Zeleninové záhonky se vejdou i na tu nejmenší zahradu.
Zdroj: Shutterstock.com

Plánujeme zahradu: Rady pro začátečníky

Zeleninové záhony nám přinesou nejen mnoho užitku a radosti – mohou i pěkně vypadat. Plánovat jejich rozvržení a osazení můžeme již nyní. Dokonce nastává čas pro první výsevy.

Zeleninové záhonky se vejdou i na tu nejmenší zahradu. Pokud s pěstováním začínáme, je lepší spokojit se s menšími – dostatečně velká plocha je například 10x10 m. Pěstování si lze sice v mnoha ohledech zjednodušit, ale bez časově poměrně náročné péče se zelenina neobejde. Počet záhonů i pěstovaných druhů pak můžeme podle zkušenosti postupně zvyšovat.

Přednost by měly dostat plodiny, které máme nejraději. Výhodou vlastních výpěstků je, že nebudou ošetřené ničím, co by mohlo uškodit zdraví nebo ohrozit přírodní rovnováhu na zahradě – při domácím pěstování se lze bez pesticidů snadno obejít. Čerstvá, doma vypěstovaná zelenina má také ihned po sklizni vyšší obsah vitaminů i minerálů a my si ji na talíř můžeme dát pár minut po utržení. Navíc si můžeme vypěstovat druhy či odrůdy, které zakoupit buď ani nelze, nebo jen velmi vzácně či draze. Pravda, ani domácí zelenina není zadarmo, potřebujeme osivo (i když to si můžeme u řady druhů do dalších let zajistit sami), pomůcky pro předpěstování a případně rovnou sazenice, náčiní pro pletí, nádrže na dešťovku a také čas. Ovšem prospěšné organické hnojivo (kompost, výluh z kopřiv aj.) si můžeme opatřit zdarma.

Přednost by měly dostat plodiny, které máme nejraději. Přednost by měly dostat plodiny, které máme nejraději. Zdroj: Shutterstock.com

Místo a tvar

Zeleninovou zahradu není třeba schovávat do odlehlého koutu. Naopak, čím blíže domu a kuchyni bude, tím více užitku obvykle přinese. A pokud ji oživíme třeba jedlými léčivými letničkami (měsíčky, lichořeřišnicemi) a bylinkami, bude na ni pohled velmi příjemný. Místo by mělo být co nejslunnější (jen některá listová zelenina v létě uvítá polostín) a pokud možno i chráněné před větrem nízkým živým plůtkem, suchou zídkou či plotem z proutí – větrolamy by však neměly příliš stínit.

Vyvýšené záhony mulčujeme trávou a kompostem, cestičky štěrkem Vyvýšené záhony mulčujeme trávou a kompostem, cestičky štěrkem Zdroj: Shutterstock.com

Co do tvaru zeleninových záhonů je klasikou obdélník. A i když mohou být jiné tvary lákavé, je nejpraktičtější. Většinu plodin pak můžeme snadno pěstovat v řádcích, které usnadní ošetřování, pletí i případné mulčování. Obdélníky také snadno překryjeme netkanou textilií proti chladu nebo sítí proti ptákům (viz článek str. 44–45). Široké by měly být jen tak, abychom od kraje pohodlně dosáhli až do středu. Záhony jiných tvarů, například v permakultuře oblíbené klíčové dírky, jsou vhodné spíše pro smíšené kultury seté nahusto a poté denně sklízené ještě v mladém stavu. I pravoúhlé záhony a zrovna tak cestičky mezi nimi však mohou mít rozmanité podoby. Populární vyvýšené záhony se hodí především pro teplomilnou zeleninu, neboť se snadno prohřejí. Ty skutečně vysoké mohou šetřit i záda, ovšem na jejich naplnění budeme potřebovat velkou spoustu kompostu.

