obrázek z archivu ireceptar.cz

Chryzantémobraní aneb japonské slavnosti květin

Každý jen trochu zběhlý zahradník ví, že možná tou nejčínštější rostlinou – květinou – je chryzantéma. Chryzantémy jsou v zemi svého původu a vůbec na Dálném východě symboly života a radosti. A jistého zamyšlení, to taky.

Nemyslete si, že Čínu proslavilo jen hedvábí, Velká zeď nebo olympiáda v roce 2008. Nebo že jen právě jmenované fenomény nejširší veřejnost spojuje s Čínou. I to to! Dokonce proslulý Konfucius – a to byl nějaký filosof – se o chryzantémách zmiňoval. Čínské město Chu–San se kdysi přepisovalo, psalo či transkribovalo jako Chu–Ansien, a to prý znamená „Město chryzantém“.

Chryzantémy šlechtěné již tisíce let

Na přelomu 4. a 5. století chryzantémy proslavil jeden ze zakladatelů pěstování moderních chryzantém Taa Jvan Ming. Snad jsem jeho jméno moc nezkomolil. Pak to šlo ráz na ráz, za dynastie Sung už byly známy desítky, možná stovky odrůd. Jedno vydání Veršů psaných na vodu jsem viděl ilustrované mj. i nádhernými tušovými kresbami chryzantém.
Skutečností je, že se chryzantémy těší mimořádnému zájmu a přízni snad ve všech vrstvách obyvatelstva Japonska, a předtím – a až dosud – i Číny. A délka takového těšení se měří staletími, možná tisíciletími.

kompaktní trsy chryzantém jsou pastvou pro očikompaktní trsy chryzantém jsou pastvou pro očiAutor: Archiv ireceptar.cz


Číňanům ale později vzali žezlo z ruky právě Japonci, kteří dosáhli mimořádných výsledků při pěstování a šlechtění chryzantém. Počátky pěstování chryzantém a záměrného šlechtění spadají v Japonsku do období Nara (710–784), ale pravý start v jejich šlechtění a vůbec start kultu kiku – chryzantémy se datuje do éry Edo (1603–1867). Dodnes z nich žijí ještě i současní pěstitelé. Od začátku 19. století se však už mnoho nových tvarů v „květech“ chryzantém neobjevilo.

Květy na obraze i v kompotu

Dodnes je tento podzimní čas v Japonsku málem státním svátkem, japonský císařský dvůr pořádá v době kvetení chryzantém něco jako celonárodní slavnosti, chryzantémobraní, chryzantémové dožínky. Japonský císař může v té době udělovat chryzantémový řád (poprvé byl udělen v roce 1876). A co víc: Vyprané „květy“ chryzantém se upravují jako saláty, kompoty a ozdoby na pečivu....

chryzantema v japonském uměníchryzantema v japonském uměníAutor: Archiv ireceptar.cz


Klasické chryzantémy (v naší současné botanice nazvané přiléhavě listopadky) jsou podle staré japonské tradice květinami odpuzujícími zlo, neštěstí a nemoci. Patří mezi čtyři hlavní květiny japonského i čínského malířství: jsou jimi take (bambusy), ume (slivoně a sakury), ran (orchideje) a kiku, chryzantémy. Chryzantéma je rodovým znakem japonské císařské rodiny. Je stylizovaná do 16 korunních lístků. Chryzantémy symbolizují radost a život sám.

Řád „svaté“ chryzantémy

japonské vyznamenáníjaponské vyznamenáníAutor: Archiv ireceptar.cz

Psal se rok 1876 nebo 9. rok éry Meindži, a japonský císař rozhodl, že mezi vysoká státní vyznamenání zařadí i Chryzantémový řád – řád Kikkašó. Dokonce jako ten nejvyšší, jaký v Japonsku existuje dodnes. Jeho symbol se odvíjí od vycházejícího slunce; to tvoří i základ japonské státní vlajky. Na řádu vycházejí ze slunce paprsky a ty obklopuje věnec z chryzantémových květů a listů. Řád je udělován ve dvou verzích: jako náhrdelník (Collar of the Supreme Order of the Chrysanthemum) nebo v klasické podobě se stuhou (Grand Cordon of the Supreme Order of the Chrysanthemum). Tato nejvyšší japonská vyznamenání se udělují vojákům z japonské císařské rodiny, ostatním bývalým vojákům a politikům – velmi často posmrtně. Obdržel je například nositel Nobelovy ceny míru, někdejší premiér Eisaku Sató (1901–1975).
Až dosud bylo uděleno jen 27 náhrdelníků a 96 klasických řádů se stuhou.

Japonské slavnosti květin

Japonský kult chryzantém vrcholí obvykle v druhé polovině léta a za raného podzimu chryzantémovými slavnostmi. Říká se jim po japonsku kiku macuri. Jsou obdobné jako slavnosti sakur, vistárií a dalších květin. Takové slavnosti jsou v přímé souvislosti s tradicí kultu či obdivování květů. Japonci je vyhledávají především na vyhlášených místech poblíž chrámů a svatyní. V případě chryzantém je tím nejvyhlášenějším poutním místem svatyně Jušima Tenmangú v Tokiu; slavné jsou i svatyně Jahiko džindža v Niigatě a tokijská Kamei doten džindža.

japonské slavnosti chryzantémjaponské slavnosti chryzantémAutor: Archiv ireceptar.cz

Chryzantéma se dostala i do japonského lunárního kalendáře, v němž 9. měsíc je chryzantémový a říká se mu kikudzuki.
Kiku má i krásnou znakovou podobu: Vysvětluje se tak, že spodní část znaku naznačuje hrst rýže uhnětenou v dlani a představuje květinu jakoby uhnětenou do kulatého tvaru z mnoha korunních lístků; horní část je čelenka kusakanmuri (kusa = bylina, tráva…).

Akční letáky