Kopřivový špenát je jarní a velikonoční klasika. „Špenát“ však můžete připravit i z řady dalších planých rostlin a dokonce plevelů, jejichž listy jsou zjara ještě mladé a chutné. Zatímco kopřivové listy a výhonky je vhodné spařit důkladně, aby ztratily svou hrubost, nežahavé a jemnější rostliny stačí předpřipravit na páře nebo jen krátce prolít vroucí vodou na cedníku. Pak je můžete přidat na pánev s cibulkou, česnekem, osvěžit vinným octem, přidat olivový olej vejce nebo smetanu. Pokud ještě nemáte po ruce čerstvou majoránku, zastane ji i výtečné plané koření – popenec.
Mladé listy však ani nemusíte tepelně upravovat, jsou dobré v salátu i na chlebu čerstvé, můžete jimi obohatit nejrůznější pokrmy. Spolu s ovocem je můžete také umixovat v jarních polévkách nebo smoothie, které jsou zdravé i lahodné. K oslazení se nejlépe hodí med, javorový sirup, stévie.
Plané, jedlé a zdravé
Šťovík luční: Svěží kyselost šťovíku čili kyseláče ochutí saláty, nasekané lístky lze přidat do polévek, omáček a dresinků, nebo je podusit jako špenát. Vzhledem k obsahu kyseliny šťavelové ho nekonzumujte pravidelně ve velkém množství.
Jitrocel kopinatý: Nálev z jitrocelových listů ulevuje při kašli a nachlazení, hojí sliznice – listy na sušení se sbírají od června do srpna. Jejich prospěšné účinky můžete využít nejen v čaji a sirupu, ale i v salátech, omáčkách, dušených směsích a bylinkovém tvarohu, a to již na jaře. Tuhou bázi lístků odstraňte. Jako listová zelenina prospívají nejen při nachlazení, ale díky obsahu komplexu prospěšných látek jako celková posila těla.
Ptačinec prostřední: Poléhavý ptačinec prostřední neboli ptačinec žabinec je houževnatý a občas obtížný, ale zároveň pohledný a užitečný plevel. Jeho mladé natě mají jemnou chuť a jsou proto ideální do salátů a smoothies, podušené pak jako zeleninová příloha. Ptačinec má pročišťující účinky a kromě zásobení těla vitamíny a minerály může prospět při alergii, ekzémech, revmatismu i lupénce.
Popenec břečťanovitý: Pohledná půdopokryvná rostlina má výrazně aromatické listy. Jejich kořenná chuť i vůně dodá šmrnc polévkám, omáčkám, zálivkám, salátům, pokrmům z brambor i vajec. Můžete je podusit nebo přidávat čerstvé, mladé jsou nejkřehčí. Kvetoucí nať popence lze užívat při zánětech dýchacích i močových cest, které dezinfikuje i hojí. Modrá kvítka se objevují už v dubnu.
Merlík všedobr: Tento plevel se na záhonech objeví, pokud máme půdu výživnou, bohatou na dusík. Dorůstá až do metrové výšky. Říká se mu také planý špenát, a jeho listy můžete skutečně podusit a připravit z nich dobrou zeleninovou přílohu. Jejich chuť je nevýrazná, takže po ochucení česnekem, solí a bylinkami se chuť pravému špenátu blíží. Mladé listy, které raší časně zjara, jsou křehčí a lze je jíst i syrové. Hodí se do salátů i zdravých smoothie, a také do polévek.
Merlík bílý: Je velmi podobný všedobru, ale celá rostlina je jakoby jemně pomoučená, má ojíněná vzhled. Merlík bílý se s chutí rozrůstá na výživných půdách, ale spokojí se i s chudými, na nichž však dorůstá skromnějších rozměrů. I z merlíku bílého můžeme připravit chutný špenát. Oba merlíky jsou ostatně se šlechtěným špenátem blízcí příbuzní.
Jedlý je také kontryhel, jetel a samozřejmě také hořké, pročišťující listy pampelišky…
Na louce i na zahradě
Kdo na své zahradě nepoužívá žádné pesticidy, může za odměnu bez obav sbírat plané rostliny v každém jejím koutě. Pouze zahrady u silnic jsou problematické, ale pokud jsou chráněny hustým živým plotem, lze na místech provozu nejvzdálenějších obvykle sklízet (však zelenina z obchodu také nepochází z neposkvrněného ráje). Dalším prostřeným stolem jsou jarní lesy a údolí říček lákající k procházkám, louky a mýtiny nejlépe daleko od chemicky ošetřovaných polí i obcí.