obrázek z archivu ireceptar.cz

Zazimování letněných pokojových a přenosných rostlin v bytě a zasklené lodžii

Letnění rostlinám prospívá, ale sezóna již končí. Také chladnomilnějším rostlinám je načase zajistit dobré zimování. Které místo zvolit, jak postupovat a uvyknout rostliny na změnu?

Zbývá pár dnů indiánského léta a pak už se pomalu, leč jistě, začneme připravovat na příchod zimy. A nejen my. V chladném počasí nastává doba i pro stěhování letněných pokojových rostlin a okrasných rostlin vyžadujících chladné zimování z venkovního prostoru zpět domů.

Náhlé změny ohrožují zdraví rostlin

Nejhůře si na návrat do bytu zvykají rostliny letněné přímo na zahradě, kde mívají obvykle vlhčí mikroklima a jsou zvyklé na deště a větší intenzitu slunečního světla. Rostliny letněné na sušších a chráněných místech (například na balkonu nebo na terase) snášejí sice stěhování do bytu o něco lépe, přesto obecně platí, že prudký přechod z venkovního prostředí přímo do bytových podmínek rostlinám nesvědčí a často na něj reagují například shozením listů, čímž se ztrácí největší výhoda letnění – to, že rostliny venku zesílí a nashromáždí živiny, aby pak mohly lépe přežít nepříznivé zimní období.

kdy ukončit letnění?kdy ukončit letnění?Autor: Archiv ireceptar.cz

Kdy ukončit letnění?

Pokud rostliny letníme volně na zahradě, přeneseme je na přelomu léta a podzimu na chráněné místo přímo u domu. Přes den je ještě většinou teplé a slunečné počasí a pobyt venku rostlinám stále velmi prospívá.

Na ochranu před nočním chladem rostliny přeneseme do bytu, pokud to však není možné (letníme větší množství rostlin, nebo jsou větší a těžko se přenášejí), zakryjeme je na noc bílou netkanou textilií, která má výborné izolační schopnosti. Stejně postupujeme i u rostlin pěstovaných na balkonech a parapetech oken.

Většina běžných pokojovek (pokud jsou letněné již od jara a tím dostatečně otužilé) snáší krátkodobé noční poklesy teplot až těsně nad nulu a některé subtropické rostliny (fíkovník, aukuba, oleandr, granátové jablko a další) přežijí i mírný mráz. Rostliny proto definitivně přeneseme domů až v době, kdy se noční teploty začnou přibližovat k bodu mrazu.

fíkovníkfíkovníkAutor: Archiv ireceptar.cz

Vhodné místo pro zimování

Nejideálnější pro zimování teplomilných i chladnomilných rostlin jsou samozřejmě vytápěné zimní zahrady, kde můžeme přesně regulovat potřebnou teplotu. Takový komfort si však může dopřát jen málo lidí.
Najít v bytě vhodné místo pro teplomilné pokojové rostliny většinou není až tak velký problém. Horší je to s druhy vyžadujícími chladné zimování. Nejsnáze pro ně najdou dobré podmínky obyvatelé rodinných domků, ve kterých je většinou možné umístit rostliny do chladných světlých sklepů, hal nebo chodeb – nejlepší jsou prostory s teplotami kolem 10–15 °C.

zazimování balkónuzazimování balkónuAutor: Archiv ireceptar.cz

Ovšem i majitelé bytů bez jakéhokoliv zázemí mohou zimování snadno vyřešit: například muškáty nebo kaktusy umístí na chladnou a světlou chodbu bytového domu (hlavně panelákového), kde se zimní teploty zpravidla pohybují právě v tomto rozmezí. Výborné pro zimování a aklimatizaci letněných pokojovek jsou také zasklené balkony a terasy.

Zasklené balkony a terasy

Zasklívací systémy bývají nejčastěji z jednoduchého skla, které většinou nedovolí pokles teploty na balkonu pod bod mrazu, ale pokud bychom zde chtěli celoročně pěstovat teplomilné rostliny, náklady na vytápění by byly opravdu vysoké. Prostory bychom museli zasklít izolačním dvojsklem, což je drahé a mnohdy i technicky neřešitelné. Proto je asi nejlepší využívat tyto jednoduše zasklené plochy k prodloužení „letnění“ pokojových rostlin a k zimování chladnomilných druhů.

Většina moderních systémů určených k zasklívání balkonů navíc umožňuje snadné posunutí jednotlivých oken ke straně a tím otevření téměř celého prostoru. Rostliny si tak mohou užívat čerstvého vzduchu a za chladného počasí můžeme okna naopak zavřít a rostliny jsou dobře chráněné. Také vzdušná vlhkost je zde vyšší a rostliny ocení i více světla, než by měly v bytě.

  • „Letnění“ rostlin tak můžeme (podle venkovních teplot) prodloužit asi o dva měsíce, čímž se zkrátí doba, kterou musí přečkat v bytě, kde jim to opravdu nesvědčí. Na jaře jsou pak v lepším stavu a můžeme je opět umístit na balkon a začít s jejich otužováním o pár týdnů dříve, než je opět přestěhujeme ven.
  • Chladnomilné rostliny mohou na zasklených balkonech přečkat celou zimu, protože většina z nich snáší poklesy teplot až k nule.

zimovánízimováníAutor: Archiv ireceptar.cz

Balkony je nutné vytápět pouze tehdy, hrozí–li extrémní mrazy – v takovém případě stačí pootevřít okno či dveře a pouštět na balkon přes noc teplo z bytu. Za slunečných dnů se na zaskleném balkonu vzduch rychle ohřívá (např. i při venkovních teplotách kolem –15 °C bývá při plném slunci teplota na balkonu kolem 25 °C), takže teplým vzduchem z balkonu zase můžeme naopak přes den vytápět celý byt či dům.  

Jednoduché a levné zateplení prosklené lodžie
 

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Pro umístění menších rostlin je dobré vyrobit si na balkonu různé police či závěsné systémy, nejlépe rozebíratelné. V zimě tak získáme dostatek místa pro rostliny, a pokud je to nutné, můžeme konstrukce kdykoliv lehce odstranit.

Balkon můžeme i zateplit. K tomu opět nejlépe poslouží bílá netkaná textilie, kterou pověsíme jako závěs zevnitř k zasklené stěně balkonu. Textilie zároveň celoročně slouží i jako stínění před prudkým sluncem. Pokud je v zimě delší dobu zamračené počasí, textilii přes den roztáhneme, aby měly rostliny co nejvíce světla. V té době zasklené balkony také neakumulují sluneční energii a je zde proto delší dobu nižší teplota. Rostliny samotné nízké teploty snesou, nesmějí ovšem mít přemokřený substrát. V chladu totiž nepřijímají ani nevydávají téměř žádnou vodu a v trvale mokrém substrátu jim hrozí zahnívání kořenů. Proto je při zimování rostlin v teplotách dlouhodobě pod 10 °C nutné hlídat zálivku: substrát nechat raději sušší a zalévat až tehdy, když si o to rostliny řeknou samy mírným zavadnutím listů.