Letní den na rozhraní Bielovodskej a Litvorovej doliny

Duha nad Popradským plesem a jiná kouzla tatranského počasí

„Fotím pro kouzlo okamžiku a pro radost z toho, že příroda kolem nás ještě existuje. Jsem amatér, pokud moje obrázky někomu udělají radost, potěšení je na mé straně,“ říká Stanislav Zapletal.

„Obdivuji fotografy, kteří dokážou oslovit svými záběry široké spektrum lidí, aniž by museli vysvětlovat, za jakých okolností a proč to vlastně fotí,“ prozrazuje autor fotografií.  

Stanislav Zapletal vyrůstal na venkově, žije v Ostravě a fotí vážky, květy a krajinu hlavně v okolí rodné vsi. A také Beskydy a Tatry. Právě obrázky tatranského počasí jsem vybrala z nepřeberného množství jeho nádherných záběrů. Jsou mezi nimi opravdové unikáty.

Stanislav ZapletalStanislav ZapletalAutor: Archiv ireceptar.cz

Nestává se příliš často, že bychom nad zasněženou zemí mohli pozorovat duhu. K tomu, aby se objevila, je totiž nezbytně nutné, aby byly ve vzduchu vodní kapičky, tedy aby bylo relativně teplo. Právě na kapičkách vody se sluneční světlo láme a odráží, a vzniká tak duha. Kombinace zasněženého terénu, který okolní vzduch hodně ochlazuje, a duhy proto nebývá k vidění často.

Obvykle vydrží sněhová pokrývka v Tatrách 200 až 250 dní v roce. V úzkých žlabech na severních svazích zůstávají zbytky sněhu až do léta, někdy neroztají vůbec. Většinou tady panuje spíš chladné počasí, ve výšce 1000 m nad mořem je průměrná teplota jen kolem 5 °C. Ročně tu spadne kolem 1600 mm srážek, což jsou úhrny asi o 250 mm vyšší než v Krkonoších.

srpen v Tatráchsrpen v TatráchAutor: Archiv ireceptar.cz

Ačkoli je pro Tatry charakteristické hodně proměnlivé počasí, inverze se tam objevují v zimě velmi často. Jednu takovou, při které mraky zalily celou Podtatranskou kotlinu, vyfotil Stanislav z Predného Soliska (2093 m n. m.). Z nízké oblačnosti vystupuje jenom Kráľova hoľa (1946 m n. m.), nejvyšší vrch východní části Nízkých Tater.

Nízká oblačnost se však nevyskytuje jen při inverzích. V meteorologii k nízké oblačnosti řadíme i kupovitou oblačnost, která se tvoří při slunečných dnech díky nerovnoměrnému ohřívání zemského povrchu — tedy typické kumuly, jak je vidíme na fotografii Letní den.

Rozsáhlá inverze ze Soliska, v pozadí Kráľova HoľaRozsáhlá inverze ze Soliska, v pozadí Kráľova HoľaAutor: Archiv ireceptar.cz

A taky orografickou oblačnost, tedy tu, která vzniká při proudění vzduchu přes horskou překážku. Fouká–li v Tatrách vítr od severu, vzniká na jejich návětrné straně (v Polsku) fénová oblačnost, která se pak v závětří — na jižním úbočí — rozpouští. Vrcholy kopců jsou v oblačnosti schovány tak, jak vidíme na obrázku Srpen.

  • Orografický oblak vzniká v důsledku proudění vzduchu přes horský hřeben. Pohybuje se obvykle velmi pomalu nebo nemění polohu vůbec, a to i při silném větru. Mezi typické orografické oblaky patří například čočkovité mraky Altokumulus lenticularis či oblaka, která se tvoří na návětrné straně a vrcholech hor při fénovém proudění.

Letní den na rozhraní Bielovodskej a Litvorovej dolinyLetní den na rozhraní Bielovodskej a Litvorovej dolinyAutor: Archiv ireceptar.cz

Pokud se do Tater chystáte, s největší pravděpodobností tam budete mít sluníčko v září… Ale statistiky jsou věc jedna, realita druhá. Tak hodně štěstí na cestách.

Akční letáky