Zdroje: zahradkarskaporadna.cz, www.ceskestavby.cz
Zimní pěstování není žádná novinka
Mnohé druhy zeleniny jsou skutečně velmi odolné. Zima a sníh jim nevadí, rostou si dál a nejen to. Zelenina zrající během zimy je sice někdy menší, ale šťavnatá a chutná. Pokud má dostatek vláhy a světla, nic jí nebrání ve spokojeném růstu. O které zeleniny jde?
Jsou to například kořenové zeleniny jako mrkev, petržel, ale i naťová petrželka a také veškeré kapusty. Pěstovat můžete také špenát či saláty, které je vhodné sklízet po listech. Vysít můžete i řeřichu. Pěstovat lze i celá řada ozimých odrůd zeleniny, mezi nimi napříkad i pórek.
Pěstování kořenové zeleniny v zimě
Mrkev a petržel jsou zeleniny vyloženě vhodné pro zimní pěstování. Stačí jen dobře zkypřený záhon, půdu zvládají různou, hlavně musí být hluboká. Zelenině se bude lépe klíčit i růst pod bílou geotextilií, i když ani jemné první lístky mrazy nepoškodí.
Záhon je také možné chránit ze stran vrstvou kompostu či slámou, v pařeništi či nezatepleném skleníku nebo fóliovníku si s pěstováním vůbec nemusíte lámat hlavu. Sami uvidíte, že mrkvi a petrželi vyloženě vyhovují. To stejné platí i pro zmíněnou listovou zeleninu. Pro tyto druhy zelenin je dostatečné, že jsou chráněné částečně, spíš před větrem než před chladem.
Brukvovité v zimním pěstování vedou
Růžičková i hlávková kapusta je ideální zimní zeleninou, nicméně nad nimi v odolnosti a absolutní netečnosti k chladnému počasí vévodí kadeřávek. Kapusta kadeřávek je nezmar a zimu si vyloženě užívá. Směle čelí jakýmkoli povětrnostním či mrazivým podmínkám, a pokud máte možnost sáhnout si na něj, okamžitě pochopíte. Je to rostlina houževnatá a pevná.
Proč nahořklý kadeřávek pěstovat? Zima a mráz mu prospějí. Díky přemrznutí ztrácí jeho lisy na hořké chuti a je pak dobře použitelný ve studené i teplé kuchyni. Je to zelenina plná vitaminů i minerálů. Obsahuje totiž velké množství vitaminu C ale také A, K, B6, z minerálů jsou to především hořčík, vápník, draslík a železo. Jeho konzumací podpoříte obranyschopnost svého těla, ale také zdraví srdce, očí, kostí kůže i vlasů.
Co se dá dělat s kadeřávkem?
Aby byl kadeřávek vhodný k přípravě salátů, pořádně jeho listy promněte a pomačkejte. Díky tomu bude také lépe chutnat. Nemusíte se bát jeho zavadnutí jako u listového salátu. Můžete si jednoduše připravit salát den dopředu, protože neztratí na kvalitě a bude stále výborný.
Do salátů a studených pokrmů se však hodí také kadeřávek pečený. Obvykle se však dusí nebo vaří v polévkách i dalších jídlech.
Kapusta kadeřávek vévodí zimnímu záhonu
Výhodou pěstování kadeřávku je, že skutečně nevyžaduje žádnou ochranu. V praxi se vysévá kadeřávek pravý na jaře, v létě se sazenice přemístí na záhon nebo se vysévá kadeřávek sibiřský přímo do záhonu na konci léta. Doba od setí do sklizně se různí podle druhu.
Kadeřávku vyhovují dobře propustné středně těžké půdy, ale zvládne různé podmínky. Vhodné je pravidelné kypření. Pokud je stanoviště větrné, ujistěte se, že se rostlina nevyvrátí, případně jí nabídněte oporu.
Kadeřávky se sklízejí postupně asi od poloviny zimy. Při ochutnání listu na podzim byste si sklizeň rychle rozmysleli. Obvykle se nesklízí celá rostlina najednou, ale jen po listech. Někdo volí odlamování okrajových listů, ale můžete se také setkat s názorem, že je vhodné sklízet kadeřavou kapustu od středu, abyste podpořili další růst. V okamžiku, kdy rostlina vykvete, je sklizeň u konce, použijte poslední listy a stonky zkompostujte.