obrázek z archivu ireceptar.cz

Zamiokulka, dekorativní sukuletní pokojová rostlina

Botanické jméno této rostliny, která pochází z jihovýchodní Afriky, je Zamioculcas zamiifolia. Je v interiérech novinkou, velmi pohlednou a nenáročnou.

Vzhledem k tomu, že ještě poměrně nedávno u nás tuto rostlinu skoro nikdo neznal, není „usazen“ její český název – Botanický slovník z roku 2012 (autoři Alena Skalická, Václav Větvička, Václav Zelený) uvádí jako doporučené jméno zamiokulka s dalšími variantami ženského rodu: kulka, zamiokulkas, zamioculcas.

Rostlina patří do čeledi aronovité (Araceae) a je příbuzná třeba s kalou. Na rozdíl od bahenní rostliny kaly, která vyžaduje trvalou vlhkost, roste zamiokulka však většinou na sušších svazích, a proto si vytvořila zásobní orgány jako sukulentní rostlina.

Zamioculcas zamiifoliaZamioculcas zamiifoliaAutor: Archiv ireceptar.cz

Snadné pěstování

Pěstování zamiokulky je velmi snadné. Z dužnatého podzemního oddenku vyrůstají masité, sytě zelené, lesklé, jednoduše zpeřené, až metr dlouhé listy.

  • Rostlina nesmí být trvale zamokřená, ale nesmí ani dlouhodobě přeschnout. Ideální je mírná, pravidelná zálivka odstátou vodou s občasným přidáním hnojiva pro pokojové květiny ozdobné listy.
  • Když květináč rostlině nestačí, přesadíme ji do mírně větší nádoby, kterou doplníme humózním substrátem s přídavkem zahradní zeminy.
  • Ideální teplota pro pěstování je 16–25 °C.
  • Zamiokulka snáší plné slunce, ale dobře roste i na poměrně stinných místech.

Chorobami ani škůdci zamiokulka netrpí.

Zamioculcas zamiifolia - zamiokulkaZamioculcas zamiifolia - zamiokulkaAutor: Archiv ireceptar.cz

Množení

Rostlinu namnožíme rozdělením trsu při přesazování. Můžeme také odlomit jednotlivé lístky a nařízkovat je zapíchnutím do vlhkého substrátu, v němž po čase každý lístek vytvoří zásobní hlízku, ze které vyroste nová zamiokulka. Je to sice zdlouhavější, ale takto můžeme získat větší počet nových rostlin.

Drobné kvítky vyžadují slunce

Rostliny z čeledi aronovitých vytvářejí palicovité květenství. To je chráněno toulcem, který bývá různě velký i zbarvený. Vlastní kvítky jsou drobné a nevýrazné. Ovšem u mnoha druhů je květenství krásně zbarvené, třeba u anturií a již zmíněných kal. Jiné druhy (a to je případ zamiokulky) mají květenství nevýrazné, zelenavé a proto se pěstují jako rostliny okrasné listy. U zamiokulky květenství vyrůstá z báze listů, navíc je malé, zelené a mnohdy nepozorným pěstitelům zcela unikne.

drobné kvítky zamiokulkydrobné kvítky zamiokulkyAutor: Archiv ireceptar.cz


Aby rostlina kvetla, musí mít optimální podmínky i péči. To bývá problém mnoha domácích pěstitelů, kterým některé rostliny nechtějí kvést. Zamiokulce se daří na světlém i na poměrně zastíněném místě. Rozkvétá však jen na světle, a protože v domácnostech lidé většinou zamiokulku umísťují spíše do stínu, kde nekvete, snadno se rozšířil názor, že kvete pouze v původním prostředí.

Akční letáky