Pětatřicet kubíků modřínového dřeva, pětimetrový kruhový půdorys, 54 stojin, 192 ocelových styčníků, 816 šroubů, dvanáct tisíc vrutů a pětatřicet metrů krychlových betonu v základu pod zemí.
A také 23,7 m výšky a 99 schodů nahoru a stejný počet dolů. Poslední údaj není z legrace, točitá schodiště jsou dvě, lidé stoupající se nepotkají s těmi, kteří sestupují. To je rozhledna u obce Heřmanice na Liberecku, kousek od polských hranic.
rozhledna u obce Heřmanice na Liberecku
Rozhledna vhodná k prohlédnutí
Stojí za to ji navštívit ne proto, abychom se pokochali okolím, vždyť vyrostla na vršku s nadmořskou výškou jen 352 m a nikam do dálky moc vidět není, kolem jsou Jizerské hory, Lužické hory, Žitavská nížina i polský hnědouhelný důl v Bogatyni, stojí za to se podívat, jak vtipně je vymyšlená.
točité skodiště
Kutilovo srdce zaplesá. Vše jednoduché a účelné, vodorovné trámy jsou přes sebe kladeny do vějíře, jako by to byly zápalky, proč si něco takového v menším nepostavit na zahradě? