Tepla má rostoucí zelenina, květiny i čerstvě vysazené dřeviny dostatek, zato vláhy málo. Pěstitelé vyhlížejí déšť, někteří se dočkají, i když přeprška sotva napojí vyprahlou zem, jiné mraky o kousek minou, jak si poletují nad krajinou. Nezbývá než ty rostliny, které se bez vláhy neobejdou – čerstvé výsevy a výsadby, zelenina důkladně zalévat. A zadržet každou dešťovou kapku ze střechy.

Zeleninová zahrádka

Zelenina, na rozdíl od nenáročných, suchomilných trvalek, potřebuje zálivku a hnojení. I bez něj by mnohá přežila, ale neposkytla by ani zdaleka tak bohatou úrodu, jako při dobré péči. Druhům, které pěstujeme pro listy, postačí na dusík bohatý výluh ze zkvašených kopřiv. Jak ho doma snadno připravit se dočtete v článku Jak připravit účinné přírodní hnojivo z kopřiv?

Plodová zelenina, která kvete a nasazuje na plody, potřebuje více fosforu a draslíku, z přírodních hnojiv je ideální dostatečně naředěný, zkvašený drůbeží trus. Ten je zároveň ideálním hnojivem i pro kvetoucí letničky a náročnější trvalky – více se dočtete v článku Po čem pokvetou nejvíce? Po slepičincích, popelu i banánové slupce

Jahody, rajčata, papriky, dýně a melouny vyžadují též opylení, jinak plody nevytvoří. Dříve to byly i okurky, dnes umí mnoho odrůd plodit bez opylení. A pokud semenaříme, bez opylení nezískáme semena mrkve, zelí, kapusty, čekanky, kedlubny, vodnice, brokolice, pórku, petržele ani pažitky. Proto je důležité včelám poskytnout na zahradě pastvu po celý rok, abychom je přilákali – přehled nektarodárných květin, které je nasytí a zároveň zahradu zkrášlí, naleznete v článku Květiny pro včely, čmeláky a motýly: Které je pohostí nejlépe? Včelám samotářkám i čmelákům můžeme také přichystat obydlí – na rozdíl od včel medonosných budou naší zahradě věrné po celý rok.

Rajčata

Rostoucí tyčková rajčata vyvazujeme k opoře a pravidelně vylamujeme zálistky, výhony tvořící se za paždím listů. Keříčkové odrůdy květy a plody tvoří naopak na krátkých postranních výhonech, které se proto nevylamují. Rostliny zavlažujeme, hnojíme a půdu pod nimi mulčujeme. Jako prevence proti houbovým chorobám poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu, nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou v poměru 1:1. Rajčata nikdy nekropíme na listy, protože právě vlhkost na nich plísňovým onemocněním nahrává.

Papriky

Papriky jsou na rozdíl od rajčata schopny růst bez opory, ale vítr či samotná tíha plodů je později může poškodit, protože jejich výhony jsou křehké a snadno se lámou. Jako opora poslouží jednotlivé tyčky, nebo provázky natažené podél celé řady rostlin. Zaléváme, hnojíme a mulčujeme stejně, jako u rajčat

Okurky

Rostoucí sazenice, stejně jako ostatní plodovou zeleninu, dostatečně zaléváme, hnojíme a mulčujeme. Výhodné je pěstování okurek na opoře, například na síti – rostliny jsou méně náchylné k plísňovým chorobám, plody se nešpiní a snáze sklízejí. Skleníkové okurky často napadají svilušky – můžeme proti nim použít postřik na bázi oleje a lecitinu, který škůdcům zalepí dýchací otvory a tak je zahubí, ale díky jeho zdravotní nezávadnosti můžeme plody ihned po ošetření sklízet.

Cuketa a dýně

Rostliny s velikými listy a bujným, rychlým růstem, jsou na vláhu a živiny obzvlášť náročné. Zprvu je můžeme hnojit na dusík bohatým kopřivovým výluhem, později zkvašeným drůbežím trusem. Půdu pod sazenicemi mulčujeme a plazivé dýně navádíme na opory.

Fazole a fazolky

Vyséváme další várku keříčkových fazolek pro sklizeň mladých lusků. Rostou velmi rychle a úrodu poskytnou časně. Se slimáky, které fazole milují a klíčící rostlinky snadno zlikvidují, pomohou individuální ochrany z pet lahví, pivní pasti, nebo návnady na bázi glukonátu železa, které neohrožují ostatní zvířata.

Čekanka

Stále ještě můžeme vysazovat sazenice a vysévat semena čekanky určené pro sklizeň kořenů a zimní rychlení puků, i salátové, křehké červené čekanky radicchio. Již rostoucí salátovvé čekanky důkladně zaléváme, aby nebyly příliš hořké. Čekanku nyní můžeme přes léto pěstovat i na zastíněných místech, velmi užitečné je i mulčování.

