obrázek z archivu ireceptar.cz

Zbytky z kuchyně a zahrady nevyhazujte, použijte je do kompostu

Velkou část kuchyňských zbytků odkládáme do běžného odpadu. Při správném postupu řadu z nich můžeme přeměnit v nejcennější materiál pro naše rostliny. Ušetříme tak nejen prostor v popelnici, ale zároveň i naši peněženku.

Zbytky z kuchyně znovu využijte

  • Do kompostu patří veškeré rostlinné zbytky. Ty je vhodné před uložením jemně nadrtit a promíchat s dalším organickým materiálem. Působením mikroorganismů se rostlinný odpad rychle rozloží a změní v kompost, bohatý na prvky, důležité pro růst a vývoj rostlin.
  • Využít lze i část odpadu z kuchyně.Kompostovat můžeme i vaječné skořápky.Autor: Shutterstock.com / Marina Lohrbach

    Snadno můžeme kompostovat vaječné skořápky. Nadrcením urychlíme jejich rozklad. Jsou zdrojem vápníku, který podporuje u rostlin zdravý a silný růst. Na vápník jsou bohaté i zvířecí kosti, ale jejich kompostování v domácích podmínkách není ideální.
  • Zkompostovat můžeme také tvrdé pečivo. Nikdy jej nevrstvíme, ale rozdělíme jej na malé kousky, které promícháme s hlínou a teprve pak přidáme k ostatnímu materiálu. Velké množství pečiva v kompostu přiláká drobné hlodavce, ti mohou způsobit v zahrádce spoušť.  Pro podporu rozkladných procesů je žádoucí přidat i staré pivo, obsahující bakterie.
  • Kuchyňské oleje jsou biologicky odbouratelné, ale neměli bychom je vylévat přímo na kompost. Průnikem do půdy by došlo ke kontaminaci spodních vod. Menší množství oleje necháme nasáknout do přírodního sorbentu (např. piliny, ubrousky, karton), který pak uložíme na kompost. V případě většího množství oleje se doporučuje jeho shromažďování v uzaviratelné nádobě a odevzdání do sběrného dvora, popřípadě do příslušného kontejneru.

Kompostování na balkoně nebo terase

Pro milovníky ekologie a designu připravila firma Plastia interiérový kompostér (vermikompostér) nazvaný Urbalive. Umístit jej můžete na balkon, terasu nebo i do místnosti. Díky tomuto zařízení mohou kompostovat i ti, kteří nemají vlastní zahradu. Elegantní zařízení disponuje několika patry a prodává se v několika barevných provedeních. Pro aktivaci kompostu potřebujete rostlinný materiál a kalifornské žížaly (Eisenia andrei).

Kompostér Urbalive naplněný materiálem. Foto PlastiaKompostér Urbalive naplněný materiálem. Foto PlastiaAutor: Plastia / Foto

Žížaly pomáhají s procesy v kompostu, velmi jim chutná kávová sedlina.Žížaly pomáhají s procesy v kompostu, velmi jim chutná kávová sedlina.Autor: Shutterstock.com / Tommy Lee Walker

Hotový vermikompost použijeme pro balkonové rostliny, bylinky nebo zeleninu. Vedlejším produktem procesu je tzv. žížalí čaj, velmi kvalitní hnojivo pro rostliny. Při nákupu vermikompostéru je třeba počítat s tím, že nádoba s materiálem nesmí být v mrazu. Žížaly hynou při teplotách kolem 4 °C. Stálý přísun hmoty z kuchyně zajistí, že kompost bude nejen dobře pracovat, ale snížíme tím také výrazně množství komunálního odpadu. Kompostér vyjde na necelé tři tisíce korun, násada žížal v počtu do 200 kusů stojí kolem tří stokorun.

Kompostování zbytků ze zahrady

Se zahradním odpadem je práce jednoduchá. Do kompostu uložíme trávu, listí, hnůj, zahradní štěpku z větví ovocných stromů, natě ze zdravé zeleniny nebo zbytky okrasných rostlin, které nevykazují znaky chorob nebo napadení škůdci. Pro trávu, listí a hlínu platí, že tyto složky kompostujeme ve slabých vrstvách. Nadměrné množství uhlíkatých látek z listí způsobí zpomalení procesů. Pro urychlení použijeme některý z hnojů, přičemž nejdostupnější je kravský. Podobně přistupujeme i k nakrátko posekané trávě, která je kompostovatelná, avšak velké množství najednou zahnívá a zapáchá.

Kompostér z recyklovaného termoplastu je další možností, jak šetřit přírodu.Kompostér z recyklovaného termoplastu je další možností, jak šetřit přírodu.Autor: Shutterstock.com / Sylvie Bouchard

Okrasné letničky či odkvetlé části trvalek před zkompostováním rozdrtíme sekačkou. Se stonky většího průměru si poradí drtič nebo štěpkovač. Rozdrcené větve z ovocných stromů slouží jako základ kompostu. Díky nim má kompost neustálý přístup vzduchu.

Do kompostu ukládáme i drny, které necháme několik dní zavadnout. Dřevěný popel je materiál, bohatý na draslík. Pokud nemáme k dispozici hnůj, použijeme slámu, kterou promícháme s trávou. Papír a lepenku kompostujeme také, jen se máme na pozoru před papírem potištěným. Ten nekompostujeme kvůli nebezpečí uvolňování těžkých kovů.

Co s plevelem?

Věttšina plevelů patří do kompostu také, jen jej po vyrýpnutí ze zahrádky necháme týden až dva zavadnout. Následně ho uložíme mezi dvě silnější vrstvy nakrátko pokosené trávy, která silně hřeje. Díky tomu docílíme stavu, kdy jsou veškerá semena zničena. Po dalším týdnu již takto ošetřený plevel patří mezi ostatní materiál, který se postupně přemění v černé zlato.