Výsadba keře.

Zahradničení pro začátečníky: Pěstování ovoce. Jaké druhy vybrat, jak se o ně starat?

Ovocné stromy a keře dávají každoročně košíky plné sladkého a zdravého ovoce a přitom je na ně pěkný pohled. Právě podzim je ideální dobou k sázení.

Čistě okrasné zahrady již pomalu vycházejí z módy. Vlastní plody totiž chutnají výtečně, neztrácejí hodnotu skladováním a přepravou, dozrávají na sluníčku, nejsou znehodnocené přehnojením a chemickými postřiky. Ovoce je pro začínající pěstitele nejvděčnější. Až na počáteční investici vyžaduje méně práce než pěstování zeleniny a ovocné dřeviny navíc mohou i velmi pěkně vypadat. Ovoce je v létě a na podzim nejzdravější pochoutkou a to, které nesníme syrové, poslouží pro výrobu výtečných domácích marmelád, kompotů, šťáv, likérů, destilátů, lze je sušit i zamrazit.

Zasaď strom…

Péče o již zasazený strom či keř bývá poměrně nenáročná. Dobrý start je však důležitý, proto:

  • připravíme dostatečně velkou jámu
  • zeminu obohatíme kompostem
  • sazenici sázíme tak, aby se její kořeny pohodlně rozprostřely a neohýbaly zpět

hrušeňhrušeňAutor: Archiv ireceptar.cz

Mladým stromkům prospěje opora v podobě kůlu a také zálivka. Pro dobrou úrodu je v dalších letech na podzim přihnojíme kompostem či trochou uleželého hnoje, za sucha je zalijeme a jednou za rok dle druhu prořežeme.

Ovocná rozmanitost

Ovocné dřeviny pro zahradu můžeme vybírat podle chuti i vzhledu. Vysokokmenná hrušeň, jabloň nebo moruše vytvoří dominantu zahrady a poskytne stín, zakrslé ovocné stromky se naopak hodí i na malý dvorek a lze je tvarovat například do ovocných stěn. Kompromisem jsou čtvrtkmeny s metr vysokým kmenem nebo polokmeny s kmenem vysokým do 1,5 metru.

  • obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

    Vyplatí se vybírat odrůdy odolné proti častým nemocem daného druhu.

    Mnohé ovocné keře lze pěstovat třeba v podobě volně rostoucího živého plotu.
  • Popínavá réva vinná nebo kiwi mohou krášlit fasádu domu nebo pergolu.

Stromům i keřům však musíme splnit jejich požadavky na klima a půdu.

jabloňjabloňAutor: Archiv ireceptar.cz

Jabloně

Jablka patří mezi nejoblíbenější ovoce s rozmanitým využitím. Jabloně jsou krásné odolné stromy, které ochotně plodí až do nadmořské výšky kolem 700 metrů. Nejlépe se jim daří v mírně vlhkých, hlinitopísčitých půdách. V teplých a často suchých oblastech jim svědčí i těžší půdy, které udrží vláhu. Jabloně totiž milují vláhu, žíznivější jsou už jen slivoně. Více o pěstování jabloní.

Hrušně

Hrušně se dnes pěstují v menším počtu než kdysi, hrušky přitom patří mezi nejlahodnější ovoce a zimní odrůdy vydrží ve sklepě výtečné až do jara. V nadmořských výškách do 600 metrů prospívají dobře (výše lze pěstovat odolné původní odrůdy), v poslední době je však často trápí rez hrušňová, která je schopná stromy téměř zahubit. Při ochraně hrušní proti této houbové chorobě nestačí likvidovat spadané listí, ale v okruhu dvou set metrů by se neměly vyskytovat jalovce, ze kterých se rez na hrušně přenáší. Konkrétně se jedná o jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jalovec chvojku (Juniperus sabina), všechny jalovce totiž hrušně neohrožují. Již napadené hrušni pomůže ošetření fungicidem. Více o pěstování hrušní.

meruňkameruňkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Meruňky

Podobně jako ještě choulostivější broskvoně jsou považovány za teplomilné a náročné. U řady odrůd je to pravda, ale na vhodném chráněném stanovišti, nejlépe na jihozápadním nebo západním svahu, lze ty odolnější pěstovat i v nadmořské výšce nad 500 metrů. Stromům nevadí ani tak mráz a tuhá zima, ale těžká a příliš mokrá půda a rychlé střídání teplot. Nevhodná jsou však větrná stanoviště a mrazové kotliny.

Slivoně

Švestky a slívy jsou výborné nejen na povidla. Při výběru je třeba dávat velký pozor, zda kupujeme odrůdu teplomilnou nebo odolnou, kterou lze pěstovat i na horách. Rovněž odolnost vůči šarce, neléčitelnému onemocnění slivoní, je velmi důležitá. Pokud půda neposkytuje dostatek vláhy, šťavnatých plodů se dočkáme jen tehdy, budeme–li slivoně pravidelně zalévat. Také na výživu jsou poměrně náročné. Více o pěstování meruňek.

aroniearonieAutor: Archiv ireceptar.cz

Jeřáb a aronie

Tyto zcela nenáročné stromy rostou a plodí i na horách. Plody nejsou příliš vhodné pro přímou konzumaci (dobře vyzrálé ovšem mohou chutnat i syrové), ale jsou výtečné pro zavařování, výrobu likérů, šťáv nebo džemů. Šlechtěný jeřáb moravský sladkoplodý má plod mnohem lahodnější, než jsou trpké jeřabiny planého jeřábu. Více o pěstování jeřábu.

