Poslední (alespoň v to všichni zahradníci doufají) návrat mrazivého počasí už nepřináší tak nízké teploty, jako náhlé ochlazení počátkem března. Ale mráz často doprovází silný vítr, což je pro mnohé rostliny nepříjemná kombinace. Při oteplení bylo třeba ochrany nadzemních částí keřů a trvalek odstranit, aby se pod hřejivými paprsky nezapařily. Nyní je třeba alespoň ty choulostivější druhy opět překrýt. Především stálezelené dřeviny vysušujícím mrazivým větrem trpí – kromě ochrany jim prospěje důkladná zálivka, jakmile mráz poleví.

Rovněž první venkovní výsevy je třeba co nejlépe ochránit – pomůže tunelový kryt, bílá netkaná textilie v několika vrstvách, a dočasně i bublinková fólie. Okraje je třeba důkladně zatížit, jinak bude peřinka brzo poletovat po celé zahradě. Pokračovat v pěstování můžeme v teple domova, a za jistých podmínek i v pařeništi a skleníku. A do krmítka je třeba nasypat pořádnou porci výživných slunečnicových semínek – ptáci by je měli mít k dispozici neustále. Zatímco při oteplení se rozezpívali téměř jarně a hledali probouzející se hmyz, nyní pořádají na krmítko učiněné nálety.

Péče o trvalky a bylinky

Pokud jste keříky bylinek, jako je levandule, šalvěj, tymián, máta, či meduňka již zastřihli, prospěje jim překrytí netkanou textilií. Zvláště pokud zahradou fičí mrazivý vítr. Mnohdy však stačí přihození slámy či listí, které jakožto mulč ochrání nejen kořeny, ale i nadzemní části a středy rostlin, které jsou po zástřihu obnaženější. Při oblevě suchomilným keříkům vlhké nastýlka u krčků nesvědčí, nyní jim peřinka naopak prospěje. Máta a meduňka patří mezi otužilejší. Šalvěj a tymián, oregano, yzop či saturejku je jistější chránit.

To samé platí pro trvalky, jako je například chryzantéma. Jsou otužilé, ale pokud jste je již sestříhli (a jarní řez je skutečně mnohem vhodnější, nežli podzimní). To samé platí pro okrasné trávy a řadu dalších trvalek.

Jahody jsou otužilé, ale silný holomráz jim nesvědčí, může je částečně poškodit, pozdržet jejich růst a kvetení a tím i úrodu sladkých plodů. A pokud je mráz povytáhne ze země, nebo je pěstujete na vyvýšeném záhoně, mohou vymrznout docela. Účinnou pomocí je mulčování slámou a přikrývka bílou netkanou textilií, klidně ve více vrstvách.

↑Zpět na začátek

Péče o okrasné keře

Stejně jako u bylinek, i okrasným keřům, jako je hortenzie, pivoňka, komule, ibišek, růže či plamének, svědčí štědrá vrstva nastýlky, která je chrání jak v průběhu zimy, tak i při vrtošivém jarním počasí. Pokud jste již osvobodili růže od nahrnuté zeminy, která chránila citlivá místa očkování, můžete ji místo ní obložit slámou, listím, hoblinami, netkanou textilií, jutou, novinovým papírem. Zvláště pokud jsou keře, které vyžadují předjarní nebo časně jarní řez prořezány, při výraznějším poklesu teplot můžete překrýt i nadzemní části. A například hortenzie nepokvete, pokud jí namrznou již připravené pupeny. Pomůže obalení do netkané textilie i do bublinkové fólie.

Na druhou stranu, pokud teploty vystoupají nad nulu, můžete pokračovat v prořezávkách. Hluboký jarní řez prospěje keřům, které kvetou v létě na jednoletých výhonech – tedy komuli Davidově, hortenzii latnaté a stromkovité (ne však velkolisté ani dalším druhům!), velkokvětým růžím, dabécii kantabrijské, třezalce kališním, mochně křovité, čilimníku, ořechokřídleci, latnatci.

↑Zpět na začátek

Péče o přenosné rostliny

Fuchsie

Rašící fuchsie sestříhněte až o dvě třetiny, abyste podpořili košatý růst. Začněte je více zalévat a postupně i přihnojovat. Ideální je pro ně chladnější, ale světlé místo. Pokud přezimovaly ve tmě, můžete je na světle pomalu začít probouzet.

Begónie

Hlízy okrasných kvetoucích begónií nechejte narašit při teplotě 16-20 °C ve vlhkém substrátu. Horní třetina by měla čnít ven, špičkou vzhůru.

Jiřina

Také hlízy jiřinek můžete nechat v teple narašit. Rostoucí výhony lze navíc řízkovat a vypěstovat si z nich nové sazeničky – je to méně riskantní, nežli množit je dělením hlíz.

