Zrají okurky, rajčata, sklízíme mladé fazolky a hrášek, zahrada se odívá do záplavy letních květů. I v červenci stále ještě můžeme vysévat letní saláty, ředkvičky, čekanku, pekingské a čínské zelí, fenykl, endivii…
- Plodová zelenina
- Luskoviny
- Košťáloviny
- Cibulová zelenina
- Ovocné dřeviny
- Okrasné dřeviny
- Trvalky
- Letničky
Jediná rostlina cukety nadělí mnoho plodů, pokud je sklízíme včas
Plodová zelenina
Rajčata vyvazujeme k opoře a pravidelně vylamujeme zálistky, výhony tvořící se za paždím listů – minimálně jednou týdně, protože čím menší je odstraníme, tím lépe. Zaléváme je pouze ke kořenům, aby vlhkost na listech nepodpořila rozvoj houbových chorob. Prevencí je i pěstování pod přístřeškem či ve srážkovém stínu u zdi. Při prvních projevech onemocnění – žloutnoucích a hnědnoucích listech - poslouží postřiky ekologickými přípravky na bázi kaseinu. Místo ve vodě je můžeme rozmíchat v posilujícím nálevu z přesličky, nebo nepasterovaným mlékem smíchaným s vodou v poměru 1:1. Okurkám může kropení na list naopak prospět, neboť je prevencí proti svilušce i padlí, kterými rostliny často trpí. Ovšem je vhodné kropit ráno, aby listy do večera oschly – přemíra vlhka podporuje rozvoj plísně okurkové. Prevencí proti plísni je pěstování na síti, první zdravotně nezávadnou pomocí pak ekologické postřiky na bázi olejů, které jim zalepí dýchací otvory a tak je zahubí, ale plody můžeme ihned po ošetření sklízet.
Pro rajčata, papriky, mochyně, lilky, dýně, melouny, cukety je ideálním hnojivem zkvašený drůbeží trus. Kromě toho, že dodává rostlinám komplex výživných látek, prospívá půdě, pečuje o její zdraví a dlouhodobou úrodnost. Hnojení organickými hnojivy je ideální kombinovat s mulčováním, které uchovává půdu kyprou a chrání pracující půdní mikroorganismy. Plody cuket sklízíme mladé - budou chutnější a podpoříme tak násadu dalších květů a plodů.
Luskoviny
Podobně jako u cuket je tomu i u keříčkových fazolek pěstovaných pro sklizeň mladých lusků – lusky sklízíme, dokud je lze snadno rozlomit, jsou křehké a šťavnaté. Fazolky můžeme stále ještě vysévat. Také hrášek sklízíme včas a nový můžeme stále ještě vysít. Cukrový hrášek, určený pro konzumaci celých lusků, sklízíme s ještě drobnými semeny. U hrachu dřeňového necháme semena vyrůst, ale ne ztvrdnout – pokud je nechceme nechat záměrně vyzrát a příští rok sít.
Košťáloviny
Květák i brokolici zaléváme a hnojíme (vhodný je například na dusík bohatý kopřivový výluh), prospěšné je i mulčování. Pokud květáku zalomíme listy, květové růžice zůstanou pevné. Rostoucí kedlubny zaléváme pravidelně, aby bulvy nepraskaly a nedřevnatěly. Kedlubna je náročná na živiny a uvítá půdu obohacenou kompostem, mulčování a na dusík bohaté hnojení, podobně jako zelí a květák. Rovněž rostoucí hlávky zelí a kapusty zaléváme a hnojíme, půdu mezi sazenicemi mulčujeme, čímž ušetříme zálivku, omezíme růst plevelů a podpoříme tvorbu humusu v půdě. Pekingské a čínské zelí můžeme stále ještě vysévat. Všechny košťáloviny lze před nezvanými hosty, dřepčíkem a plodomorkou, ochránit pomocí netkané bílé textilie, kterou na okrajích záhonu dobře utěsníme. Zalévat můžeme i přes ni.
Cibuli můžeme sušit i v úhledných copech
Cibulová zelenina
Postupně sklízíme cibuli pro okamžitou spotřebu. U cibulí, které budeme déle skladovat, nejprve ukončíme zálivku a se sklizní počkáme, až nebude prše a půda vyschne. Česnek sklízíme, když přibližně třetina natě uschne. Stejně jako cibuli ho, zavěšený za natě, dosušíme na slunném, vzdušném místě, kam neprší ani nepadá rosa. Rovněž letní pór postupně sklízíme. Pokud si přejeme dlouhé vybělené póry, přikopčíme rostoucí stonky zeminou.
Ovocné dřeviny
Proti červivosti jablek pomohou feromonové lapače, které umístíme do korun jabloní, kde chytají dospělce kladoucí vajíčka. Nyní je však čas spíš pro prevenci v příštím roce - kolem kmenů stromů upevňujeme lapače z vlnité lepenky, ve kterých se housenky obaleče uvelebí na zimu – na konci podzimu je odebereme a spálíme. Stejně můžeme před škůdci chránit i hrušně a slívy. Třešně můžeme v případě potřeby po sklizni prořezat. Všem na jaře vysazeným ovocným stromům prospěje za sucha zálivka – raději větší množství vody najednou a méně často, aby se dostala až ke kořenům.
