Co všechno můžete vysévat a vysazovat v květnu? Podívejte se na video z YouTube kanálu Zahrada pro radost:
Fazole a mladé lusky
Jako chutná a zdravá příloha k letním pokrmům poslouží odrůdy fazolí určené pro sklizeň mladých zelených lusků, které nemají tuhou pergamenovou vrstvu. Můžete je průběžně sklízet po celé léto i podzim. Velmi pohledné jsou odrůdy s lusky žlutými či fialovými. Ovšem pěstovat můžete i odrůdy vyšlechtěné pro sklizeň vyzrálých fazolí nejrůznějších barev, anebo odrůdy určené pro sklizeň fazolí v mléčné zralosti, tedy ještě měkkých, ale již dorostlých semen, která stačí krátce povařit.
Ať už zvolíte kterýkoli typ odrůdy z hlediska sklizně, je třeba se také rozhodnout, zda bude její růst pnoucí nebo keříčkový. Keříčkové fazole plodí dříve, avšak po kratší dobu – je třeba je vysévat znovu přibližně po dvou týdnech. Nevyžadují oporu, zaberou však více místa. Popínavé odrůdy, takzvané tyčkové fazole, do plodnosti vstupují později, nabízejí však průběžnou sklizeň čerstvých lusků až do podzimu. Vyžadují sice oporu, šetří však místo a mohou velmi pěkně vypadat. Samy se ovinou kolem jednoduché tyčky, poslouží jim opory tvaru týpí nebo dlouhého A stanu. Většina odrůd je vyšlechtěna z fazolu obecného (Phaseolus vulgaris), ovšem jedlé jsou i variety velmi dekorativního fazolu šarlatového (P. coccineus).
Se setím vyčkejte, až teplota půdy překročí 12 °C. Před výsevem můžete fazole na pár hodin namočit do vlažné vody nebo heřmánkového čaje. Pnoucí fazole sejte ke každé tyčce po 4 až 6 a poté ponechejte jen 2 až 3 nejsilnější rostlinky. Rozestupy mezi tyčkami by se měly pohybovat kolem 20 cm. Keříčkové fazole sejte do sponu 30 až 40 cm, přičemž do důlku vložte vždy 3 až 4 semena. Vždy sejte 3 až 5 cm hluboko. Fazolím svědčí slunce a lehčí, propustná půda.
Přídavek kompostu jim prospěje, ovšem dusík si díky spolupráci s bakteriemi umějí obstarat samy. Symbiotické bakterie k nim můžete i naočkovat a spolupráci tak urychlit, ačkoli si je ve zdravé půdě časem najdou samy. Později jako očkování poslouží troška půdy od již vzrostlých a prospívajících fazolí. Půdu kolem sazeniček zamulčujte, okopávání jim nesvědčí. Pozor však na slimáky, kteří mladé fazole milují – pomůže suchý mulč, mulčování pouze kompostem, pivní pasti atd.
Cukety
Po pominutí mrazíků můžete vysazovat předpěstované sazeničky nebo na záhon sít rovnou semena. Anebo si je na začátku měsíce ještě předpěstovat a sázet v jeho druhé půli. Při teplotě nad 20 °C semena vyklíčí brzo a sazeničky rostou tak rychle, že bývají k přesazení připraveny za 2 až 3 týdny. Vybrat si můžete z mnoha odrůd s plody tmavě i světle zelenými, žíhanými, žlutými, klasicky podlouhlými či kulatými. Připravte jim slunné místo a při výsadbě nešetřete kompostem. Pro pěstování jsou vhodné nejméně 1 až 1,5 m velké rozestupy. Pokud semena vyséváte rovnou na záhon, je jistější vysít blízko sebe 2 až 3 a poté ponechat nejsilnější semenáček.
zelenina, cuketa, květ
Dýně
Sít a sázet je můžete podobně jako cukety, až na pár rozdílů. Obří plazivé dýně je třeba pěstovat nejméně ve dvoumetrovém sponu, a pokud se jim daří, jsou schopny pokrýt i více metrů čtverečních. Jejich dlouhé šlahouny zakořeňují i z četných uzlin, pokud jim to umožníte, a přídavné kořeny napomáhají výživě plodů.
