Nadmořská výška
Čím výše naše zahrada leží, tím chladnější je v ní průměrná teplota. A zatímco v nížinách se můžeme kupříkladu celkem spolehnout na tradiční datum v půli května, kdy ledoví muži odcházejí a s nimi i riziko přízemních mrazíků, ve vyšších polohách a na horách je ještě třeba obezřetnosti. Než riskovat poškození citlivých sazenic paprik, rajčat či pelargonií, raději počkáme do konce měsíce. Nebo máme po ruce alespoň ochranu v podobě netkané textilie či fóliového krytu, které mírný mrazík dokážou odrazit.
Kromě nadmořské výšky hraje jistou roli i geografická poloha zahrady na ose sever–jih, vzhledem k velikosti naší republiky však jen malou. Mnohem důležitější je mikroklima zahrady a jednotlivých jejích částí. Co to znamená? Pro teplomilné rostliny je mnohdy doporučována určitá nadmořská výška jako horní hranice, kde je lze ještě úspěšně pěstovat. Pokud však využijeme nejteplejší místo na zahradě, můžeme je s úspěchem pěstovat často i v polohách o 200 metrů vyšších! Ideálním, opravdu teplým místem je závětří u jižní stěny domu. Zeď zachycuje sluneční záření a teplo z ní pak vyzařuje do přilehlé půdy, poté ho znovu akumuluje zpět a část zase vrací. Teplým stanovištěm jsou také jižně orientované svahy.
A rozdílná mikroklimata v různých místech zahrady mají vliv rovněž na ideální načasování zahradnických prací. Na výhřevném stanovišti již kvetou sněženky a raší narcisy, byť na severní straně ještě leží sníh – rostliny zde podléhají odlišnému času a rytmu, než určuje datum v kalendáři.
předzahrádka
Aktuální sezona
Nenajdeme dvě úplně stejná jara ani léta. Počasí a teplota sice stále ještě podléhají čtyřem ročním obdobím, ale i v rámci nich je velký prostor pro rozmanitost (nehledě na přicházející klimatickou změnu). A právě konkrétnímu počasí a průběhu sezony bychom měli termíny setí a sázení přizpůsobit, abychom potenciál zahrady využili naplno. Oproti předkům máme výhodu v poměrně přesných předpovědích počasí, alespoň co se týdenního výhledu týká. Ovšem dlouhodobější předpovědi spolehlivé nejsou.
Můžeme se ale řídit samotnými rostlinami, které se zpravidla nepletou. Pokud rozkvétá podběl a raší devětsil, časné jaro je tu – a my můžeme sít otužilou zeleninu, třeba hrášek, mrkev, bob zahradní, ředkvičky nebo černý kořen. Plná síla jara se projeví, když rozkvetou petrklíče, můžeme tedy sít a sázet i listovou zeleninu. Ovšem sazeničky, které nesnesou mráz, necháme pod ochranou domova nebo skleníku čekat alespoň do doby, než rozkvetou hlohy. Sami můžeme sledovat tato takzvaná fenologická znamení a vytvořit si vlastní kalendář, navíc jedinečný pro naši zahradu.
PŮDA, ČI VZDUCH?
Mnohem podstatnější než teplota vzduchu, jež se rychle mění, je teplota půdy. Změříme ji půdním teploměrem. Pokud stoupne nad 5 °C, můžeme sít například hrášek. Naopak fazole nemá smysl sít dříve, než se zem ohřeje na 12 °C.
Titulka Receptar 5
Zdroj: Časopis Receptář
