obrázek z archivu ireceptar.cz

Důmyslné pasti na hmyz: Jak masožravé rostliny lapají kořist?

Masožravé rostliny patří mezi nejpodivuhodnější skvosty přírody. Pěstovat je lze i doma. Patří do nejrůznějších rodů i čeledí, pyšní se rozmanitými tvary, barvami. Jedno však mají společné – dovedou lapit a pozřít živočišnou kořist.

Masožravé rostliny jsou rozšířené téměř po celém světě – od tropů až po chladná pásma a rostou i na našem území (např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) nebo tučnice česká (Pinguicula bohemica). Celkově je známo asi 500 botanických druhů masožravých rostlin a bylo vyšlechtěno i několik set kříženců. Masožravé rostliny jsou vzhledově i velikostně velice různorodé, spojuje je však jedna, v říši rostlin naprosto unikátní vlastnost – dokáží lapit živočišnou kořist. Většinou se jedná o hmyz, ale někdy i o větší živočichy. Z lapené kořisti rostliny dovedou zužitkovat některé látky (hlavně dusík a fosfor) pro svou výživu. Na půdách, na kterých obvykle rostou, je těchto živin poskrovnu.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz


Důmyslné nástroje k lovu

K lapání kořisti slouží masožravým rostlinám několik typů pastí se zcela odlišným mechanismem.

Lepkavé listy lákají a nepustí

Tento líbezně vyhlížející smrtící nástroj má například rosnatka (Drosera) a tučnice (Pinguicula). Kořist lákají barevnými listy (většinou načervenalými) nebo třpytem a vůní (pro člověka nepostřehnutelnou) lepkavých kapek na listech, které připomínají rosu. Od kapek lepu je odvozeno i jméno rostlin – rosnatky. Kapky jsou vylučovány tentakulemi – žláznatými výrůstky.

Hmyz se na listy přilepí, udusí se, protože mu kapky ucpou dýchací otvory na povrchu těla, a rostlina začne vylučovat trávicí enzymy, které lapený hmyz postupně rozloží. Rostlina pak živiny vstřebá a stráví.

U některých druhů se mohou během několika desítek minut kolem kořisti obtočit též okraje listů či celé listy. Kořistí je převážně drobný a středně velký hmyz (mušky, komáři, vosy apod.).

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Gravitační pasti uloví i žabku

Tyto důmyslné pasti používá špirlice (Sarracenia), darlingtonie (Darlingtonia) a láčkovky (Nepenthes), které kořist chytají do konvic (láček) různých tvarů i velikostí.

  • Špirlice a darlingtonie mají láčky tvaru „kornoutu“ rostoucího z podzemního oddenku, vysoké od několika centimetrů až po více než jeden metr.
  • Pasti láčkovek připomínají konvičky zavěšené úponky na listovité části. Mohou dosahovat až 50 cm výšky a 15 cm v průměru. Láčky jsou kryté víčkem, které je nepohyblivé. Chrání vnitřek láčky před deštěm (aby se nezřeďovala trávicí tekutina) a slouží zároveň i jako „přistávací plocha“ pro létající hmyz. 

Kořist je do láček lákána nektarem vylučovaným u jejich ústí. Živočichové při cestě za nektarem padají dovnitř láčky, kde se ve spodní části topí v trávicí tekutině, jsou pomalu rozkládáni a vstřebáváni.

Láčky jsou uvnitř pokryty voskovými šupinkami. Pokud se hmyz pokouší vylézt ven, nalepí se mu šupinky na nohy, takže se není schopen přichytit na stěnu láčky a padá opět do tekutiny na dně.

Ani létající hmyz není schopen uniknout. Při pádu do láčky si většinou namočí křídla a navíc jsou pasti pro let příliš úzké. Jen některý hmyz se silnými kusadly (hlavně vosy) může láčky špirlic prokousat a dostat se ven.

Velikost kořisti masožravek lovících láčkami se pohybuje od drobného až velkého hmyzu po menší savce, žabky či ptáky, kteří se občas mohou stát obětí velkých láčkovek.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz


Rostlina, jež sklapne past za půl vteřiny

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Při pěstování je chybou mucholapku překrmovat a vložit kořist do každé volné pasti, i když k tomu svádí!

Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je jediná rostlina lapající kořist rychlým pohybem nadzemních pastí. Proto je to jedna z nejatraktivnějších a nejžádanějších masožravek.

List mucholapky je složen z řapíku a svírací čepele rozdělené na dvě poloviny. Po krajích obou polovin čepele je kolem 30 špičatých zoubků. Na vnitřní ploše jsou tři citlivé chlupy, po jejichž opakovaném podráždění se past zavře (za optimálních podmínek během 0,5 s). Velikost lapacích částí listu je asi 2–5 cm. Rostlina lapá hmyz menší až střední velikosti.

 

A jak tyto podivuhodné rostliny pěstovat doma? Základní návod si můžete přečíst zde.

Akční letáky