Potřebují rostliny jód?
Také máte vzpomínku z nějakého školního výletu nebo akce v dětství, kdy vám nějaký dospělý ne úplně šetrně ošetřil ránu jódem? Věřte nebo ne, tato zvláštní vodička může nejen dezinfikovat, ale také je použitelná jako hnojivo. Všechno živé totiž jód potřebuje. Proč se hodí rostlinám?
Proběhla anketa Receptáře!
Tradiční čtenářská anketa proběhla i letos. Hlasovali jste pro své oblíbené firmy. Děkujeme.
Než si povíme o použití jódu, poučte se o tom, proč vám rostou sazenice příliš vytáhlé a co s tím. Poradí vám Dany v tomto příspěvku ze svého YouTube kanálu Zahrada zdraví.
Přihnojit můžete i jódem
Klasická hnojiva jsou označována různými poměry NPK. Dusík, fosfor a draslík jsou nejdůležitějšími makroživinami, které rostliny potřebují a konkrétními poměry těchto látek je připravíte na zimu růstem kořenového systému, na jaře zajistíte zesílení a růst zeleně a brzy poté také násadu na květ či zrání plodů.
Kromě NKP potřebují ale rostliny i další živiny, které jsou více či méně důležité. Mezi takové patří také jód, i ten je někdy přidaný do základního mixu NKP a tak se můžete setkat o hnojiva obohacená také jódem určená pro pěstování jahodníků, ale i dalších druhů zeleně.
Jód je v malém množství obsažený v půdě a přihnojením se ho do ní dostane nejen víc a rostlina ho může přijmout, ale také zeminu zbaví některých škůdců a nemocí. Dezinfikuje samozřejmě nejen rány na lidském těle, ale i půdu. Co ale čekat od přihnojení jódem? Jód pomáhá růstu sazenic, fotosyntéze i dalším metabolickým dějům, podílí se na násadě na květ a zrání plodů.
Jód působí dezinfekčně, ale také podporuje metabolické procesy v rostlinách.
Použití jódu k rostlinám a na rostliny
Jak tedy můžeme jód využít? Přidávat jód přímo do půdy je nešikovné, protože ani příliš vysoká koncentrace jódu není žádoucí. Jód je tedy třeba především naředit a k tomu stačí obyčejná voda. Do pěti litrů přidejte asi jen 3 kapky a dobře promíchejte.
Tímto roztokem můžete zalévat veškerou zeleň, kromě na jód citlivých pěnišníků a azalek. Obdobou je aplikace jódu na listy, což může zároveň ochránit vaše rostliny před plísněmi a bakteriemi, díky dezinfekčním vlastnostem jódu.
Rozstřikovačem aplikujte roztok na celou květinu, také zespod listů. Jako u všech postřiků je k tomu ideální dobou nevětrné počasí a den, kdy je pod mrakem, aby se zeleň nepopálila. To je důležité také u mladých sazenic, pro které se takový postřik nehodí.
Sazeničky ale můžete vyživit jódem a to roztokem ze 3 litrů vody a 1 kapkou jódu. Ke každé sazeničce lze aplikovat až půl litru tekutiny, ale samozřejmě i méně. Lepší je rozhodně opatrnost.
Další možností je namočení semen do roztoku jódu před výsadbou. Tím můžete podpořit zdravé klíčení a silný start vašich rostlin. Takovéto moření se dělá především před sadbou cibulovin, které na různé choroby i škůdce velmi trpí. Krom jódu lze samozřejmě použít i jiné jak přírodní, tak i průmyslově vyráběné chemické látky.
Jód lze používat také při hydroponickém pěstění. A konečně, pro ty z vás, kteří pěstují květiny v hydroponických systémech, lze jód přidat do živinového roztoku. To zajistí, že vaše květiny dostanou přesně to, co potřebují k růstu a kvetení. Pro pěstování ve vodě je však nutné znát podrobnější informace o obsahu jodidu draselného. Dávkuje se totiž po miligramech na litr. Respektive do jednoho litru tekutiny je možné přidat 1 až 5 mg.
I v případě použití jódu je důležité dodržovat pokyny a dávkování. Příliš vysoké koncentrace mohou poškodit rostliny. Proto platí i v tomto případě, že méně je více.
Související články
Zdroje: handimania.com, bydlimeutulne.cz
