Říká vám něco zavinutka, indiánská kopřiva nebo monarda? Všechny tyto názvy souvisí s krásnou neobvyklou květinou, která si získala letos v létě srdce mnohých zahradníku. Chcete ji také poznat? Přečtěte si, jaká ta zavinutka vlastně je!
Zavinutka čili monarda
Není divu, že se tak krásně kvetoucí bylina stala hitem léta. Nejenže zdobí, ale také krásně voní její květy i listy. Zavinutka prostě ví, jak si získat pozornost. Patří sice do hluchavkovitých, ale s těmi má tato výrazně kvetoucí rostlina jen málo společného. Zavinutka má zhruba dvacet poddruhů a zajímavé latinské jméno „Monarda“. To si vypůjčila od španělského lékaře a botanika, který se zajímal o mnohé léčivky Nového Světa a mezi nimi i zavinutku. Nicolás Bautista Monardes sice proslul studiem léčivek ze všech koutů světa, ale sám se na cesty nikdy nevydal. Veškeré jím popsané byliny v mnohých vydaných publikacích mu byly do Sevilly přivezeny vojáky, obchodníky, františkány a příslušníky královského dvora.
Monarda, konkrétně zavinutka trubkovitá, odrůda Beauty of Cobham
Indiánská kopřiva zavinutka léčí
Monarda se k nám dostala ze Severní Ameriky, kde je endemická. Zde byla místními původními obyvateli používaná k léčení dýchacích obtíží, ale také jako koření na podporu trávení, k péči o dutinu ústní, hlavobolu i nachlazení. Monarda má antiseptické účinky a její intenzivní vůně je přirovnávána ke směsi bergamotu a máty. Proto je známá také v aromaterapii nebo kosmetickém průmyslu.
Jak rostou zavinutky?
Zavinutky dorůstají 20 až 90 cm, v zahradách oblíbená zavinutka podvojná až 150 cm. Jsou to rostliny medonosné a jejich zajímavé střapaté květy lákají hmyz z širokého okolí. Barva květů přechází od bílé či nazelenalé přes růžovofialovou až k ohnivě rudé. Za jejich výraznou vůni mohou vonné silice, které v teplých krajích lákají i kolibříky.
Monarda v trvalkové výsadbě. Odrůda Prairie Night
Rozvoňte zahradu zavinutkami
Monardy dnes mají velké množství poddruhů. Můžete si vybrat z různých barevných variant i odlišných výšek vzrůstu. Pro většinu zavinutek ale platí, že jsou nenáročné, milují přímé slunce a dostatečně propustnou, ale vlhkou půdu. Zemina by měla být kvalitní a výživná, na výsev připravená v květnu až červnu, na sazenice až v červenci či srpnu. Po odkvětu se zavinutky nestříhají. Usychající květ je nevysiluje, a navíc vypadají docela zajímavě i v suchém stavu.
Zdroje: prima-receptar.cz, bylinkopedie.cz, www.dumazahrada.cz
