Čarodějnice mají rej 30. dubna.

Čarodějnice v noci 30. dubna: pravý význam tradice

Čarodějnice mají rej 30. dubna, a to hlavně k večeru, když se přiblíží noc. Scházejí se na kopcích a křižovatkách cest, aby obcovaly s ďáblem a radily se, jak škodit lidem. Před ohni prchají. Ovšem tatáž noc už odedávna patří oslavě života a lásky.

Nejjistější a také nejznámější ochranou před čarodějnicemi je prý pálení ohně. Ten očišťuje od zlé moci. Tradiční hranice, pagody či pyramidy mají stavět mladí lidé, protože čistých duší se zlo bojí nejvíc. 

Plameny, ale i dým by měly být co nejpřirozenější, aby měly očekávané očistné a ochranné účinky. Proto je třeba pálit pouze dřevo. 

Kdo přidává staré pneumatiky, vyjetý olej a jiné hrůznosti, zlo naopak přivolává. Tuto tezi v historických knihách nenajdete, vysvětlení ovšem není složité. Pneumatika byla vynalezena až v druhé polovině devatenáctého století, a tak nemůže mít na dávnověké magické síly žádný účinek. Čistý oheň ano.

pálení čarodějnicpálení čarodějnicAutor: Archiv ireceptar.cz

Nejen plameny chrání před zlem

Démonické tajemno připisované posledním dubnovým a prvním květnovým hodinám, lidová pověrčivost a obyčeje se v přirozeném běhu dávných staletí promísily stejně jako jiné výroční oslavy s křesťanskou liturgií. A tak lze v symbolickém vyhánění zla vystopovat církevní, pohanské i pohádkové souvislosti. Tak třeba:

  • Zlé síly je údajně možné zahnat střílením do vzduchu, práskáním bičem nebo rozbíjením hliněných hrnců. Démony zažene i ten, kdo před vrata a okna rozloží pichlavé trní hlohu a šípku, bodláčí a černý bez a do země zapíchne špičaté pruty z lípy a akátu. Čarodějnice se píchne a uteče k sousedům. Také větvička jeřabiny nebo petrklíč ochrání před nadpřirozenými bytostmi.
  • Doporučuje se také vykropit celé hospodářství svěcenou vodou a na prahy umístitkříže pletené ze slámy nebo vysypané z písku. Nebo vysvěcenou křídou namalovat na všechny dveře po třech křížích, případně udělat čáru kolem celého domu.

čarodejnicečarodejniceAutor: Archiv ireceptar.cz

Filip, Jakub, Valpurga

čarodějnicečarodějniceAutor: Archiv ireceptar.cz

Noci ze 30. dubna na 1. května dala křesťanská církev přívlastek filipojakubská; bývala poslední nocí před svátkem apoštolů Filipa a Jakuba. Později byl všal svátek posunut na 3. května.

Druhý používaný název téže noci − Valpuržina − zase někteří badatelé rovnou připisují saské bohyni pohanské magie Valpurze.

Jiní znalci spletité historie čarodějnické noci zase připomínají anglickou jeptišku, posléze abatyši Valburgu. Spolu s bratry Wilibaldem a  Winibaldem v osmém století usilovně šířila křesťanství v germánských zemích. O sto let později ji papež prohlásil za svatou právě na 1. května, a tak jí byla přisouzena role ochránkyně před temnými silami pohanství.

Kdo se v tom měl vyznat, že? Není nakonec divu, že pro čarodějky si ve své době lidé našli synonymum: Říkali jim valpurgy.

noc, měsícnoc, měsícAutor: Archiv ireceptar.cz

Keltové: noc jako stvořená pro vášeň

Na noc ze 30. dubna na 1. květen se však dá pohlížet i jinak. Nejde v ní ani tak o magii, čarodějky a démony, ale o lásku a oslavu života. Zejména díky dnešním fandům keltské kultury se dozvídáme leccos o dávných obřadech pohanů, tedy národů, jako byli Keltové, Germáni, Slované a další. Některé zvyky jsou u dubnových čarodějnických ohňů stále k vidění.

Keltský svátek Beltine, připadající na noc 30. dubna a následující 1. květen, se vedle jiného hlasí k tradici dnu lásky s nezbytným polibkem pod rozkvetlým stromem

Kdo se chystal na nebezpečnou cestu nebo vykonat významný čin, přeskočil pro štěstí oheň třikrát tam a zpět. Dívky skákaly přes oheň, aby získaly dobrého manžela. Ostatním se mohlo splnit nějaké přání.

30. dubna navečer Keltové posvátně zažehli nový oheň. Věřili v jeho očisťující účinky a chrannou moc nad zdravím lidí i zvířat. Proto kolem něj tancovali a přeskakovali ho.

Dobytek se prováděl mezi dvěma ohništi, aby byl očištěn a zůstal zdravý.

Když oheň dohořel, ještě žhavý popel se sypal na pole mezi řádky vyrašených plodin a žhavými uhlíky se v příbytcích zapalovaly domácí ohniště.

  • čarodějnice na koštětičarodějnice na koštětiAutor: Archiv ireceptar.cz

    V Irsku se při Bealtaine urovnávaly spory, sjednávaly služební a svatební smlouvy i rozvody.
  • Páry bez rozdílu věku se celou noc milovaly. Odcházely do lesů, aby tam strávily výjimečně krásnou noc.  
  • Lidé ráno zdobili stavení a příbytky čerstvými květinami, natrhanými za úsvitu, stavěli březovou májku, přes den se veselili a hodovali.
  • Lidé se za rozbřesku myli v ranní rose − ženy obličej, aby zkrásněl, muži ruce, aby je měli šikovnější.
  • Napít se před rozbřeskem z pramene přispělo k dobrému zdraví i ke štěstí.

Čarovná noc měla mít sílu plnit přání. Kdo toužil po miminku, měl prý nejlepší příležitost. Děti počaté právě tuhle noc jsou prý celý život šťastné.