Výběr druhů

Mezi nejoblíbenější plodovou zeleninu patří rajčata – výhodou jejich domácího pěstování je mimo jiné to, že můžeme zvolit mnohem chutnější odrůdy, než jaké zakoupíme v obchodě. Ty jsou šlechtěny tak, aby vijany dozrávaly najednou a vydržely skladování a přepravu. Na zahrádce naopak oceníme jejich postupné dozrávání a co nejsladší chuť. A tlustou slupku, která zvýší trvanlivost plodů, obvykle nepotřebujeme. Rajčata jsou poměrně nenáročná, jediným úskalím jsou houbové choroby. Vyplatí se pěstovat je pod stříškou, u jižně orientované zdi nebo v dobře větraném skleníku. Výhodnější bývají rajčata tyčková, která můžeme vést na opoře i přes dva metry do výšky – šetří místo, snadno se ošetřují i sklízejí. Velmi vděčnou plodovou zeleninou jsou také okurky – předností je, že nemusíme čekat na dozrání plodů, ba právě naopak, mladé jsou nejlepší. A jediná rostlina, zvláště při pěstování na opoře, poskytne spoustu plodů. Podobně plodné jsou cukety, i u nich je důležitá včasná sklizeň mladých a křupavých plodů. Pokud budeme mít po ruce zásobu mladých cuket, bude příprava rychlého lehkého oběda nebo večeře hračkou. Ještě delikátnější chuť mají velmi pohledné lilky, které jsou však o něco náročnější na teplo podobně jako papriky.

Sousedství jim svědčí Sousedství jim svědčí Zdroj: Shutterstock.com

Druhů, které rostou rychle a u nichž sklízíme listy (saláty, špenát, roketa aj.), mladé plody (fazolky, hrášek) nebo bulvy či kořeny (ředkvičky, kedlubny, karotky), se vyplatí vysévat postupně, abychom mohli i postupně sklízet. Pokud zjara neosejeme salátem a ředkvičkami celý záhon, ale jen třetinu, za dva týdny další a za dva zbytek, budeme mít k dispozici mladé křupavé ředkvičky po celý měsíc. Jakmile přerostou, zhořknou a zdřevnatí. Ovšem není salát jako salát. Postupné výsevy či výsadby se vyplatí především u salátu hlávkového. Máslový vnitřek zavinuté hlávky je výtečný, ale musíme počítat s tím, že trvá 2–3 měsíce, než se zavine, a jakmile se tak stane, je třeba sklízet. A na rozdíl od mnohé jiné zeleniny je uskladnit, zamrazit, naložit ani usušit nelze. Oproti tomu saláty k řezu listů můžeme sklízet postupně po dlouhé období. Hlávkový salát vyžaduje také více slunce, pokud se má zavinout. Salát k řezu listů můžeme v létě pěstovat i v polostínu. Vytvoří ho například dvojřádek kukuřice, který poslouží zároveň jako větrolam. A mohou se po něm pnout i popínavé fazole nebo hrášek.

Postupné výsevy a výsadby lze využívat jen u některých druhů (v létě je přitom třeba volit vhodné odrůdy snášející delší dny a vyšší teploty). U ostatních se vyplatí počítat s dobou výsevu či výsadby a dobou zrání i sklizně. Pak si můžeme předem naplánovat časové souslednosti – například na záhon po v červnu sklizeném bobu zahradním (otužilejší alternativa fazolek) můžeme zasít letní salát nebo sladký fenykl.

Jak střídat plodiny

Jednoletou zeleninu bychom měli na záhonech střídat. Každá z půdy odčerpává trochu jiný koktejl živin, má odlišné nároky na výživu a láká rozdílné škůdce. Prostým střídáním předejdeme mnoha zbytečným problémům. Plodiny můžeme měnit jak v rámci téže sezony, tak i mezi jednotlivými lety. Je však třeba zvolit správný systém a vědět, které druhy zelenin jsou spolu příbuzné. Pokud na stejném místě po sobě pěstujeme plodiny blízce spřízněné, výhody střídání se příliš neprojeví. A kromě toho, že bychom měli záhony v dalším roce osít či osadit zeleninou zcela odlišnou, je také dobré si druhy rozdělit podle nároků na živiny.

