„Obdivuji fotografy, kteří dokážou oslovit svými záběry široké spektrum lidí, aniž by museli vysvětlovat, za jakých okolností a proč to vlastně fotí,“ prozrazuje autor fotografií.
Stanislav Zapletal vyrůstal na venkově, žije v Ostravě a fotí vážky, květy a krajinu hlavně v okolí rodné vsi. A také Beskydy a Tatry. Právě obrázky tatranského počasí jsem vybrala z nepřeberného množství jeho nádherných záběrů. Jsou mezi nimi opravdové unikáty.
Stanislav Zapletal
Nestává se příliš často, že bychom nad zasněženou zemí mohli pozorovat duhu. K tomu, aby se objevila, je totiž nezbytně nutné, aby byly ve vzduchu vodní kapičky, tedy aby bylo relativně teplo. Právě na kapičkách vody se sluneční světlo láme a odráží, a vzniká tak duha. Kombinace zasněženého terénu, který okolní vzduch hodně ochlazuje, a duhy proto nebývá k vidění často.
Obvykle vydrží sněhová pokrývka v Tatrách 200 až 250 dní v roce. V úzkých žlabech na severních svazích zůstávají zbytky sněhu až do léta, někdy neroztají vůbec. Většinou tady panuje spíš chladné počasí, ve výšce 1000 m nad mořem je průměrná teplota jen kolem 5 °C. Ročně tu spadne kolem 1600 mm srážek, což jsou úhrny asi o 250 mm vyšší než v Krkonoších.
srpen v Tatrách
Ačkoli je pro Tatry charakteristické hodně proměnlivé počasí, inverze se tam objevují v zimě velmi často. Jednu takovou, při které mraky zalily celou Podtatranskou kotlinu, vyfotil Stanislav z Predného Soliska (2093 m n. m.). Z nízké oblačnosti vystupuje jenom Kráľova hoľa (1946 m n. m.), nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater.
Nízká oblačnost se však nevyskytuje jen při inverzích. V meteorologii k nízké oblačnosti řadíme i kupovitou oblačnost, která se tvoří při slunečných dnech díky nerovnoměrnému ohřívání zemského povrchu — tedy typické kumuly, jak je vidíme na fotografii Letní den.
Rozsáhlá inverze ze Soliska, v pozadí Kráľova Hoľa
A taky orografickou oblačnost, tedy tu, která vzniká při proudění vzduchu přes horskou překážku. Fouká–li v Tatrách vítr od severu, vzniká na jejich návětrné straně (v Polsku) fénová oblačnost, která se pak v závětří — na jižním úbočí — rozpouští. Vrcholy kopců jsou v oblačnosti schovány tak, jak vidíme na obrázku Srpen.
- Orografický oblak vzniká v důsledku proudění vzduchu přes horský hřeben. Pohybuje se obvykle velmi pomalu nebo nemění polohu vůbec, a to i při silném větru. Mezi typické orografické oblaky patří například čočkovité mraky Altokumulus lenticularis či oblaka, která se tvoří na návětrné straně a vrcholech hor při fénovém proudění.
Letní den na rozhraní Bielovodskej a Litvorovej doliny
Pokud se do Tater chystáte, s největší pravděpodobností tam budete mít sluníčko v září… Ale statistiky jsou věc jedna, realita druhá. Tak hodně štěstí na cestách.