Rovněž rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijeme, pět spíše vydatnou dávkou vody jednou za několik dní.
Okrasné dřeviny
Kvetoucí okrasné keře, jako je komule, ibišek syrský a další, za sucha zavlažíme – zvláště pokud jsou na jaře či na podzim vysazené - a přihnojíme hnojivem s vyšším podílem fosforu a draslíku. Prospěšné je i mulčování půdy pod keři (štěpkou, borkou, štěrkem, slámou, trávou). Růže chráníme proti padlí a skvrnitosti, existují i ekologické prostředky, které posilují odolnost rostlin a účinkují při prvních známkách napadení (silný nálev z přesličky, heřmánku, postřiky na bázi olejů a kaseinu). Také popínavým plaménkům prospěje zálivka a přihnojení, především pak stíníme jejich paty, aby kořenům nebylo horko. Mladé sazenice vřesu a vřesovce zaléváme zásadně dešťovkou a mulčujeme je borkou nebo jehličím. Můžeme je množit hřížením, stejně jako ostatní okrasné dřeviny.
Trvalkový záhon s jiřinkami bude zahradu zdobit po celé babí léto
Trvalky
Pokud si přejeme namnožit či přemístit drobnokvěté narcisy, tulipány, šafrány, ladoňky a další cibuloviny, je poslední vhodný čas vyjmout je ze země a do podzimu chovávat v mírně vlhké rašelině či písku. Pak oddělíme dceřiné cibulky od větší, původní. Význam má i samotné rozsazení původních cibulí do větších vzdáleností, pokud se v trsech již tísnily. Půdu mezi liliemi, rostlinami náročnými na kyprou, vlhkou půdu bohatou na humus, hojně mulčujeme a za sucha zaléváme. Výjimkou je suchomilná a časněji kvetoucí lillie bělostná. Pokud si přejeme veliké květy jiřinek, postranní poupata zaštípneme a rostliny přihnojíme. Hnojivo bohaté na draslík a fosfor (například zkvašený drůbeží trus) dopřejeme i mečíkům, které již můžeme postupně řezat do vázy. Přihnojení prospěje i astrám, chryzantémám a hortenziím (u těch by neměl obsahovat vápník, zaléváme je výhradně měkkou dešťovkou). Je poslední vhodný čas na výsev dlouletek, například zvonků – již vzešlé semenáčky přepichujeme, zaléváme a hnojíme.
Sklízíme květenství levandule, nekvetoucí nať šalvěje, máty a meduňky. Tymián a rozmarýn sklízíme průběžně zaštipováním výhonů. Levanduli, šalvěji, rozmarýnu a tymiánu prospěje přihnojení dřevěným popelem a dolomitickým vápencem. Ideálním mulčem pro bylinky je štěrk nebo kačírek, který akumuluje teplo a kořenové krčky suchomilných rostlin chrání před zahníváním při deštivém počasí (zvláště pak v zimě).
Letničky
U letniček, jako je cínie či aksamitník, prodloužíme dobu kvetení pomocí odstraňování odkvetlých květů a hnojením, jako je zkvašený drůbeží trus. Z domácích chovů můžete získat kvalitní trus, který ponechejte tři týdny zkvasit v plastové nádobě s vodou (třetinu trusu, zbytek vody). Výsledné hnojivo je třeba ředit nejméně 1:10, raději více, a rostliny přihnojovat večer jednou týdně. Slepičince lze je i zakoupit v granulované či tekuté formě, která je pro letní přihnojování nejvhodnější a odpadne tak silně aromatická fáze kvašení. Na živiny je náročná také mohutná slunečnice, která může na větrných místech vyžadovat oporu. Zcela závislé jsou na dostatečné zálivce a hnojení rostliny pěstované v nádobách, například oblíbené petúnie – pokud je neošidíme, bohatě pokvetou po celé léto. Moderní odrůdy těchto sluncemilných letniček již lépe snášejí i déšť. Pravidelnou péči vyžadují i přenosné rostliny v nádobách, jako jsou pelargonie, fuchsie a begónie. Zvláště posledně jmenovanou dvojici stínomilných rostlin nesmíme nechat o žízni. Osvědčeným hnojivem rpo balkónovky je také droždí, které necháme pár dní množit v lehce oslazené vodě na teplém místě.
Květy léčivých letniček, jako je heřmánek a měsíček, sklízíme čerstvě rozvité za slunného počasí a rychle sušíme na teplém, vzdušném, tmavém místě nebo v sušičce při teplotě 35°C. Z květů letniček, které jsme nechali vyzrát, sbíráme semena a dosušíme je na vzdušném, chráněném místě.
