I prastaré duby každé jaro znovu omládnou

Znáte duby? Letní, zimní, korkový, červený, léčivá kůra a žaludy

Strom, který může být vysoký třicet metrů a dožít se nejméně osmi set let – to je dub. Není divu, že si ho naši předkové cenili a uctívali ho v posvátných hájích.

Jsou to mohutné stromy, však také všichni známe pohádkové přirovnání Chlap silný jako dubisko. U nás jsou nejvíce rozšířeny dva druhy - dub letní a dub zimní. Poznat je od sebe není snadné, ale platí, že dub letní má oproti tomu zimnímu o poznání delší stopky u žaludů a krátké řapíky u listů. Oba druhy se mezi sebou lehce kříží a rozdíl pak pozná jen odborník.

Dub letní

Může být vysoký třicet metrů a dožít se nejméně osmi set let. Jeho domovem je Evropa a Kavkaz. Roste ve vlhkých půdách ve smíšených lesích a v doubravách. Má rozlehlou nepravidelně rostoucí korunu a krátký kmen a jeho kořeny jsou stejně dlouhé, jako je široká jeho koruna. Dub je jednodomá rostlina. Samičí květy (drobné žluté kvítky) vyrůstají v úžlabí listů, samčí květy jsou visící jehnědy. Plodenstvím je žalud.

Dub korkový

U nás ho v přírodě nepotkáme, miluje totiž teplo, a tak se mu daří ve Španělsku, v Portugalsku a v severní Africe. Jeho původním stanovištěm jsou vápnité půdy, na nichž roste v řídkých lesnatých porostech od pobřeží až do hor a může být vysoký až dvacet metrů. Dnes se pěstuje na plantážích na otevřených světlých plochách, a to pro kůru. Jeho borka je totiž velmi silná (až 13 cm), pórovitá a odlupuje se ve velkých plátech, ze kterých se získává přírodní korek. Silná kůra také strom chrání před lesními požáry. Dub je kůru schopen regenerovat, čehož se využívá při sklizni, kdy jsou stromy doslova „oholeny“, aniž by to ohrozilo jejich život. Děje se tak v osmi až dvanáctiletých intervalech. Poprvé se může sklízet po 25 letech od vysazení, kdy má kmen v obvodu nejméně 70 cm, ale kvalitní korek pro výrobu zátek lze získat až z třetí sklizně, tedy po 75 letech. Korek z prvních sklizní se zpracovává převážně na dekorativní účely. Nejvhodnější doba pro loupání je červenec, korková sklizeň ale začíná obvykle v červnu a trvá asi tři měsíce. Některé stromy mohou být staré až 500 let. Plantáže podobné ovocným alejím jsou přísně střeženy a chráněny. Největším pěstitelem je Portugalsko, které se považuje za zemi dodávající na trh korek nejvyšší kvality.

dub červený (Quercus rubra)dub červený (Quercus rubra)Autor: Pawel Horazy / Shutterstock.com

Dub červený

Někdy se mu říká dub americký, neboť pochází ze severovýchodní části USA a Kanady. Díky původu je velice otužilý, a jak tomu často v případě silně mrazuvzdorných stromů bývá, je i velmi vysoký. Tato parková nádhera roste středně rychle až rychle v ideální půdě a v dospělosti dokáže dorůst do 20 m i více. Opadavé listy jsou poměrně velké a velice atraktivní, v sezoně jsou sytě zelené a na podzim se barví do fantastických odstínů oranžové, šarlatově červené a rudé. Tento dub není náročný na půdní podmínky, ale na rozdíl od ostatních je citlivější na vápno. Nesnáší mokro, ale vlhko mu dělá dobře, ovšem když zakoření, je velmi odolný i k suchu. Dobře snáší městské znečištění, ale pozor, jeho kořeny jsou silné a mohou nadzvedávat chodníky, pokud jsou příliš blízko.

Žaludy na mouku i kávu

Plody dubu člověk odpradávna sbíral, pražil, loupal a mlel na mouku, ze které pekl chléb. Ovšem jen v dobách hladu, neboť žaludy mají i přes značnou výživnou hodnotu trpkou chuť. Jejich pražením se získávala také náhrada kávy, která se doporučuje pít pro dobrou náladu i při únavě nebo při střevních potížích.

Příprava žaludovky - žaludy oloupeme spaříme, upražíme a podrtímePříprava žaludovky - žaludy oloupeme spaříme, upražíme a podrtímeAutor: Hirundo / Shutterstock.com

Léčivá kůra

Zejména dubová kůra má řadu význačných léčebných účinků. Třeba svíravé, proto se užívá při průjmu a při trávicích obtížích. Kůra se sbírá na podzim, kdy obsahuje velké množství tříslovin. Její pozitivní účinek je znám při nadměrném pocení. Dále se užívá jako obklad na spáleniny, odřeniny, ekzémy a omrzliny. Třísloviny dokážou zastavit nejen vnější, ale i vnitřní krvácení. Proto se odvar podával při onemocněních trávicího ústrojí, hemoroidech, krvácení do střev, silné menstruaci a proti průjmům. K vnějšímu užití se užívá kůra z mladých větví slabších než palec. Z usušené kůry se připravuje odvar, jenž má mnohostranné využití - je vhodný ke koupelím, výplachům, obkladům, k omývání hnisajících ran, mokvavých ekzémů, k ošetření spálenin, bércových vředů a hemoroidů. Používá se rovněž jako ústní voda a kloktadlo.

Dubový čaj
Zalijeme 1 čajovou lžičku drobně pokrájené kůry 200 ml studené vody, 10 minut vaříme a poté scedíme. Pijeme 2x denně po malých doušcích. Odvar pomáhá při chronických zánětech ledvin, při zánětech střevních či žaludečních sliznic, při krvácení do žaludku, krvavém kašli, otravách, ale také při žloutence nebo jiných onemocněních jater.

Dubová koupel
Přelijeme 1 kg kůry z mladých větví 2 až 3 1 vody a vaříme asi hodinu na mírném ohni, poté scedíme a vlijeme do připravené koupele. Doba koupele nemá překročit 20 minut, na koupel nohou stačí 15 minut. Léčí anální pištěl a hemoroidy, vředy, ekzémy a obtížně se hojící rány

Akční letáky