Sazenice papriky Sazenice papriky Zdroj: Shutterstock.com

V prvním roce můžeme například na záhoně řádně nakrmeném hnojem nebo kompostem a obohaceném vápnem pěstovat brukvovitou zeleninu (květák, brokolici, kedlubny, kapusty aj). V druhém roce pak méně hladovou kořenovou nebo listovou zeleninu, přičemž stačí přihodit trošku kompostu. A ve třetím roce bobovitou zeleninu, jako jsou fazolky nebo hrách, které na dusík náročné nejsou, naopak díky spolupráci s nitrifikačními bakteriemi dovedou o tento důležitý prvek půdu dokonce obohatit. Pak může přijít na řadu zelenina plodová, jako jsou lilky, papriky nebo cukety. Střídání záhonu je zásadní především u rajčat a brambor kvůli houbovým chorobám, které je často napadají. Každý rok na jiném místě bychom měli rovněž především kvůli výskytu chorob pěstovat zeleninu patřící do cibulovin (cibuli, česnek, pór). Plodová zelenina, pokud má hojně kvést a plodit, má rovněž značné nároky na živiny. Ovšem běžné přihnojení kompostem postačí, zvlášť pokud jí v sezoně dopřejeme přilepšení například v podobně zkvašeného drůbežího trusu (koncentrát tohoto výtečného hnojiva lze i zakoupit). U cuket, a především pak u plazivých dýní, musíme počítat také s jejich značnými prostorovými nároky.

Zeleninová zahrádka pro užitek i okrasu se nazývá potager Zeleninová zahrádka pro užitek i okrasu se nazývá potager. Zdroj: Shutterstock.com

Předpěstování sadby

Při pěstování ze semen máme mnohem větší výběr odrůd, ovšem zvláště s některými plodovými zeleninami je třeba začít již v únoru. Dlouhá cesta od semínka k sazeničce čeká papriky a lilky. Klíčí při teplotě 25 °C. Při růstu semenáčků může teplota klesnout, ale měla by se i nadále pohybovat kolem 20 °C. Rajčata rostou rychleji, ta vyséváme až v průběhu března – ke klíčení jim stačí 20 °C. Čas pro okurky, cukety či dýně přichází až v dubnu. Ovšem již v únoru si můžeme předpěstovat salátovou sadbu – pokud nemáme skleník, vysadíme ji časně pod fóliový kryt nebo netkanou textilii. Při teplotě kolem 20 °C klíčí saláty velmi rychle, později stačí 10–15 °C. (Jakmile semenáčky vytvoří pravé lístky a začnou růst, je nižší teplota vhodnější – zbrzdí příliš rychlý růst do výšky, podporuje ovšem zesílení.) Podobně je na tom i brokolice a kedluben, které můžeme rovněž předpěstovat již nyní.

K zajištění dostatečně vysoké teploty pomůže topení, speciální vyhřívací podložka pod sadbu nebo elektrická vyhřívací dečka do postele. Jemný a lehký substrát pro výsevy můžeme zakoupit nebo si ho namíchat z listovky, vyzrálého kompostu a perlitu či vermikulitu. Jsou výtečnou vylehčovací příměsí, navíc vážou vodu. Je třeba dodržovat alespoň centimetrové rozestupy mezi semeny – čím hustěji je vysejeme, tím dříve je budeme muset přepichovat. Můžeme sít také rovnou do sadbovače, ze kterého se rostlinky velmi snadno přesazují dále (při dostatku semen lze sít po dvou jako pojistku a poté ponechat jen silnější semenáček). Komfortní, avšak nákladnější je pěstování v jiffech, tabletkách z rašeliny či kokosového vlákna.

Substrát udržujeme mírně vlhký, zavlažujeme rozprašovačem nebo podmokem, kdy voda vzlíná z podmisky. Příznivé mikroklima podporující klíčení zajistí průsvitné kryty. Jakmile semena vyklíčí, potřebují dostatek světla. V únoru ho jen stěží zajistíme bez přisvěcování. Nejlépe poslouží osvětlení určené pro podporu růstu rostlin – k dispozici jsou úsporné a efektivní zářivky, LED žárovky, lampičky. Den díky nim snadno prodloužíme na 12 hodin a sadbě nahradíme slunce. Pozor na to, že intenzita osvětlení prudce klesá se vzdáleností zdroje – umístíme jej proto co neblíže k rostlinám.

Titulka Receptář 2 Titulka Receptář 2 Zdroj: VLM Media

Zdroje: Časopis Receptář

Akční letáky