Pokud je budete předpěstovávat, u mohutných plazivých dýní je třeba tak činit včas a postupovat velmi opatrně. Mají mohutné kůlové kořeny a zatímco se první lístky semenáčku teprve objevují, kořínek již mohl dorůst na dno květináčku. Chuť dýně závisí na odrůdě, kterých je na výběr pestrá paleta, i na tom, zda plody necháte dobře vyzrát. Mnohým, včetně oblíbeného hokkaida, prospěje i posklizňové dozrávání v teple a suchu, po kterém plody zesládnou a zjemní.
Čekanka
Sít i sázet můžete nejen čekanky, jejichž kořeny na podzim sklidíte pro zimní rychlení bělavých puků, ale i salátové čekanky zvané radicchio. Tvoří křehké zelené, červené či vínové hlávky, kulaté či štíhlé, podle variety. Jejich nahořklá chuť a křehká konzistence oživí saláty i další letní pokrmy. Čekanka vyladí trávení, prospívá játrům, a regeneruje tak celé tělo.
Rostliny se pěstují ve sponu 10 až 20 cm. Záhon může ležet i v lehkém polostínu, plné slunce není nezbytné. Půda by měla být propustná a obohacená kompostem, který bude sloužit jako dlouhodobé hnojivo a pomůže zadržovat vláhu. Té čekanka vyžaduje hojně, pokud má být lahodná a křehká. Půdu kolem rostoucích sazeniček zamulčujte slámou, zaschlou trávou nebo listím. Nastýlka zmírní výpar vody, potlačí růst plevelů a podporuje tvorbu humusu, který opět pomáhá udržet vláhu v půdě. Čekanky mají mírně vlhkou zeminu rády, ale časté kropení jim nesvědčí – může vést k zahnívání krčků.
zelenina, čekanka, záhon
Kukuřice
Vysoké rostliny mohou být velmi atraktivní součástí zeleninové zahrádky a zároveň posloužit jako větrolam, nebo dokonce jako opora pro popínavé fazole či hrášek. Můžete si vybrat z rozmanitých variet sladké kukuřice pro sklizeň měkkých zrn (Zea mays saccharata) či kukuřice pukancové (Zea mays everta), jejíž zralá zrna se hodí k přípravě popkornu. K dostání jsou dnes i krásně barevné variety, náležející obvykle ke kukuřici moučné (Zea mays amylacea), jejíž zralá sušená zrna se hodí na přípravu mouky a poté polenty a tortil.
Nesejte zrna sklizená na poli z krmné kukuřice koňský zub (Zea mays dentiformis), na nich si příliš nepochutnáte. Sejte v druhé půli měsíce do již prohřáté půdy, před vysetím můžete semena nechat nabobtnat ve vlažné vodě. Ideální je pěstování ve dvojitých řádcích, aby se kukuřice navzájem opylily. V řádku sejte ve vzdálenostech kolem 10 cm a rostlinky poté vyjednoťte na 20 cm. Kukuřice podpírat nepotřebují, rostoucím sazenicím však prospěje přihrnutí kupky kompostu, který jejich stabilitu zvýší, a navíc bude postupně uvolňovat živiny, na něž je kukuřice poměrně náročná. Svědčí jí půda výživná, avšak propustná.
Okurky
Jakmile pominou mrazíky, můžete je vysévat rovnou ven. Přichystejte jim slunné místo a záhon obohacený 5 až 10 cm silnou vrstvou kvalitního, vyzrálého kompostu. Sejte do hloubky 1 až 2 cm, nejlépe ostrou stranou semene vzhůru. Anebo je můžete podobně jako cukety ještě počátkem měsíce předpěstovat, nejlépe v květináčku širokém kolem 10 cm. Při teplotě 25 až 30 °C semena vyklíčí za pár dní. Pozor na přelévání sazeniček, které snadno vede k jejich uhnití, a na poškození kořínků při výsadbě.
Okurky se sice mohou plazit po zemi, ovšem při pěstování na opoře jsou méně náchylné k plísňovým chorobám, plody se nešpiní a v neposlední řadě ušetříte místo. Pokud rostliny ponecháte na zemi, sejte či sázejte do sponu 40x40 cm, nebo po šesti semenech do hrůbků v metrovém sponu, přičemž na každém ponecháte 2 až 3 rostliny. Pokud je navedete na oporu, sejte do řádku pod ní v rozestupech 30 až 60 cm. Hustší porost hojněji plodí na počátku sezony, ve větším rozestupu budou rostliny prosperovat delší dobu. Jako opora poslouží speciální síť, plot, treláž nebo konstrukce z tyček a provázků. Okurky se opory přichytí pomocí úponků, zpočátku je můžete navést správným směrem.
