obrázek z archivu ireceptar.cz

Žíznivá parta: klíšťata, komáři, muchničky a kloši

S toužebně očekávaným létem se každoročně vyrojí i tvorové, jež v lásce příliš nemáme. I oni však musí plnit poslání, jež jim příroda uložila – přežívat a množit se. Mnohdy k tomu ale potřebují naši krev.

Z takzvaných ektoparazitů, tedy parazitů které napadají zvířata a člověka z vnějšku, jsou asi nejobávanější klíšťata. Tito roztoči se na těle drží poměrně dlouho a přenášejí nemoci, jako je borelióza a klíšťová encefalitida. Proti encefalitidě se lze bránit očkováním, proti borelióze nikoliv.

V naší přírodě žije téměř 20 druhů klíšťat, napadá nás však z drtivé většiny pouze klíště obecné. Po krvi lační pouze samičky a larvy, samečkům stačí míza, a pokud příležitostně sají krev, tak velmi krátce. Hladovou samičku snadno přehlédneme, měří jen 3-4 mm. Když se však napije krve, dovede zvětšit svůj objem i stonásobně, neboť má tělo i žaludek poskládaný jako harmoniku.

Kde si dát na klíšťata největší pozor?

Nejvíce klíšťat na své hostitele číhá v bylinném podrostu listnatých lesů. Dále si je můžeme odnést z louky, meze, i zahrady.

Daří se jim především v nížinách a středních polohách, v horách nad 700 metrů nad mořem je jich výrazně méně.

Klíště na číhané sedí v typickém postoji s napřaženýma nohama. Prvním párem nohou cítí pach i vydechovaný oxid uhličitý potencionálního hostitele, vnímá jeho teplo, cítí vibrace vzduchu.

klíštěklíštěAutor: Archiv ireceptar.cz

Repelenty pro lidi i čtyřnohé kamarády

Zatímco nás před napadením částečně ochrání dlouhé kalhoty ošetřené repelentem, psy a kočky lze velmi účinně chránit s pomocí antiparazitárních obojků, pipet, jež se jednou za měsíc aplikují na krk a sprejů. Po aplikaci obojku či pipety však zvíře bedlivě sledujte, výjimečně se objevují alergické reakce.

I klíště má v přírodě nepřátele

Larvy a nymfy klíšťat, vajíčka i dospělce loví především střevlíci, které bychom si proto měli na zahradě hýčkat, dopřávat jim dostatek úkrytů  pod kupkou dřeva či kůrového mulče, nepoužívat insekticidy. Jako potrava slouží klíšťata i mravencům.

Proti směru ručiček?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Klíště necítíme, protože do rány vypouští analgetika a samozřejmě i látky, jež brání srážení krve.

Bodavě sací ústní ústrojí klíštěte tvoří dutý bodec, který kolem dokola lemují řady ostrých, dozadu směřujících trnů. Vzhledem k tomu, že trny nerostou ve spirále, ale v kruzích, nemá vykrucování klíštěte proti směru hodinových ručiček smysl. Lepší je opatrné a trpělivé vytahování za současného kývání do všech stran. Kromě trnů vězí klíště v kůži i díky tvrdnoucímu výměšku, kterým zazdí okolí bodce, proto je vytahování často zdlouhavé. 

Od hlodavce po člověka

Samička po oplodnění může naklást až 5000 vajíček, ale jen nepatrný zlomek klíšťat se dožije dospělosti.

  • Malá šestinohá larva saje na malých hlodavcích či plazech.
  • Větší nymfa vyhledává zajíce, kuny, jezevce a další středně velké savce.
  • Pokud se jí to podaří, promění se v dospělé klíště a číhá na velké savce, jak je vysoká zvěř, velká hospodářská zvířata či lidé.

Celý vývin může trvat i pět let, dospělá samička vydrží rok bez potravy.

Neodbytní komáři

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Komáří larvy se mohou vyvíjet i v zahradním jezírku či sudu s dešťovou vodou. Pokud je zde nezkonzumují rybky, musíme je včas vylovit hustou síťkou.

Stejně jako u klíšťat, i u komárů sají krev pouze samičky, výživnou stravu potřebují pro tvorbu vajíček. Protože vajíčka kladou do vody, kde se larvy vyvíjejí, napadají nás komáři nejčastěji v blízkosti stojatých vod. Hlad ale zavede samičky i dále a bodají nejčastěji za bezvětrných večerů, na zahradě i v lese.

komárkomárAutor: Archiv ireceptar.cz

Komár obtížný zalétá často i do domů a bytů a saje krev spícím lidem. Nejbolestivěji bodá patrně komár kroužkový. Komáři mohou být velmi obtížní, například po povodních se jejich útoky stávaly místně zcela nesnesitelnými. Na rozdíl od klíštěte je ale riziko přenosu nakažlivých nemocí, například malárie, v našich zeměpiskách šířkách minimální. 

Repelentů je často potřeba vyzkoušet více. Přírodním repelentem, jemuž současné výzkumy dávají stále větší šance, je čistá skořicová silice. Nezředěná však dráždí kůži, proto s ní spíše postříkáme oděv, nebo ji naředíme v rostlinném oleji nebo v sádle a poté aplikujeme přímo na pokožku. V aromalampě může být alternativou k elektrickým difuzérům nebo k repelentním zápalným tyčinkám.

Neviditelné muchničky

Muchničky jsou miniaturní příbuzné much. U nás se s krvežíznivými hejny samiček setkáme především na horách, protože larvy muchniček se vyvíjejí v tekoucí vodě potoků, kde žijí přichycené na kamenech či rostlinách.

muchničkamuchničkaAutor: Archiv ireceptar.cz

V teplých oblastech muchničky přenášejí řadu nemocí a často jsou i jedovaté, naše druhy naštěstí pouze obtěžují bolestivým bodáním. Pokud se ocitneme v hejnu hladových samiček, nepomůže často ani repelent, pouze ta nejhustší moskytiéra a oděv z hustě tkané, silné látky.

Podivní kloši

Pokud po návratu z lesa objevíme sotva půl centimetru velký hmyz se zploštělým, černým tělem a silnýma nožkama, jak rejdí po pokožce hlavy mezi vlasy, nebo na kůži mezi chlupy, jedná se patrně o kloše. Například kloš jelení, který poletuje v lesích a číhá na hostitele – vysokou zvěř – může v místech silnějšího výskytu usednout i na člověka. Pak, v domnění, že našel hostitele, shodí kloš křídla. Naši tlustou kůži však, na rozdíl od srnců a jelenů, obvykle neprobodne a krev proto nesaje. Pokud se mu to přeci jen na slabší kůži mezi prsty nebo u dětí podaří, útěchou nám může být, že na člověka nepřenáší žádné choroby. Někteří kloši parazitují i na ptácích, netopýrech či domácích zvířatech.

KlošKlošAutor: Archiv ireceptar.cz

Kloši mají velmi zajímavé rozmnožování, samička larvy vylíhlé z vajíček přechovává v těle a živí je speciálním sekretem, larvy přijdou na svět až těsně před zakuklením. Jako repelent se proti nim osvědčil hřebíčkový postřik, připravený z 20 hřebíčků, které se týden ponechají luhovat ve 2dcl alkoholu, nejlépe 50% silného. Jako zákaldní ochrana je účinná pokrývka hlavy.