Doba, kdy se v rostlinách rozpadá zelené barvivo, je fascinující a vždy napínavá. Nikdy totiž dopředu nevíme, jak dlouho si nově získanou barvu rostliny udrží. Z nejbohatší nabídky mimořádně intenzivních žlutých tónů se můžeme těšit zvlášť v říjnu. Vybarvují se trvalky, trávy i dřeviny. Které z nich bychom si tedy rozhodně neměli nechat ujít?

Zlaté listy okrasných trav

Uniola širolistá (Chasmanthium latifolium) – svěže zelené listy této spolehlivé vytrvalé trávy připomínají bambus. Na vrchol atraktivity se uniola dostává ve druhé polovině léta, kdy ji zdobí svazky destičkovitých květenství. Zprvu jsou zelené, později spolu s listy získávají medově zlatý odstín. Nejlépe vypadá ve větších skupinách a to jak na smíšeném záhonu, tak pod dřevinami nebo podél břehu jezírka. Trsy stříháme koncem zimy a každé dva až tři roky je dělíme.

  • Výška/šířka: 100/60 cm
  • Stanoviště: slunné až polostinné, vlhká půda s dobrou drenáží
  • Hodí se k ní: denivky (Hemerocallis), čechravy (Astilbe), kosatce (Iris)

Bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) – ze všech okrasných trav patří právě tato k nejvýraznějším. Vyznačuje se trsnatým vzrůstem, širokými, plochými, elegantně ohnutými listy a hlavně vysokánskými pevnými stébly s až půl metru dlouhými květními latami, které se formují již v červenci. Uplatníme ji jako kosterní rostlinu pro záhony nebo solitéru do štěrkových ploch a vřesovišť. V horku vyžaduje opravdu vydatnou zálivku. Bezkolenec je pohlednou atrakcí dlouho do zimy.

  • Výška/šířka: 100/60 cm, v květu 240/60 cm
  • Stanoviště: ideálně vlhká propustná půda v polostínu
  • Hodí se k němu: ruj vlasatá (Cotinus coggygria), zápleváky (Helenium), kniphofie (Kniphofia)

Dochan psárkovitý (Pennisetum alopecuroides) – jinak také pěkně lidově zvaný vousatec – je tráva s všestranným využitím. Tvoří úhledné husté polokulovité trsy štíhlých, fontánově převislých listů, nad kterými již od srpna ční trvanlivé válcovité klásky. Mrazuvzdorný a odolný dochan se sám vysemeňuje, ale invazivní není. Při výsadbě dodržujeme odstupy 60–90 cm a uschlé trsy na jaře sestříháme. Když dochan doroste do 20–30 cm, můžeme ho rozdělit.

  • Výška/šířka: 70/70 cm, v květu 120x120 cm
  • Stanoviště: dobře propustná půda na slunci
  • Hodí se k němu: svída bílá (Cornus alba), sasankovky (Anemone x hybrida), růže

Trvalky s krásnými květy i listy

Zlatobýl (Solidago) – oblíbenec přírodních a venkovských zahrádek je důkazem toho, že i prostá tvář má velký účinek. Nízké druhy vhodné do lemů záhonů vysazujeme ve větším množství. Jednotlivě se v pozdně letních záhonových výsadbách vyjímají obří variety. Zlatobýl se pěstuje pro jasně žlutá hustá květenství, která nektarem lákají včely a jiný hmyz. Hodí se k řezu. V době, kdy se z kvítků stanou ochmýřené nažky, je už celá rostlina krásně zlatě vybarvená.

  • Výška/šířka: vzrůstné druhy 180/100 cm
  • Hodí se k němu: sporýš argentinský (Verbena bonariensis), rozchodníkovce (Hylotelephium), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii) ‘Helmond Pillar’
  • Stanoviště: dobře propustná půda, plné slunce

Bohyška (Hosta) - Neexistuje zahrádkář, který by neznal hosty, funkie neboli bohyšky. Z rukou šlechtitelů vzešlo neuvěřitelné množství variet lišících se velikostí, tvarem a barvou listů i květů. A další druhy neustále přibývají. Na podzim už sice listy ztrácejí tuhost a upravenost, ale přesto ještě stačí zazářit jako poklad. Důležité je znát konečnou velikost hosty, aby rostliny měly šanci vyvinout se do plné krásy. A bohyšky raději nemulčujeme, abychom nepřilákali nenasytné slimáky.

  • Výška/šířka: oboje v rozmezí 10–150 cm
  • Stanoviště: vlhká propustná, humusem bohatá zemina v polostínu až stínu kořeny mladých stromků vrstva mulče.
  • Hodí se k ní: dlužichy (Heuchera), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), rákosík japonský (Hakonechloa macra) ‘Aureola’

Zlatá koruna zahrady

Liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) zapůsobí hned v několika ohledech: nádherně tvarovanými listy, nevšedními vonnými, kalichovitými květy v zelenkavě oranžové barevné kombinaci a oválnou korunou. Kvete na přelomu jara a léta a v dospělosti dosahuje obřích rozměrů. Přesto se této vzácné, spolehlivě mrazuvzdorné opadavé dřeviny vzdát nemusíme, její rozměry je totiž možné regulovat řezem.

  • Výška/šířka: 30/15 m
  • Stanoviště: hluboká vlhká půda na slunci
  • Hodí se k němu: stálezelené bambusy, myrobalán třešňový (Prunus cerasifera) ‘Nigra’, buk lesní (Fagus sylvatica) ‘Dawyck Purple’

Lískovníček klasnatý (Corylopsis spicata) s lískou nemá kromě podobně tvarovaných listů nic společného. Přestože mu naše klimatické podmínky plně vyhovují, bohužel není na zahrádkách téměř vůbec k vidění. A přitom se hodí i do těch nejmenších prostor. Na péči a údržbu je tento hustě rostlý keř příbuzný vilínu zcela nenáročný. Kromě výrazného podzimního zbarvení jeho hodnota spočívá ve žlutých květech vyrůstajících z hroznů, které voní už brzy na jaře.

  • Výška/šířka: 2/2,5 m
  • Hodí se k němu: oměje (Aconitum), ozdobnice (Miscanthus), vilíny (Hamamelis)
  • Stanoviště: vlhká, dobře propustná zemina v částečném stínu

Javor dlanitolistý (Acer palmatum) – charakteristicky tvarované listy a fantastické podzimní vybarvení řadí tuto dřevinu k nejpopulárnějším. Žlutý odstín získávají například kultivary ‘Dissectum’, ‘Sango–kaku’ nebo ‘Filigree’. Javor seřezáváme pouze v případě nutnosti, abychom nenarušili přirozený vzhled dřeviny. Také myslíme na to, že v tuhých zimách ochrání Javorům se výborně daří i v nádobách, zde ovšem nedosáhnou plné velikosti.

  • Výška/šířka: obvykle okolo 2–5/2–5 m
  • Stanoviště: chráněné před větrem, polostinné s vlhkou, dobře propustnou zeminou
  • Hodí se k němu: hvězdnice (Aster), okrasné jabloně (Malus), brslen křídlatý (Euonymus alatus)