vyvýšené záhony

Zahradničení pro začátečníky: Příprava záhonů pro jarní výsev

Kvalitní půda je základ úspěchu, ať už se rozhodneme pěstovat cokoli. Úrodná vrstva, která se tvořila miliony let, umožňuje rostlinám růst, kvést a plodit. Vyplatí se o ni dobře pečovat.

Abychom se dočkali bohaté sklizně, je nezbytné půdu na zahradě pravidelně přihnojovat, neboť jí stále mnoho živin nenávratně odebíráme. Minerální hnojiva účinkují rychle a rostlinám dodají potřebné prvky. Půdě samotné ale neprospívají, spíše ji zatěžují (výsledkem jejich nadužívání je silná degradace téměř veškeré orné půdy). Proto by se minerální, průmyslově vyráběná hnojiva měla používat pouze doplňkově. Základem zdravé, kypré a trvale úrodné půdy jsou hnojiva organická, tedy hnůj a kompost. Přispívají k tvorbě cenného humusu a podporují půdní mikrofaunu. Pokud však chceme organickými hnojivy obohatit půdu před jarním setím a výsadbou, až na výjimky není vhodný čerstvý chlévský hnůj, protože by rostliny přemíra živin mohla poškodit. Je třeba jej nejprve zkompostovat a slepičince nechat zkvasit.

organická hnojivaorganická hnojivaAutor: Archiv ireceptar.cz

  • Okamžitým řešením je použití sušených peletek z fermentovaného hnoje, protože rostliny nespálí.
  • Na jaře lze záhony rovněž pohnojit kompostem, který je základním hnojivem každého rozumného zahrádkáře. Z veškerého rostlinného odpadu příroda sama vyrobí kvalitní hnojivo, když jí necháme rok či dva čas.
  • Mezi oblíbená doplňková organická hnojiva patří rostlinné výluhy. Například kopřivový je možné připravit již brzy zjara, nasekané kopřivy v nekovové nádobě zalijeme dešťovou vodou a necháme 3–4 týdny kvasit. Výsledkem bude přírodní tekuté hnojivo bohaté na dusík (podporuje růst), minerály a stopové prvky. Výluh před použitím naředíme nejméně v poměru 1:10.
  • Hnůj můžeme nahradit zeleným hnojením. Bob, brutnák, svazenku vratičolistou, řepku či hořčici zasejeme brzy zjara a v době květu je zapravíme do půdy.

Rýt, či nerýt?

Rýč je nepostradatelným náčiním každého zahrádkáře. Pokud chystáme záhony na zelené louce, musíme z vymezeného prostoru nejprve odstranit drny, které lze zkompostovat (pokládáme je zelenou částí dolů). Půdu poté nejméně na hloubku rýče zryjeme a pečlivě vybereme kořeny plevelů. Ideální je zrýt záhony na podzim, můžeme to ale udělat i na jaře – a čím dříve, tím lépe. Při rytí je do půdy vhodné vpravit kompost, zkompostovaný hnůj či písek na vylehčení. Záleží i na budoucím osevním plánu. Plodiny tzv. první trati, jako jsou košťáloviny a brambory, potřebují více živin než například plodová a listová zelenina.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Před setím či sázením je potřeba hroudy rozmělnit, podle potřeby nejprve motyčkou, poté železnými či pevnými plastovými hráběmi. Druhou stranou hrabiště lze povrch záhonu uhladit.

Nutnost každoročního rytí v dalších letech závisí na kvalitě půdy a náhledu na zahradničení. Příroda nezná rýč, a přesto v ní vše roste, kvete a plodí, čímž se někteří pěstitelé inspirovali. Na kvalitních, kyprých půdách zahradničení bez rytí funguje skvěle, u těžkých a jílovitých půd je však tento postup méně vhodný (v tomto případě je lepší pěstovat rostliny na vyvýšeném záhonu tvořeném podobně jako kompost.) Rytí musí být každopádně nahrazeno mulčováním a vrstvami kompostu, které se na záhony kladou na podzim i na jaře. Stejně jako posečenou trávu si jej žížaly zatahají pod zem, čímž půdu provzdušňují a obohacují o živiny. V období odpočinku je ideální překrytí půdy černou mulčovací textilií. Po jejím odkrytí lze na vrstvu kompostu rovnou sít nebo sázet. Půdu nesmíme příliš sešlapávat (pomohou dobře rozvržené cestičky) a v případě potřeby ji provzdušníme zapichováním vidlí.

krtičinykrtičinyAutor: Archiv ireceptar.cz

Živí pomocníci

Žížaly jsou pro zahrádkáře dobrodiním. Pokud na zahradě používáme minimum chemie, nebo jsme ji zcela vyloučili, žížaly se budou rychle množit. Nepřekonatelným způsobem provzdušní půdu a obohatí ji o živiny, které ve svém trávicím traktu vyrábějí z rozmanitých organických zbytků.

Půdu provzdušňují i krtci. Neživí se kořínky, ale hmyzem a neškodí proto přímo rostlinám. Zahrádkáře však často obtěžují krtince, které vznikají, když krtci při hloubení chodbiček vyhrnují přebytečnou zeminu. Především na jaře jich bývá požehnaně. Zemina z krtinců je ovšem skvělý materiál. Je nakypřená a bez plevelů, můžeme ji snadno nabrat na lopatu a rozhodit po záhonech nebo obohatit trochou kompostu a použít pro pěstování v nádobách. 

Akční letáky