Pro postupnou sklizeň můžete stále vysévat:
další várky hrášku, letní odrůdy salátu, asijskou listovou zeleninu, kopr, roketu a další bylinky, červenou řepu, karotku a mrkev, pozdní odrůdy květáku, brokolice či kedluben.
Pro podzimní a zimní sklizeň je čas zasít růžičkovou a hlávkovou kapustu, pór a kadeřávek. Můžete je sít rovnou na záhon, ale pokud si předpěstujete sazeničky, nebudou zbytečně zabírat místo na záhonu. A vystřídají třeba v létě sklizené saláty.
Tip
Pokud výsevy překryjete bílou netkanou textilií, zmírníte noční chlad a zajistíte jim příjemné vlhké mikroklima.
VÝSADBA SAZENIC TEPLOMILNÉ ZELENINY
Zatímco rychle rostoucí okurky, cukety či dýně můžete v květnu sít i sázet, na setí rajčat, paprik či lilků je pozdě. Po pominutí mrazíků je však čas vysadit jejich sazenice, ať už doma předpěstovaných, nebo zakoupených.
Rajčata
Pokud můžete rajčatům dopřát slunné místo u zdi, které před deštěm chrání přístřešek, budete mít mnohem méně starostí s houbovými chorobami i praskáním plodů. Přístřešek u domu či kůlny lze nahradit i fóliovým krytem, který je před deštěm ochrání, zároveň však musí umožnit volné proudění vzduchu. Sazeničkám připravte prostorné a hluboké jamky. Měli byste zeminou zahrnout nejen kořínky, ale i část stonku, až po spodní listy. A pokud jsou sazeničky vysoké, klidně nejspodnější list utrhněte a vsaďte ještě hlouběji. Rajčatům totiž kořínky vyraší i ze stonku, a čím bohatší kořenový systém, tím větší úroda. Výšku díky mohutným kořenům rostlina brzo dožene. Pokud není půda dostatečně prohřátá, sázejte rajčata mírně šikmo. Do jamek přidejte kvalitní kompost, prospěšná je i lopatka dřevěného popela, neboť rajčata pro zdravý vývoj vyžadují dostatek vápníku. Jamku zasypte jen z půlky a poté vydatně zalijte. Teprve až se voda vsákne, přihrňte zbytek zeminy. Zároveň s výsadbou zapíchněte vedle rostliny oporu, ke které ji poté vyvážete. Nezbytná je u tyčkových odrůd, ovšem i větším keříčkovým rajčatům mohou nižší opory prospět.
Melouny
Pokud se vaše zahrada nenachází přímo na horách, uzrát vám mohou červené melouny vodní i žluté melounky zvané cukrové. Musíte jim však vybrat co nejslunnější místo. Když pomine nebezpečí mrazíků, je čas na výsadbu v dubnu předpěstovaných sazenic. Půda by měla být obohacená kompostem, a tudíž bohatá na humus. Výhodná je výsadba na mírně vyvýšené kupky zeminy – zajistí dobrý odtok vody od rostliny, která je náchylná k zahnívání krčku, půda se navíc snáze prohřeje. Teplo a vláhu v půdě poté udrží vrstva mulče, nastlaná kolem sazenic. Melouny potřebují dostatek prostoru – sazenice vysazujte v metrových rozestupech, pokud výhony navedete na opory. Pokud je necháte plazit po zemi, lepší je dvoumetrový rozestup.
Papriky a lilky
Sazenice sázejte v rozestupech kolem 40 až 60 cm, podle mohutnosti odrůdy. Čím více tepla rostlinám dopřejete, tím lépe budou prospívat. Do každé jamky přidejte lopatku kompostu, a zpola zasypanou sazenici důkladně prolijte. Pak teprve navršte zbytek zeminy. K bohaté úrodě napomůže i výživná půda a pravidelné přihnojování. Papriky poměrně často trpí nedostatkem vápníku, který se projevuje hnědými skvrnami na plodech. Již při sázení můžete do zeminy zapravit hrst dolomitického vápence nebo dřevěného popela. Papriky, s výjimkou keříkovitých malých odrůd, potřebují oporu. Plody, zvláště velké a masité, jsou značně těžké a rostliny by se pod jejich tíhou mohly zlomit. Můžete zapíchnout kůl ke každé rostlině, nebo je v řadě podpírat pomocí vodorovně vedených provázků. Lilky se tak snadno nezlomí, ale tíha plodů může rostliny sklánět k zemi – i v tomto případě pomůže opora.
