obrázek z archivu ireceptar.cz

Zahradničení ve třetím květnovém týdnu: setí a sázení po zmrzlých

Půle května je pro zahrádkáře důležitý předěl. Každý sice musí přihlédnout i k poloze zahrady a aktuálnímu počasí, avšak většinou – a zřejmě i v tomto roce, platí, že přízemní mrazíky již nehrozí.

Ven můžeme konečně vysazovat teplomilnou plodovou zeleninu - rajčata, lilky, papriky, ačokču, melouny. Rychle rostoucí a plodící cukety, dýně i fazolky i kukuřice můžete teprve vysít, I když předpěstované sazenice cuket a dýní zajistí časnější úrodu.  Sejí a vysazují se rovněž i na chlad choulostivé druhy letniček. Venku už mohou trvale zůstat všechny přenosné rostliny i květinami osazené balkónové truhlíky.  

 

 

Výsadba rajčatVýsadba rajčatAutor: Shutterstock.com / yuris

Zeleninová zahrádka

Rajčata

Sazenice zasadíme do kypré, kompostem obohacené půdy hluboko, až po první listy, které lze odtrhnout. Ze stonku v půdě vyraší kořeny, a čím více kořenů rostlina zapustí, tím rychleji roste a lépe plodí. Pokud není půda dostatečně prohřátá, je lepší pokládat sazenice šikmo, ale vzhledem k horkému jaru to nutné není.

Tyčková rajčata potřebují oporu, k níž je budeme vyvazovat. Na spirálovité kovové opory, stačí rostliny včas navést a budou se ovíjet samy. Zálistky, výhony tvořící se za paždím listů, je třeba včas vylamovat.

Keříčkové odrůdy květy a plody tvoří naopak na krátkých postranních výhonech, které se proto nevylamují. Rostliny dorůstají do tvaru košatých keříků a nepotřebují oporu, zaberou však více místa do šířky.

Papriky

Při výsadbě sazenic do každé jamky přidáme lopatku kompostu, a zpola zasypanou rostlinu důkladně prolijeme. Poté teprve navršíme zbytek zeminy (podobně lze postupovat i u rajčat). Paprikám dopřejeme co nejvýhřevnější polohu chráněnou před větrem, ideálně u jižně orientované zdi.  Sazenice vysadíme v rozestupech kolem 40-60 cm, podle vzrůstnosti odrůdy. Vyšší rostliny budou potřebovat oporu, nejlépe provázky podél celé řady. Jejich výhony jsou křehké a snadno se lámou.

Kapusta

Je čas vysazovat sazenice hlávkové i růžičkové kapusty, stále ještě ji můžeme i vysít. Rostoucí kapusta ocení vydatné hnojení. Více o pěstování se dočtete v článcích Pěstování růžičkové kapusty: od výsevu po sklizeň a využití v kuchyni a Pěstování hlávkové kapusty pro sklizeň od jara do zimy

Celer

Rovněž choulostivý celer se vysazuje až po zmrzlých, pokud nechceme riskovat. Více o jeho pěstování se dočtete v článku Jak pěstovat a sklízet bulvový, naťový a listový celer?

↑Zpět na začátek

Balkónové a přenosné rostliny

Závěsné košíky se směsí letniček kvetou celé létoZávěsné košíky se směsí letniček kvetou celé létoAutor: Shutterstock.com / Del Boy

Sazeničky letniček pro pěstování v nádobách, jako jsou pelargonie, petúnie, lobelky a další oblíbené balkónové květiny již můžeme vysadit do konečných nádob a umístit ven. Důležitý je kvalitní substrát v nádobách, který by měl být vzdušný a přitom výživný. Z domácích směsí se hodí vyzrálý kompost s listovkou a drenáž na dně ze štěrku, perlitu, vermikulitu nebo keramzitu, k dostání je i mnoho speciálních substrátů pro balkónové rostliny – některé obsahují nejen hnojivo, ale například i prospěné mykorhizní houby.

Petúnie

Bohatě kvetoucí letničky dovedou vytvořit oslňující kvetoucí převisy, pokud jim dopřejeme slunce, dostatek vláhy a pravidelné hnojení. Pěstovat je můžeme v nejrůznějších velikostech, barvách a jejich kombinacích. Nové odrůdy jsou i relativně odolné vůči dešti a větru, které květy často ničívaly. Drobnokvěté petúnie (surfínie) typu Milion Bells, tvořící krásné barevné vodopády, jsou ideální i do závěsných košíků.

Pelargonie

Podobně jako petúniím jim svědčí slunce, jsou o něco méně náročné na vláhu – vyschnout však substrát nesmí. I muškáty lze pěstovat v nesčetném množství odrůd různých barev a tvarů, převislé i vzpřímené. Mezi zajímavé odrůdy patří pelargónie maceškovité, břečťanovité, s barevnými listy či pelargónie vonné, o které stačí zavadit rukou a rozšíří kolem sebe osvěžující aroma.