Ředkvička

Odrůdy určené pro celoroční pěstování, odolné vůči dřevnatění a vybíhání do květu, lze vysévat na přelomu května a června. Již narostlé ředkvičky včas sklízíme, rostoucí pravidelně zaléváme, aby nebyly příliš hořké, nedřevnatěly a nepraskaly.

Salát

Vyséváme letní odrůdy, odolné proti horku, hořknutí a vybíhání do květu. Polostinné místo může být, na rozdíl od jarního pěstování, výhodou. Výsevy nenecháme zaschnout, rovněž rostoucí sazenice zaléváme a spolu se zálivkou přihnojíme výluhem ze zkvašených kopřiv.

Roketa

Pro tuto pikantní listovou zeleninu – bylinku platí to samé, co pro salát. Pro sklizeň mladých lístků jí i teď můžeme vysévat, podmínkou je dostatečná zálivka, stinnější místo je výhodou.

Kopr

Stejně jako roketu můžeme průběžně vysévat semena. Část kopru necháme vykvést, pokud si přejeme květenství nebo semena – vysoké odrůdy často vyžadují lehkou oporu. Pro sklizeň listů sestříháváme rostliny včas, po seříznutí či sestřihnutí znovu obrazí.

Hrášek

Pro postupnou sklizeň stále vyséváme další semena dřeňového hrášku pro sklizeň sladkých zrnek i cukrových odrůd pro sklizeň celých lusků. Sejeme až 2,5 cm hluboko v rozestupech kolem 10 cm do lehké půdy. K rychlejšímu a spolehlivějšímu klíčení lze semínka přimět máčením. Hrášek je třeba za sucha zalévat, někdy potřebuje pomoci navést na oporu, hnojení však nevyžaduje, dovede díky symbiotickým bakteriím na svých hlízkách dusík poutat sám. Mulčování mu však prospěje.

Zelí

Rostoucí hlávky letního zelí zaléváme a hnojíme, nejlépe tekutými organickými hnojivy (viz výše). Půdu mezi sazenicemi mulčujeme, pod mulč můžeme poklást návnady na slimáky, kteří brukvovitou zeleninu milují. Granule na bázi glukonátu železa neohrozí ostatní živočichy, například plže požírající ježky. Vyséváme zimních odrůdy pro podzimní sklizeň.

Brokolice a květák

Stále ještě můžeme sázet i sít pozdní odrůdy. Rostoucí květák i brokolici se vyplatí dostatečně zalévat a hnojit, ideálně tekutými organickými hnojivy. Velmi prospěšné je i mulčování. Posečená tráva a kopřivy, pokud je poklademe jako mulč mezi řádky, půdu nejen chrání, ale i postupně obohatí o živiny, na které jsou košťáloviny náročné. Stejně jako zelí a fazolky je třeba sazenice chránit před slimáky.

Kedlubna

Můžeme vysévat pozdní odrůdy. Rostoucí rostliny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly. Kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a hnojení – podobně jako květák. Při výsadbě kedluben je třeba zahrnout půdou kořeny, ale nikoli část nad kořenovým krčkem, základ budoucí kedlubny.

Jahody

V teplých oblastech dávají rané odrůdy již první úrodu. Ostatní pomalu rostou a na vybarvení si ještě počkáme. Jejich velikost a šťavnatost podpoříme zálivkou, úrodě svědčí i přihnojení - ideální je dostatečně naředěný zkvašený drůbeží trus (zálivka by neměla být příliš cítit a měla by mít barvu slabého čaje). Půdu pod sazenicemi nastýláme, nejlépe slámou, která je udrží v suchu a neušpiněné.

Rebarbora

Nakvétající stvoly vykroutíme a stále ještě můžeme pokračovat ve sklizni křehkých řapíků, ovšem čím dříve je sklidíme, tím lépe, protože obsah kyseliny šťavelové v nich s postupujícím časem rychle stoupá – a příliš šťavelanů nesvědčí chuti ani našemu zdraví. Sklizené řapíky vydrží až týden v ledničce, a pokud je zabalíme do lehce navlhčeného plátna, zachovají si svěžest ještě déle. Rebarboru si můžeme také zamrazit nebo zavařit.

Brambory

Rašící hlízy pravidelně přihrnujeme půdou, nebo obložíme trávou či slámou. Mulčovat se vyplatí i brambory pěstované klasicky v půdě a brázdách, nejen ty pěstované v trávě či slámě. Čerstvé trávy nesmíme navršit přímo na rostliny příliš mnoho najednou, aby se nezapařila.

↑Zpět na začátek

Letničky

Stále ještě můžeme vysévat mnohé druhy rychleji rostoucích letniček, jako je například oblíbená pestrá cínie, jako slunce zbarvený aksamitník a sluncovka, něžná černucha damašská, atraktivní zářivka, krásenka či vlčí mák, symbol léta. Letničky mohou tvořit veselé a barevné záhony samy o sobě, nejlépe ve směsích. Stále oblíbenější jsou směsi více druhů letniček, které vytvoří pestrou a přirozeně působící podívanou. Mnohé z květů jsou navíc plné nektaru a pylu pro včely, čmeláky motýly. Letničky mohou doplňovat i trvalkové výsadby – nenáročné druhy se v nich samy rok od roku přesévají.