Zajímavost do zahrady: batáty neboli sladké brambory
Batáty, hlízy povijnice batátové (Ipomoea batatas), jsou stále oblíbenější, zdravou delikatesou. Ačkoli se jedná o teplomilnou rostlinu, jako jednoletku ji můžete pěstovat i u nás, a sklízet vlastní sladké brambory, které lze využít stejně jako brambory klasické. Díky vyššímu obsahu cukrů mají sladší, jemnou chuť. V našich podmínkách nelze čekat obří úrodu, ovšem povijnice je rostlina krásná a zajímavá. Pěkně tvarované listy jsou u okrasných variet zbarveny i žlutozeleně, fialově či purpurově. Dočkáte se velkých květů a rovněž barvy hlíz jsou rozmanité podle variety. Poléhavé větvené lodyhy mohou dorůst značné délky a podobně jako dýně zakořeňují přídatnými kořínky. Můžete je však nechat i šplhat po opoře nebo splývat z vyvýšeného záhonu nebo prostorné nádoby.
Je třeba jim vybrat co nejteplejší místo a dopřát jim kyprou, výživnou půdu – podobně jako melounům nebo dýním.
Zakoupit můžete buď hlízy, nebo sazenice. Obé je vhodné vysazovat až po pominutí posledních mrazíků. Růst uspíšíte, pokud necháte hlízy předklíčit – na teplém a světlém místě je vložte do nádoby s vodou tak, aby dvě třetiny až polovina hlízy vyčnívala.
Rostliny pěstujte ve sponu přibližně 40x40 cm. Úrodu zvýšíte zavlažováním a hojným nastýláním. Čas na sklizeň přijde až na podzim, hlízy při poklesu teplot nabývají na objemu. Bohužel si na nich tou dobou také rádi pochutnávají hlodavci – na jedné rostlině proto kontrolujte, zda hlízy nejsou okousané a pokud ano, skliďte raději malé nežli žádné.
zelenina, batáta, záhon
OCHRANA KVĚTŮ PŘED MRAZÍKY
Dřeviny, které již stihly vykvést, může přízemní mrazík připravit o úrodu. Ochránit je lze hned několika způsoby.
Keře nebo velmi malé stromky můžete obalit do netkané bílé textilie. Zahrádkáři mají v tomto ohledu velkou výhodu před velkopěstiteli – obalit pár keřů je snadné, zateplit podobně celou vinice lze jen stěží.
Komfortní metodou je zapálení velkých protimrazových svící, které postavíte pod koruny stromů.
Pokud svíce k dispozici nemáte, nebo jsou stromy příliš početné a vzrostlé, můžete vyzkoušet osvědčené rosení. Jakmile teplota klesne pod nulu, nastavte nástavec hadice tak, aby tvořila co nejjemnější mlhu a tu rozptylujte do korun stromů. Když pokryje květy i pupeny, vzniklá vrstvička ledu je chrání před skutečným promrznutím. Svíce a rosení úspěšně nahrazují tradiční dým z ohňů, který sice květy chránil, ale zamořil přitom celé okolí a bylo nutno ho po celou noc hlídat.
Záhon s kvetoucími jahodníky před nočními mrazíky ochráníte mnohem snáze, nežli květy v korunách stromů. Pomůže obyčejná netkaná bílá textilie. Pokud ji přehodíte přes záhon a na okrajích dobře ukotvíte a utěsníte, třeba nahrnutím zeminy, kameny či dřevem, dovede na něm udržet teplotu o několik stupňů vyšší. Když mrazík vytvoří na povrchu tenkou ledovou krustu, je to jen další ochranná vrstva. Textilie je přitom tak lehká, že květy neponičí. Podobně ji můžete využít na ochranu mladých sazenic zeleniny. Na nich ji lze ponechat i přes den a zalévat přes ni. Z jahodníku ji však přes den, pokud již nemrzne, odstraňte. Pokud květy neopylí hmyz, úrody se nedočkáte. Více se o opylovačích a opylování dočtete na straně xx.
mrazíky, zmrzlý květ jabloně
Související články
Zdroj: časopis Receptář
