočení ráfku kola vůči duši a utržení ventilku. Po ukončení vyorávání zbavte plochu plevele a dalších rostlinných zbytků pomocí hřebových bran. Následně toto nářadí důkladně očistěte, nakonzervujte a uložte na suché místo.

Skladování bramborových hlíz

Aby hlízy brambor dlouho vydržely v co nejlepší kondici, věnujte jim náležitou pozornost při sklizni. Vše záleží také na skladovacím místě. Nejhorší možnou volbou je vlhký a světlý sklep, kde jsou hlízy uskladněny v kartonových krabicích. Po vyjmutí hlíz ze země a řádném očištění vyřadíme poškozené kusy. Ty spotřebujeme jako první. Nikdy je nedáváme do přepravek se zdravými kusy. Velmi rychle začnou podléhat zkáze. Plísně a hniloba pak snadno nakazí i ty zdravé. Ideální skladování bramborových hlíz:

  • tmavé suché místo s nízkou teplotou
  • uložení do prodyšných zelinářských přepravek