Jestliže by počet květin měl být vždy lichý, nabízí se otázka, zda to platí i pro oslavy sudých narozenin. Etiketa umožňuje výjimku, sudý počet květin k narozeninám povoluje. Ovšem pozor, zatímco maminku nebo babičku jistě neurazíme, šéfová by to mohla pochopit jako narážku na věk.

Roli hrají i barvy

S nevinností, úctou a pokorou je spojována bílá, která vyjadřuje jednoduchou krásu. Žlutá je symbolem přátelství, štěstí a nového začátku. Rovněž oranžová je pozitivní – představuje elán a nadšení, chuť do života, důvěru a spokojenost. Vznešeně působí růžová, vyjadřuje radost, mládí a nevinnost. Naopak kytice, v níž převažuje červená, je symbolem krásy, energie, síly, odvahy i vášnivé lásky. Uklidňující modrá barva evokuje otevřenost, klid a mír. Naopak symbolem úspěchu a obdivu je fialová – odvozuje se od královských obřadů, fialové květy reprezentují hrdost a důstojnost. Zelená je barvou mládí a zdraví reprezentující přírodu, zelené kytice

Několik obecných zásad

  • Kytici by měl tvořit lichý počet květin. Sudý jen tehdy, když s ní míříme na místo posledního rozloučení.
  • Volbou pro každou příležitost může být jedna růže.
  • Květinu držíme v levé ruce, pravice zůstává volná pro pozdrav nebo blahopřání.
  • Než zazvoníme u dveří oslavence, kytici zbavíme papírového obalu.
  • Obdarovaný nenechává darované květiny ležet, ihned je dá do vhodné vázy a vystaví na patřičné místo.

Květiny pro umělce

  • Na divadelních premiérách odevzdáváme květiny službě, ta je na jeviště doručí při děkovačce.
  • Na velkých koncertech, v opeře a při jiných honosnějších kulturních příležitostech se květiny na jeviště házejí při potlesku, což patří k atmosféře. Slušně vychovaný člověk se v žádném případě necpe na jeviště, aby je osobně předal.
  • Hercům by se před představením neměly dávat bílé karafiáty, prý nosí smůlu, jakož i čerstvé květiny, které by zůstaly na jevišti – dozajista by se něco pokazilo. Když už květiny, jedině po představení. sou symbolem optimismu, štěstí a nového života.