Podívejme se na průběh poslední kritické zimy. Koncem roku 2011 bylo teplé počasí a vydrželo i v lednu. Průběh celé zimy 2011/12 byl suchý a vlastně stále bez sněhu. Na konci února uhodily mrazy, které ve středních Čechách dosáhly až pod –20 °C. Přišly dvě vlny po třech dnech s asi týdenní přestávkou. Přidal se vysušující vítr. Růže, zejména na volném prostranství, trpěly. Průběh jara byl pak celkem normální, ale poslední dubnové dny nastalo horko skoro ke 30 °C, padaly rekordy. Růže rychle rašily, někdy z jediného pupenu, který zimu přečkal. Nikdo již nic zlého nečekal, leč stalo se. Po dvacátém květnu teplota na dva dny klesla na –4 °C. Čerstvě narašené výhony růží byly spáleny, a protože to byly výhony již poslední, růže vymrzaly definitivně. Konečný stav byl ovšem dlouho nejasný, neboť růže třeba ještě začaly růst, ale později zakrňovaly, žloutly, zavadaly a zasychaly.

Jak připravit růže na zimu vám řekne i Juddy Penner ve svém videopříspěvku na YouTube:

Zdroj: Youtube

Jak to dopadlo?

Z hlediska ztrát na růžích určitě tenkrát nejhůře dopadly střední Čechy, kde byla v mnoha plochách zničena většina rostlin. Trochu lepší byla situace v Hradci králové a v Olomouci. Na jižní Moravě jsem sice mrazové škody viděl, ale nebyly již zničující. Naproti tomu na Českomoravské vrchovině (kde byl sníh), v Bratislavě i ve Zvoleni byla zima pro růže vlastně průměrná. Určitě více zmrzly desítky let staré růže (i ty řádně řezané a zmlazované), než dvouleté nebo tříleté.
Z hlediska odrůd růží se jen potvrdila choulostivost u těch, o nichž to již dlouho víme. Dále až k zemi vymrzla velká většina růží pnoucích, ale po tomto nuceném zmlazení do konce vegetační sezóny zregenerovala.

Kruté ztráty

Nečekaně kruté ztráty jsme však zaznamenali i mezi novými odrůdami růží půdopokryvných, což zřejmě souvisí s jejich intenzivním opakovaným kvetením až do pozdního podzimu, zvláště pokud toto ještě bylo podporováno hnojením. Na druhou stranu musím pochválit odolnost drobnokvětých polyantek z třicátých let 20. století. Svou mrazuvzdornost také potvrdila pak většina rugosa hybridů, růží sadových a botanických druhů.

Bylo to nutné?

Možná vás napadne otázka, zda tehdy mohl prozíravý pěstitel škodám zabránit. Odpověď zní – prakticky nemohl. Běžně prováděné přihrnutí růží, nastýlání drcenou kůrou, stínění chvojím či ohýbání stromkových růží s ponořením korunky do půdy se v tak kritické zimě i jaru ukázalo jako skoro neúčinné. Je zajímavé, že na krutou zimu doplatily z okrasných u nás běžně pěstovaných rostlin růže vlastně nejvíce. Podobně zdecimované byly plochy nízkých skalníků a levandulí. Vedle až k zemi pomrzlých pnoucích růží však stály nepoškozené statné vistárie, které se zřejmě nenechaly k rašení vyburcovat předčasně. Rostliny si prostě zase jednou dovolily nedodržet naše představy.

Jak růže připravit co nejlépe?

  • Před výsadbou se důkladně seznamte s mírou mrazuvzdornosti odrůdy a porovnejte ji s poměry na své zahradě při zohlednění nadmořské výšky.
  • Nekupujte sazenice vypěstované v mírných podmínkách jižní Evropy nebo právě přenesené ze skleníku.
  • Růže sázejte na podzim, tedy v říjnu a v listopadu. Jarní sázení a přesazování růží provádějte opravdu jen v nejnutnějším případě. Slabé růže zimují špatně.
  • Růže nepatří do stínu nebo na větrná místa. Výsadbu také nepřehušťujte, záhonové růže dávejte asi 50 cm od sebe.
  • Sazenice by měly být vysazeny asi o 5 cm hlouběji, než rostly ve školce. To platí pro růže očkované i řízkované, pro sazenice prostokořenné i kontejnerované. Při dalším pěstování se snažte, abyste u země, kde je můžete chránit, měli dostatek pupenů.
  • Po výsadbě růže důkladně zalejte.
  • Před promrznutím půdy, což bývá obvykle počátkem prosince, růže nově vysazené i starší zasypte kbelíkem kompostu. Je to vhodnější než pouhé přihrnutí, kdy se kořeny odkrývají z boku.
  • Růže na podzim nikdy radikálně neřežte. Uděláte sice velký pořádek, ale keře ohrožujete větším vymrznutím.
  • V předjaří růže vždy odhrňte, přebytečnou půdu odneste. Jinak keře po letech doslova „utopíte“.
  • Všechny nově vysazené růže v předjaří radikálně sestřihněte na výšku 10 až 15 cm. Tím docílíte žádoucího větvení.
  • V dalších letech růže řežte podle skupiny, do které patří. Velkokvěté záhonové opět až takřka k zemi, jiné záhonové asi na polovinu původní výšky. Růže pnoucí a sadové průběžně zmlazujete vyřezáváním nejstarších výhonů těsně u země.
  • Pnoucí růže a růže pěstované v stromkovém tvaru po celý rok důsledně vyvazujte k opoře, jinak se rády nalomí a nepřezimují.
  • Dusíkaté přihnojování růží ukončete v červenci, později je vhodné přihnojení draslíkem v bezchlórové formě.
  • Růže pěstované v nádobách před zimou zapusťte do země, růže miniaturní je kromě půdy vhodné překrýt i chvojím.

Autor Jiří Žlebčík je botanik. Již celá desetiletí se věnuje výzkumu a pěstování rostlin ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, jehož součástí je i mimořádně inspirativní, veřejnosti přístupná Dendrologická zahrada. Více na Dendrologickazahrada.cz

Související články

Zdroj: časopis Receptář, Dendrologickazahrada.cz