Zmijovec můžeme pěstovat i doma v květináči.
Zmijovec (Amorphophallus) je hlíznatá teplomilná rostlina původem z Jižní Asie. Její hlízu, která mívá průměr několik centimetrů, lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Na jaře začne ze středu hlízy vyrůstat list, jehož řapík je žíhaný a podobá se tělu hada. Na vrcholu se deštníkovitě rozklene a připomíná pak palmu. List vydrží do podzimu, kdy začne usychat a rostlina přechází do vegetačního klidu. V této době zmijovec nezaléváme. Hlízu pak můžeme vyjmout z květináče a uložit ji na tmavém a chladném místě.
Na jaře z hlízy vyraší růžová špička, ze které se vyvine nový list, jenž poroste, i když hlízu nezasadíme. Zmijovec je tedy ideální rostlinou pro zapomětlivé pěstitele. Ať již jej na podzim necháme v květináči, nebo jej z něj vyjmeme a uskladníme, na jaře se sám probudí a začne růst. Rašící hlízu uskladněnou mimo květináč pak samozřejmě musíme opět zasadit a začít zalévat.
Péče o zmijovec během vegetace
zmijovec titánský
Během vegetace rostlinu přiměřeně zaléváme a pravidelně hnojíme. Chorobami zmijovec netrpí a škůdci ho nenapadají, takže péče o něj je jednoduchá. Takto roste několik let, dokud hlíza nenasbírá dostatek zásobních látek nutných ke kvetení. Poté na jaře místo listu vyraší květ. Tedy přesněji květenství, které je vlastní všem áronovitým rostlinám.
Květenství zmijovce tvoří palice samčích a na spodku samičích květů, které jsou chráněny velkým fialověhnědým toulcem. Když se květy začnou otvírat, jsou cítit po zkaženém masu, čímž lákají opylovače, především mouchy a dvoukřídlý hmyz. Což je problém, protože to, co přitahuje hmyz, nás naopak odpuzuje. Tento zápach vydrží sice jen několik dní, ale přesto je v tuto dobu nejlepší vynést rostlinu z místnosti ven na čerstvý vzduch. Ostatně od května lze zmijovec pěstovat jako venkovní rostlinu, což je vhodné i proto, že dosahuje značných rozměrů (může být i přes metr vysoký a stejně tak široký).
Množení ze semen i dceřiných hlíz
Opylené květy vytvoří na květním stvolu jasně červená semena. Pokud se semena nevytvoří, stvol uschne, ale z hlízy pak zase jako obvykle vyroste list.
Zmijovec titánský (na snímku z 10. dubna) v liberecké botanické zahradě plodí, o semena mají zájem z celého světa. Bobule barvy zralých brusinek velké jako ředkvička jsou botanickou vzácností.
Zmijovce lze množit semeny, ale častěji se používá vegetativní způsob, kdy na podzim z mateční hlízy vyjmuté ze země odlomíme malé hlízky vyrostlé na jejím okraji. Z těchto hlízek pak vypěstujeme novou rostlinu.
Trik, aby zmijovec nepáchl
Existuje však i způsob, jak pěstovat zmijovec v místnosti bez nepříjemného zápachu. Stačí v okamžiku, kdy se květenství začne otevírat, vylomit palici se samičími květy a odstranit tak zdroj zápachu. Barevný toulec sice bude zdobit rostlinu kratší dobu a nedočkáme se semen – ale ta v podmínkách domácího pěstování stejně nejsou cílem.
Video zachytilo kvetení unikátního zmijovce
Největší ze zmijovců, zmijovec titánský (Amorphophallus titanum), bývá chloubou botanických zahrad. Na časosběrném videu uvidíte za necelé tři minuty 24 hodin kvetení zmijovce v botanické zahradě v Chicagu. Poprvé rozkvetl v září 2015 a to po 11 letech pěstování. V českých botanických zahradách můžete obří zmijovec obdivovat v liberecké botanické zahradě.
