Ztracený Herakleion

Egyptské město Herakleion zmiňovali antičtí kronikáři. Řecký básník Nikandr ve 2. st. př. n. l. napsal, že kormidelníka krále Menelaa tam na písku uštkla zmije. V 5. st. př. n. l. historik Hérodotós údajně psal, že tam Paris a Helena hledali útočiště před žárlivým Menelaem, ale zcela jistě zaznamenal návštěvu Herakla, který do Egypta připlul, když se v „tom městě na pobřeží“ stavěl chrám. Řekové podle něho nazvali toto egyptské město Herakleion.

Léta pátrání korunuje úspěch

Jiskřičku naděje, že bájné místo není jen mýtus, zažehla v roce 1930 zpráva velitele letadla RAFu, který tvrdil, že při přeletu Abú Kír viděl v moři ruiny. To přirozeně rozpoutalo usilovné pátraní pod hladinou moře, ale bohužel bezúspěšné. V roce 1996 začal za podpory Hiltyho nadace hledat ztracené město významný mořský archeolog F. Goddio, zakladatel Evropského institutu pro podmořskou archeologii (IEASM). V roce 2000 se stal archeologický zázrak. Goddio našel v zátoce Abú Kír legendární Herakleion.

Neuvěřitelný poklad

Goddio a jeho tým odkrývají město pod mořskou hladinou už 25 let. Stále nacházejí další a další předměty. Všechny jsou díky usazeninám neuvěřitelně zachovalé. Jedním z prvních nálezů byla pět a půl tuny těžká a přes pět metrů vysoká socha boha Hapy z červené žuly, kterou Goddio objevil pod téměř dvoumetrovým nánosem. Významným objevem byla kamenná deska s rytinami (stéla). Byly na ní zápisky o městě Thonis. To archeology překvapilo, věřili, že objevili Herakleion. Jak ale zjistili, tak ho pojmenovali Řekové. Jeho egyptský název zní Thonis. Během let práce pod mořskou hladinou našli sochy egyptských bohů, bronzové sošky, sarkofágy, zlaté předměty, mince a šperky... (viz video) Kromě předmětů jsou v podmořském městě sutiny a ruiny budov, byl nalezen i zřícený Amonův chrám. V loňském roce začali odkrývat mohylu, která je asi šedesát metrů dlouhá a osm metrů široká a „…vypadá jako ostrov obklopený kanály …, … a je pokryta honosnými pohřebními oběťmi,“ řekli badatelé z IEASMu. Objevili i ojedinělou galéru dlouhou přes 24 metrů, s plochým dnem, vesly a plachtou postavenou v řeckém stylu, ale dle egyptské tradice.

Zdroj: Youtube

Město světového významu

Archeologové se domnívají, že Thonis-Herakleion byl nejvýznamnějším městem Egypta té doby a místem mnoha kultur a náboženství, i bránou obchodu s celým světem. Byl také největším středomořským přístavem a hlavním kotvištěm pro řecké lodě, o čemž svědčí nález 64 válečných lodí, z nichž je většina řeckých. Ve městě žilo mnoho řeckých obchodníků, což dokládají další archeologické skvosty. Jsou to, například, 2 400 let staré řecké proutěné koše plné ovoce a semen, luxusní řecká keramika a také řecké svatyně.

Pád na mořské dno

Archeologové zatím pouze předpokládají, proč Thonis-Herakleionu klesl na dno moře. Jak uvedli, k potopení mohlo přispět několik katastrof, třeba zemětřesení a následné přílivové vlny, které narušily podloží města. Část území nilské delty o rozloze přes sto čtverečných kilometrů se propadla. Jiné teorie říkají, že město bylo postaveno na půdě, která změkla a nebyla tak schopná unést tíhu budov, nejspíš se téměř rozpustila. Město se pomalu začalo potápět a na dno moře kleslo v 8. st. př. n. l., tedy před 1 500 lety. Z té doby nebyly dosud nalezeny žádné předměty, existuje tedy domněnka, že obyvatelé město postupně opouštěli.

Tato podmořská archeologická lokalita leží v hloubce přibližně deset metrů pod hladinou moře a rozkládá se na území jedenáct krát patnáct kilometrů. Dnes archeologové IEASMu spolupracují na odkrývání vzácného nálezu s egyptskými archeology. A jak řekl Goddio ve videu: „… máme před sebou ještě několik staletí práce.“

Zdroje: edition.cnn.com, historyofyesterday.com, www.youtube.com