obrázek z archivu ireceptar.cz

Zahradnické práce v lednu: Prořezáváme, vyséváme, plánujeme

Na jaře a v létě sice trávíme na zahradě času více, ale nezahálíme ani v zimě. Plánujeme jarní setí, začínáme s řezem ovocných dřevin, pečujeme o zimující rostliny, vyséváme skalničky.

V zimě je ideální doba kmeny i silné větve ovocných stromů očistit od staré borky, kterou pak spálíme. Rány vzniklé řezem nebo mrazem ihned po zjištění zatřeme štěpařským voskem, stromovým balzámem nebo alespoň latexovou barvou.

Jestliže nenapadlo dostatečné množství sněhu, zkontrolujeme, zda nejsou porušené přikrývky z listí nebo chvojí nad špenátem, pórkem či černým kořenem, a pokud ano, opravíme je. A když navíc ani nemrzne, zaléváme stálezelené dřeviny, a to jehličnany i listnáče - na nedostatek vláhy v zimě jsou totiž zvláště choulostivé. Naopak při sněhové kalamitě uvolňujeme některé jehličnany, aby je sníh nepolámal. Sníh je však v přírodě blahodárný a přináší vláhu nejen zahradním kulturám, ale i lesním dřevinám: z cestiček jej proto přihazujeme na trávník, ke stromům a keřům. Doplňujeme také ptačí krmítka.

S prořezávkou jádrovin můžeme začít v lednuS prořezávkou jádrovin můžeme začít v lednuAutor: Shutterstock.com / agrofruti

Začínáme s řezem ovocných stromů

V ovocné části zahrady můžeme začít řezat jádroviny (ale pozor, nikoliv peckoviny), a to i při teplotách mírně pod nulou. Při větších mrazech raději s řezem počkáme. Pamatujme na dvě důležité zásady:

  • Mírný řez podporuje růst plodonosného obrostu, silný řez růst dřeva.
  • Výhony rostoucí kolmo vzhůru vytvářejí dřevní hmotu, na výhonech odklánějících se do vodorovné plody se vytvoří plody. V této době bychom již měli mít uložené rouby ovocných dřevin (jádrovin i peckovin), takže kvůli nim nemusíme řez omezovat.

Není nad dobře naplánovaný osevní postup

Leden je k plánování ideální. Víme, že pokud pěstujeme několik let po sobě stejnou plodinu, výnosy trvale klesají, protože se jednostranně vyčerpávají živiny. Říká se tomu půdní únava. Opakované pěstování stejného druhu vede i k množení chorob a škůdců. Je tedy logické, že když určitým způsobem plodin v jednotlivých letech prostřídáme, těmto jevům se vyhneme. K tomu je ovšem nutné si každý rok na plánek poznamenávat, co jsme kde pěstovali, a nyní v lednu si udělat náčrtek toho, co kde na jaře vysejeme a vysadíme. Nedělají to všichni zahrádkáři a je to škody, připravují se tak zbytečně o část úrody.

Staré osivo nemusíme vyhazovat

Před nákupem nového osiva je nutné prohlédnout zbylé z minulého roku a udělat si zkoušku klíčivosti. Na vlhký savý papír odpočítáme 25 (50, 100) semen a dáme je klíčit. Vyklíčit by mělo alespoň 80 % osiva, takové je vhodné použít; pokud je klíčivost pod 50 %, vyplatí se zakoupit nové. Z 25 semen by mělo vyklíčit 20.

Protěž alpská (Leontopodium alpinum) je výjimečně krásná skalničkaProtěž alpská (Leontopodium alpinum) je výjimečně krásná skalničkaAutor: Shutterstock.com / venars.original

Krásná alpská protěž aneb vyséváme skalničky

Tuto krásnou skalničku často obdivujeme při výletu do hor, ale protože je přísně chráněná, nemůžeme si ji jen tak vydloubnout a přenést do zahrady. Vypěstujeme ji poctivě ze semen. S výsevem začneme brzy, nejlépe na přelomu ledna a února. Osivo koupíme v zahrádkářských prodejnách. Opatříme si i výsevní misku s průsvitným víkem, kvalitní substrát, hladítko povrchu a případně pomůcku pro vytvoření řádku. Misku naplníme substrátem, urovnáme povrch, vytvoříme řádek a můžeme vysévat. Pozor, osivo je velmi drobné, proto se musí vysévat téměř na povrch vlhkého substrátu. Misku umístíme na okenní parapet, trpělivě zaléváme substrát a čekáme na vyklíčení, které se může protáhnout až na tři týdny.

Akční letáky