kalina vonná (Viburnum farreri)
Zdroj: Victoria Ki / Shutterstock.com

Krása zimní zahrady: Vsaďte na stálezelené a časně kvetoucí dřeviny

Zahrada nás nyní zelení neobklopuje a barvami nehýří. Přesto může potěšit tichou krásou. Vyniknou v ní tvary i barvy kmenů a větví, oživí ji stálezelené listnáče, ozdobí vzácné otužilé květy.

Pokud naší oáze přívětivá zimní tvář chybí, je čas ji – obnaženou - pozorovat a naplánovat výsadbu rostlin, které jí zimní krásu dopřejí. Díky nim získá půvab i pro všední zimní dny, a když ji navíc pocukruje sníh nebo ozdobí jinovatka, bude okouzlující. Zajímavé tvary a barvy větví, stálezelené listy nebo jehličí, barevné plody, které září po celou zimu. Stromy a keře jsou základem krásné zahrady ve všech ročních obdobích zimu nevyjímaje.

Barevná kůra a atraktivní tvary

Líska obecná (Coryllus avellana), varieta Contorta, dorůstá až do výše šesti metrů a její husté větve jsou krouceny do tvaru vývrtky. Je nenáročná a hodí se i do živých plotů a větrolamů. Nevyžaduje řez, ale postupně ji můžeme zmlazovat. Podobně atraktivní je i kroucená varieta vrby.

Svída krvavá, odrůda Midwinter FireSvída krvavá, odrůda Midwinter FireAutor: Peter Turner Photography / Shutterstock.com

Svída bílá (Cornus alba) odrůda Sibirica a svída krvavá (Cornus sanguinea) odrůda Winter beauty vynikají jasně červenou kůrou větví, které v zimní zahradě září jako oheň. Tenké větve dorůstají do výše až 3 m a krásně vypadají ve skupině, třeba na pozadí stálezelených listnáčů nebo jehličnanů. V létě je zdobí velké listy a bílé květy. Svída bílá vyžaduje vlhkou půdu a jen občasné zmlazování. Svída krvavá, s kůrou spíše žlutooranžovou, jež červená na slunné straně, bude barevnější díky pravidelnému jarnímu řezu.

Kvetoucí dřeviny

Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) rozvíjí jasně žluté květy na nahých, klenutých větvích od prosince do dubna. Keř dorůstá až 3 m do výše. Nejlépe bude prospívat v propustné půdě, na slunci či polostínu, ideálně na chráněném místě u jižně orientované zdi. Za silných mrazů ho obalíme netkanou textilií nebo přikryjeme chvojím. Odkvetlé výhony postupně, jednou za 3-4 roky, zmlazujeme odstřihnutím u země.

Vilín virginský (Hamamelis virginiana)Vilín virginský (Hamamelis virginiana)Autor: Mariola Anna S / Shutterstock.com

Další v zimě kvetoucí keře jsou až 4 m vysoké vilíny. Vilín virginský (Hamamelis virginiana) kvete od října do ledna, vilín měkký (Hamamelis mollis) a vilín prostřední (Hamamelis x intermedia) od ledna do jara. Vonné, jakoby rozčepýřené květy, jsou dle kultivaru žluté, bronzové i červené. Jsou oblíbenou ingrediencí při přípravě pleťových vod a krémů. Keře vyžadují slunce či polostín a humózní, propustnou půdu s dostatkem vláhy. Ochranu proti silným mrazům vyžadují především mladé sazenice.

Kalina vonná (Viburnum farreri) rozvíjí již koncem zimy na bezlistých větvích skutečně vonná, sytě růžová květenství. Je až 3 m vysoká. Prospívat bude v propustné půdě s dostatkem vláhy, na slunci i v polostínu.

Stálezelené keře

Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) vyniká tmavozelenými, lesklými, otrněnými listy, které neopadávají ani v zimě, kdy je navíc doplňují červené plody. Pěstovat můžeme i kultivary se zlatě či stříbřitě lemovanými okraji listů. Cesmína dorůstá dle kultivaru 2-6 metrů do výše. Ve vyšších polohách a na stanovištích vystavených mrazivému větru lépe obstojí podobná, ale odolnější cesmína Meserveové (Ilex meservae).

Cesmína vroubkovaná (Ilex crenata) má listy rovněž neopadavé, avšak drobnější, husté a bez trnů. Je nenáročná, dorůstá až třímetrové výše, lze ji ovšem velmi snadno tvarovat. Může proto nahradit i buxus, na rozdíl od něj netrpí na rychle se šířícího škůdce, zavíječe zimostrázového.

Dřišťál bělolistý (Berberis candidula) se nám bude hodit, pokud potřebujeme keřík nízký. Je odolný, stálezelený a dorůstá nejvýše do jednoho metru, Jeho drobné listy jsou na líci tmavozelené, na rubu bílé.

Skalník vrbolistý (Cotoneaster salicifolius)Skalník vrbolistý (Cotoneaster salicifolius)Autor: simona pavan

Skalník vrbolistý (Cotoneaster salicifolius floccosus) je stálezelený, až 3 m vysoký, bohatě větvený keř, který v zimě kromě listů zdobí i četné červené plody. Daří se mu na slunci i v polostínu, na půdu náročný není a nevyžaduje ani řez. Vyšlechtěny jsou i variety půdopokryvné, například Parkenteppich. Rovněž stálezelený, ovšem jen 0,5 m vysoký a půdopokryvný je skalník švédský (Cotoneaster x suecicus). Své větve rozprostírá po zemi a hřížením se rychle rozrůstá do šíře. Je nenáročný a nevyžaduje řez, zmlazení ovšem snáší dobře. Jako půdopokryvný se u nás často využívá i skalník rozprostřený (Cotoneaster horizontalis), jehož listy (dle kultivaru i červeně či fialově zbarvené) však na zimu opadávají.

Mezi nejběžněji pěstované stálezelené dřeviny patří jehličnany. Neměly by však dominovat, pokud má zahrada působit svěže a přívětivě. Využít můžeme zajímavé tvary nesčetných kultivarů i rozmanité odstíny jehličí. Pozor však na jalovce čínské, chvojku a další druhy, které jsou mezihostiteli rzi hrušňové. Náš domácí jalovec obecný však hrušně neohrozí.

Akční letáky