Muškáty i petúnie můžete kombinovat s dalšími letničkami, nejlépe drobnokvětými, jako jsou lobelky, Bidens, sanvitálie, štíčovníky – smíšené truhlíky jsou pastvou pro oči.

Fuchsie

Zatímco petúnie a muškáty jsou nejoblíbenějšími balkónovkami na slunce, něžně kvetoucí fuchsie jsou královnami zastíněných míst. Vyžadují dostatek vláhy – nejlépe měkkou dešťovou vodou. Pozor však na to, že při teplotách nad 20 °C na obranu před horkem uzavírají póry a vody pak vypařují velmi málo a proto jí i málo vypijí – zalévat je musíme ráno, dokud je chladno, nebo večer.

↑Zpět na začátek

Směs letniček s cíniemi a krásenkamiSměs letniček s cíniemi a krásenkamiAutor: Shutterstock.com / Tracy Immordino

↑Zpět na začátek

Mečíky jsou poměrně náročné, ale nádhernéMečíky jsou poměrně náročné, ale nádhernéAutor: Shutterstock.com / natalia bulatova

Hlíznaté rostliny a cibuloviny

Žloutnoucí listy narcisů a dalších odkvetlých cibulovin se nesmí odstraňovat – proč se dozvíte v článku Proč jarním cibulovinám škodí odstraňování uvadajících listů? Zato odstranění odkvetlých hlávek tulipánům a dalším postupně nakvétajícím cibulovinám svědčí, tvorba semen je vysiluje.

Na záhony vysazujeme hlízy jiřinek, mečíků a begónií:

Jiřiny

Hlízy sázíme asi 10–15 cm hluboko do výživné, kypré a na humus bohaté půdy v půlmetrových až metrových rozestupech podle velikosti odrůdy. Těžkou půdu vylehčíme pískem, všem prospěje kompost. Jiřinkám svědčí slunné, před větrem chráněné místo.

Mečíky

Hlízy sázíme do kypré a výživné půdy obohacené dokonale vyzrálým kompostem (čerstvé hnojení nesnáší) do hloubky nejméně 10 cm a klidně i 15 cm. Hluboká výsadba zabrání pozdějšímu vyvracení vysokých kvetoucích stvolů. Další vrstva mulče, vysoká až 5 cm, mečíkům jen prospěje. 

Begónie

Hlízy begóniích pěstovaných pro květy vysazujeme mělce do nádob nebo na záhony, vždy však do polostínu a kypré, na humus bohaté a mírně kyselé zeminy – ideální je směs vyzrálého kompostu a listovky v poměru 2:1. Rostliny vyžadují dostatek vláhy, půdu udržujeme stále mírně vlhkou.

↑Zpět na začátek      

Ovocné dřeviny

Mladé, letos vysazené stromky a keře je třeba za sucha důkladně zalévat. Na jabloně a slivoně můžeme instalovat lapače na obaleče. 

Rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a další ovocné keře za sucha zalijeme, pět spíše vydatnou dávkou vody jednou za několik dní, a přihnojíme. Do vpichů vytvořených rycími vidlemi můžeme nalít výluh kopřiv nebo drůbežího trusu. Stejně postupujeme u ovocných stromů. Organické hnojení nejenže je lepší pro půdu, u ovocných dřevin má oproti minerálnímu ještě jednu výhodu – kompletní minerální hnojiva obvykle snižují pH půdy a tím i dostupnost vápníku pro dřeviny. Půdu pod stomky a keři mulčujeme, nebo osejeme letničkami, které ji zakryjí a navíc pomáhají stromy a keře chránit proti škůdcům – v druhé půli května je pravý čas vysít například lichořeřišnici. Plazivý typ pokryje půdu, krásně kvete a navíc je tato rostlina jedlá a léčivá. 

↑Zpět na začátek

larva a kukla berušky, slunéčkalarva a kukla berušky, slunéčkaAutor: Shutterstock.com / zaidi razak

Tip na závěr - Jak na mšice bez chemie? 

Slunéčka a jejich larvy zkonzumují ohromné množství mšic. Ale ne každý pěstitel tyto larvy pozná. Kukly berušek můžeme při troše nepozornosti dokonce zaměnit za larvy mandelinek! Na rozdíl od nich se však nepohybují, ostatně nemají ani nohy. Mšice ve velkém likvidují i larvy zlatooček (rády se zabydlí ve hmyzím hotelu, nejlépe mezi pláty kůry) a pestřenek a také škvoři. A samozřejmě ptačí rodiče, které jich svým hladovým mláďatům nosí ohromné množství. Pokud máme vyvěšeno dostatek budek a vysazeny husté keře, máme vyhráno. K hostině můžeme ptákům nabídnout ještě napajedlo (pokud nemáme zahradní jezírko s mělkými břehy, kde ptáci rádi pijí a kde si dopřávají i koupel).

↑Zpět na začátek

Akční letáky