Nechte se inspirovat nápady a začněte si postupně tvořit eko-zahradu.
Zdroj: profimedia.cz

Zahradnické mýty, kterým byste neměli věřit, a rozhodně se podle nich neřiďte!

Dokud nedopadl vliv lidských činů a zásahů na přírodu, vše v ní bylo kdysi v ideální harmonii a souladu. Mezi rostlinami, zvířaty a půdou fungoval stovky miliónů let vybudovaný ekosystém. V současné době je mnoho záležitostí překombinovaných a přírodní pravidla už mnohokrát samovolně nefungují. Naštěstí je dost fandů, kteří podporují návrat k přirozenosti a mnoho zahrad opět vzniká na ekologických principech. Zkuste je také podpořit a vraťte se na svých zahradách do minulosti. Vynechte zahradnické mýty, které byly poslední roky prosazovány.

Ačkoliv se už v přírodě pomalu schyluje k zimnímu spánku, využijte volný čas k plánování zahrady na příští sezónu. Máme pro vás několik rad, abyste se zamysleli a změnili své přístupy k některým činnostem na vaší zahradě. Čeká vás malý výlet a říká se mu „návrat k přírodě“. Nechte se inspirovat nápady a začněte si postupně tvořit ekozahradu. Má to své výhody. Hlavně vám pak vaše zahrada nevezme tolik času a vy se v oáze plné květin, zeleniny a ovoce budete cítit jako v ráji.

Mýtus 1.: Zalévejte, co hrdlo ráčí

Zalévání je pro rostliny samozřejmě velmi důležité. Bez vody žít nebudou. Ovšem není to tak, že budete zalévat víc, než je potřeba. V případě, že byste to tak dělali, vypěstovali byste rostlinám a půdě jistou „závislost“ a narušili přirozený chod. Množství zálivky logicky odpovídá velikosti zahrady. Určitě ale nestačí u běžné zahrady, pokud zrovna neprší dostatečně, zalévat denně okolo patnácti minut. Stejně jako nestačí 10 litrů vody na 1 m2 záhonu s plodící zeleninou. Všechno je jinak. Zálivka nemusí být každodenní, ale občasná a důkladná. Příroda si umí udělat prostě zásoby, z kterých pak čerpá vlhkost a vy se nestanete otroky každodenního zalévání. Vše se odvíjí od hloubky kořenů daných rostlin. Právě ty s hlubokým kořenovým systémem zalévejte méně často a zbytečně je nepřelévejte.

Zálivka nemusí být každodenní, ale občasná a důkladná. Zálivka nemusí být každodenní, ale občasná a důkladná. Zdroj: profimedia.cz

Vždy, než půjdete zalévat, zjistěte si, zda rostliny vůbec závlahu potřebují. Povrch půdy vysychá rychleji, ale hlouběji může být ještě vlhko. Proto pomocí rýče nebo motyčky nadzdvihněte půdu do hloubky cca 10 až 15 cm. Pohledem snadno uvidíte, jestli je půda vlhká a tmavší či opravdu suchá. Ověřit si to můžete i hmatem.

Čerstvě vysazené rostliny jsou suchem velmi zranitelné a vyžadují pravidelnou zálivku. Dobře zakořeněné stromy, keře a trvalky, vysazené před lety, zalévejte pouze v případě dlouhého období sucha, jinak si prostě opravdu sami poradí a budou i mnohem odolnější. Důležitý je i správně zvolený čas zavlažování, což je nejlepší ihned ráno nebo v podvečer, kdy se voda vsákne do půdy a dostane se ke kořenům. Přes den se z ní totiž mnohem více vypaří.

Mýtus 2: Hnojte o sto šest

Jeden z dalších omylů. I přespříliš hojné hnojení, může vašim rostlinám a půdě značně uškodit. Dnes na trhu běžně dostupná a často využívaná hnojiva na chemické bázi narušují přirozené prostředí půdy a vyvolávají opět jakousi závislost, kdy půda dodané látky nakonec vyžaduje, aby byla úrodná a vytvářela si živiny přirozeným způsobem. Jedním z nejlepších způsobů, jak pěstovat zdravé rostliny s krátkou vegetační dobou, je používání přírodních hnojiv, která jsou bohatá na živiny. Takže vsaďte na kompost, hnůj či trus chovných zvířat. Podle výsledků testu půdy můžete pak dle potřeb hnojivo odpovídajícím způsobem upravit.

Nejčastěji se využívají draví roztoči, parazitické vosičky napadající jen konkrétní druhy škůdců a na mšice platí dravé slunéčko. Nejčastěji se využívají draví roztoči, parazitické vosičky napadající jen konkrétní druhy škůdců, a na mšice platí dravé slunéčko. Zdroj: profimedia.cz

Mýtus 3: Škůdce zničí pesticidy

Jistě jste si všimli jevu, kdy škůdci na zahradě jsou stále čím dál odolnější všem možným a stále nově vznikajícím druhům postřiků. Prostě je již nějakou dobu svým způsobem překombinováno a ekosystém je narušen. Zbavte se nechtěných predátorů přírodní cestou. Jednou z možností je ochrana pěstovaných rostlin jinými rostlinami, protože jistý druh škůdců odpuzují i aromatické látky určitých druhů plodin, jako třeba bylinek. Nebo máte možnost nalákat na svou zahradu výsadbou určitých rostlin takový hmyz, který vás nechtěného škůdce snadno zbaví. 

Nejčastěji se využívají draví roztoči, parazitické vosičky napadající jen konkrétní druhy škůdců, a na mšice platí dravé slunéčko. Biologickou ochranu snadno pořídíte i v podobě preparátů, které obsahují parazity škůdců.

Zdroje: www.ekozahrady.com, www.ceskestavby.cz, www.gardeningsoul.com

Akční letáky