Rozmarýna

Na rozdíl od většiny ostatních vytrvalých bylinek je rozmarýn sice otužilý, ale silnější mráz ho může zahubit. Nejsnazší je pěstování v nádobě, v zimě byste mu však měli dopřát světlé, ale chladné místo. Pokud si v chladu odpočinul, nyní často začíná kvést. Můžete ho více zalévat, ale stále tak, aby substrát nebyl přemokřený. A v případě potřeby přesadit. Voňavé modré kvítky jsou chutné, můžete jimi ozdobit dezert.

↑Zpět na začátek

Pěstování ve skleníku a pařeništi

Vítr znásobuje ochlazení způsobené mrazem. Zvláště pokud pařeniště nestojí na vyloženě chráněném, závětrném místě, důkladně ho izolujte. Překryjte ho prošívanou dekou, kupou slámy či starým kobercem, jakmile se začne stmívat. Přidat můžete i bublinkovou fólii, kterou lze na skle ponechat i přes den. Poslouží i pro izolaci skleníku, i když zabalit do ní větší stavbu je již náročnější. Oseté a osazené záhony ve skleníku můžete rovněž přikrýt netkanou bílou textilií. V případě, že semena ještě nevzešla, je lze ochránit i neprůhlednou izolací. Za snížené teploty se vývoj pozastaví, pokud však klíčící semena přežijí, semenáčky se objeví, jakmile se oteplí.

Mezi druhy, které mají šanci přežít i pár stupňů pod nulou, patří ředkvičky, mrkev saláty, pažitka, roketa. Co nejdůkladnější ochranu vyžadují sazeničky brokolice, květáku, kedluben.

Pokud jste již do skleníku přemístili sazenice teplomilné zeleniny, jako jsou papriky, rajčata, mochyně a okurky, je třeba bedlivě hlídat noční teploty, a pokud hrozí, že mráz pronikne do skleníku, raději rostliny přenést zpět domů. Pobyt na místě, které je skvěle osvětlené jim svědčí. Jsou silné a sytě zelené a otužilé, nevytahují se do výšky. Překryté ochranou bez újmy snesou i výrazný pokles teploty, ale jakmile by klesla pod nulu, uhynou.

↑Zpět na začátek

Okrasné cibuloviny

Kvetoucí sněženky jsou otužilé a ani silné mrazy je nezahubí – kvetly při jejich první vlně a kvetou i nyní. Ovšem prospívají lépe, když raší z listové podušky a nikoli z holé, promrzlé půdy. Mezi trsy můžete listí nebo slámu opatrně navršit, pokud je třeba. To samé platí pro talovíny, které štafetu přebírají, a podobně i pro postupně rašící krokusy, narcisy a rané tulipány. Listí je pro cibuloviny tou nejpřirozenější ochranou – spolu s dostatečně hlubokou výsadbou, díky níž je chrání samotná vrstva půdy.

↑Zpět na začátek

Ochrana a řez ovocných dřevin

Jabloň, hrušeň

Prořezávky jádrovin je třeba v průběhu měsíce ukončit, jen v chladnějších oblastech může pokračovat i v dubnu. Stromy by při řezu měly ještě spát – až se míza ve větvích rozproudí, snášely by řez hůře. Na druhou stranu je lepší řez provádět za bezmrazých dní, nebo alespoň za dní, kdy teplota neklesne pod -5 °C. Je třeba se řídit podle aktuálního počasí.

Vzhledem k mrazům se vyplatí chránit kůru kmenů i větví proti praskání. Mráz je přes den slabší a na chráněných místech může slunce tmavou kůru, která přitahuje jeho paprsky, nahřát. Večer pak přijde silný mráz a zmrzlá voda vytvoří trhliny, které jsou vstupní brankou pro houbová onemocnění. Pomáhá natření kůry vápennou barvou (k dostání jsou i speciální nátěry k tomu to účelu) nebo stínění pomocí prken či rohoží.

Třešeň, meruňka, slíva

U meruněk a dalších ovocných stromů, u nichž hrozí příliš časné kvetení, nastelte půdu pod korunami stromů slámou nebo listím, dokud je promrzlá. Slunce ji pak nebude přes den rozehřívat a následné sálavé teplo nebude stromy ponoukat k časnému kvetení, které má často za následek spálení květů pozdními mrazíky. Peckoviny se v zimě neprořezávají, protože jsou citlivější na houbové choroby a řezné rány by pro ně byly vstupní bránou. Nastal ovšem čas roubování – i s ním je třeba počkat, až mrazy pominou.

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny

Je nejvyšší čas provést prořezávku maliníků, rybízů a angreštů. Pokud budete ovocné keře pravidelně zmlazovat a prosvětlovat odstraněním starších větví, sklidíte více ovoce a keře budou zdravější. Ovšem stejně jako u jádrovin je třeba vyčkat na bezmrazý den. Odstraňte nejen přestárlé výhony, ale také všechny poškozené větve. Řezy ošetřete štěpařským voskem, stromovým balzámem nebo latexovou barvou.

↑Zpět na začátek