↑Zpět na začátek

Trvalky

Výsevy a mladé výsadby zaléváme, kvetení podpoříme tekutým hnojivem přidaným do zálivky, například zkvašenými slepičinci, které prospívají i půdě a na rozdíl od hnojiv minerálních podporují tvorbu cenného humusu. Trvalky, jako je například astra, chryzantéma, hortenzie, zvonek či pivoňka stále ještě můžeme vysazovat a množit dělením trsů i řízkováním. Vysazovat a množit můžeme rovněž oblíbené bylinky, jako je levandule, šalvěj, tymián. Bylinky na živiny náročné nejsou, prospěje jim však minerální hnojivo s obsahem vápníku – například dřevěný popel, nebo mletý dolomitický vápenec.

Většina aromatických bylinek bude svědčit teplé místo, na které paprsky dopadají co nejdéle, chráněné před větrem, ovšem máta a meduňka, stejně jako třeba kerblík či čechřice vonná, dobře snášejí i zastínění.

Nakypřenou a zavlaženou půdu mezi novými výsadbami včas mulčujeme, abychom ji uchránili pře erozí, vysycháním a zbrzdily růst plevelů. Pro záhony vystavené slunci, se suchomilnými trvalkami a bylinkami, je ideální štěrk či kačírek. Do stinnějších výsadeb se hodí štěpka nebo mulčovací borka.

↑Zpět na začátek

Balkónové rostliny

Pro květiny pěstované v nádobách je pravidelná zálivka a hnojení ještě zásadnější, než pro rostliny kořenící ve volné půdě. Nádoba je značně omezuje a vše, co potřebují, jim musíme pravidelně dodávat. Pak se odmění bujným růstem a záplavou květů.

Co nejvíce slunce, dostatek vláhy a živin vyžadují oblíbené petúnie a pelargonie. Zaléváme je nejlépe ráno nebo večer, ovšem v nouzi budou vděčné i za napojení během dne, jen by voda neměla být studená, aby rozhicované rostliny neutrpěly šok. Zato stínomilné, něžné fuchsie, zaléváme zásadně jen ráno, dokud je chladno, nebo večer, když teplota opět klesne. Při teplotách nad 20 °C na obranu před horkem uzavírají póry a i když jsou vláhomilné, v tu dobu snadno dojde k nežádoucímu přemokření.

Jako i pro ostatní kvetoucí rostliny, také pro balkónovky jsou ideální generacemi osvědčené zkvašené slepičince. Z domácích chovů můžete získat kvalitní trus, který ponechejte tři týdny zkvasit v plastové nádobě s vodou (třetinu trusu, zbytek vody). Výsledné hnojivo je třeba ředit nejméně 1:10, raději více, a rostliny přihnojovat večer jednou týdně. Slepičince lze je i zakoupit v granulované či tekuté formě, která je pro letní přihnojování nejvhodnější. Kvetoucím rostlinám často chybí fosfor a draslík. Pomoci může i obyčejná banánová slupka. Je bohatá na draslík, a pokud ji vpravíte do květináčů, prospěje jim. Ze slupek můžete připravit i tekuté hnojivo – výluh – podobně jako třeba z kopřiv.

↑Zpět na začátek

Ovocné dřeviny

Rané odrůdy třešní již dozrávají – pěstovat na zahradě odrůdy rané i pozdní se vyplatí, protože pak máme čerstvé ovoce stále po ruce.

Mladé, letos vysazené stromky (jabloně, hrušně, meruňky, slivoně, aj). je třeba za sucha důkladně zalévat. Není nutné je zalévat denně, ale spíš větším množstvím vody najednou, aby se dostala až d hloubky ke kořenům a nenutila je hledat vláhu jen blízko povrchu.

Rovněž rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijeme, pět spíše vydatnou dávkou vody jednou za několik dní, a přihnojíme. Do vpichů vytvořených rycími vidlemi můžeme nalít výluh kopřiv nebo drůbežího trusu. Stejně postupujeme u ovocných stromů. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných dřevin má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny. Půdu pod stomky a keři mulčujeme.

↑Zpět na začátek

Okrasné dřeviny

Zálivka a mulčování prospěje i okrasným keřům, především nově vysazeným. Také přihnojení hnojivem bohatým na fosfor a draslík prospěje kvetoucím keřům, jako je komule Davidova, ibišek syrský, pivoňka dřevitá, růže, popínavý plamének či hortenzie (hnojivo pro posledně zmíněnou by nemělo obsahovat vápník).

↑Zpět na začátek