Červánky představují malebnou podívanou, která se nám může naskytnout při východu nebo západu slunce. Jde o optický jev způsobený lomem slunečního záření a jeho rozptylem v atmosféře. Dočervena zbarvenou oblohu pozorujeme zejména na konci větrného letního dne, kdy se do atmosféry dostává více zvířeného prachu. Vlivem snížené teploty na prachových částicích dochází ke kondenzaci vodní páry, která sluneční paprsky zalomí a rozptýlí, přičemž červená část slunečního spektra převáží nad modrou a bílou. (Zdroj: cs.wikipedia.org)
Západ slunce nad mořem
Večerní červánky naznačují, že počasí setrvá teplé a suché. Pokud se ale objeví ráno, vypovídají o tom, že v noci foukal vítr a přibývá kondenzované vodní páry. Z červené oblohy poránu proto můžeme usoudit na příchod studené fronty a deště, nebo dokonce bouřky. A i když se spršky třeba nakonec nedočkáme, bude to aspoň pěkně foukat.
K tvorbě červánků dochází zejména během letního období, zatímco v zimě se obloha zbarvuje spíše do zelenožluté barvy. Toto neobvyklé zabarvení často souvisí se zhoršenými rozptylovými podmínkami a ochlazením. Jinými slovy, můžeme čekat větší mráz. (Zdroj: www.stoplusjednicka.cz)
Červánky v Červenohorském sedle, Jeseníky.
Výskyt červánků ovšem nemusí souviset jen se změnou počasí. Jejich intenzita stoupá i vlivem silných erupcí sopek, jež šíří do ovzduší množství popele a prachu. Pozoruhodně barevná obloha se nad Evropou objevila například v roce 2010 po výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökul. Červánky byly tehdy při západu slunce krvavější a vydržely na nebi až do setmění.