Plody aronie, zvané též černý jeřáb, posilují imunitu, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak a jsou dokonalým multivitaminem. Navíc je aronie vyloženě okrasný strom, jehož listy se na podzim zbarvují do syté červeně.  Více o pěstování aronie.

Třešně

Některé odrůdy třešní jsou choulostivé a nesnášejí severní mrazivé větry, jiné bez problémů plodí i na horách. Všem svědčí hlinité či hlinitopísčité, propustné půdy a dostatek vápníku. Můžeme pěstovat rané odrůdy, které dávají ovoce hned zkraje léta, nebo oblíbené pozdní chrupky, chutí a barev oblíbených třešní je mnoho. Více o pěstování třešní.

Nenáročné a v plné zralosti výtečné jsou i višně. Více o pěstování višní.

maliníkmaliníkAutor: Archiv ireceptar.cz

Maliny a ostružiny

Na velké zahradě můžeme v koutě zcela bez práce pěstovat nejodolnější a přitom výtečné ovoce. Aby maliny nebo ostružiny dozrály, potřebují pouze dostatek slunce. Větší plody mají zahradní odrůdy, které lze dnes pěstovat v různých chutích i barvách – od žlutých přes jemně růžové až po temně fialové. Více o malinách a ostružinách.

Podobně je tomu u později dozrávajících ostružin, které lze pěstovat i bez trnů. Vyšlechtěn byl dokonce kříženec těchto oblíbených ovocných dřevin, malinoostružina. Šlechtěné odrůdy malin a ostružin je třeba prořezávat podobně jako rybíz, ostružiny lze i vyvazovat k opoře. Podobně jako plané však bez problémů plodí i na horách.

rybízrybízAutor: Archiv ireceptar.cz

Rybíz

Nenáročné keře, které se vejdou na každou zahrádku, plodí ovoce výtečné nejen do koláčů. Voňavý a nakyslý červený rybíz je výborný i do zavařenin, sladší bílý má rozmanité využití. Vitaminovou bombou je rybíz černý, který je v plné zralosti výborný syrový. Komu jeho typická chuť nevyhovuje, ale rád by využil jeho zdraví prospěšné vlastnosti, může vyzkoušet lahodnou a velkoplodou jostu, což je kříženec černého rybízu a angreštu.
Červený a bílý rybíz vyžaduje dostatek vláhy, černý rybíz spíše propustnou půdu a teplé stanoviště. I když jsou rybízy částečně samosprašné, je vhodné vysazovat skupinky nejméně dvou stejných odrůd přibližně 1,5 m od sebe. Aby lépe zakořenily, vysazujeme sazenice až o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce či v kontejneru. Efektní formou jsou stromkové rybízy, mají však kratší životnost než keřové. Více o pěstování rybízu.

angreštangreštAutor: Archiv ireceptar.cz

Angrešt

Podobně jako rybíz i angrešt lze pěstovat jak v keřové, tak ve stromkové formě, která je dokonce českým vynálezem. Dobře vyzrálé plody angreštu jsou výborné nejen do kompotů a džemů, ale i k přímé konzumaci. Angrešt nejlépe plodí na výživné půdě s dostatkem vody. Podobně jako u rybízu je vhodné pěstovat skupinku více stromků. Více o pěstování angreštu.

rakytníkrakytníkAutor: Archiv ireceptar.cz

Rakytník

Mezi dřeviny, které zahradu zkrášlují a zároveň přinášejí užitek, patří rakytník řešetlákový. Keř či až dvoumetrový stromek má sivé listy a je podobný olivovníku. Zářivě oranžové nakyslé plody jsou plné vitaminů a dalších prospěšných látek, podporují zdraví i vitalitu. Lze je konzumovat syrové, sušit je a především z nich připravovat výborné sirupy, marmelády i likéry. Rakytník je snad nejméně náročnou ovocnou dřevinou, která potřebuje pouze dostatek slunce, aby plody vyzrály. Protože to však je keř dvoudomý, je nutné vysadit rostlinu samčí i samičí (těch může být více). I rakytník lze pěstovat v různých odrůdách, včetně kompaktní zakrslé formy. Více o pěstování rakytníku.

muchovníkmuchovníkAutor: Archiv ireceptar.cz

Muchovník

Z méně běžných ovocných dřevin stojí za vyzkoušení muchovník olšolistý, keř dorůstající až do dvoumetrové výšky. Podobně jako rakytník je pohledný, zcela nenáročný a dává velmi zdravé i chutné plody, na rozdíl od plodů rakytníku i velmi sladké.
Několikaletý strom jich za léto urodí až dvanáct kilogramů, sklízet je můžeme až třikrát za sezonu. Lze je konzumovat syrové nebo z nich připravit výborné šťávy, džemy, likéry i vína. Více o pěstování muchovníku.

Akční letáky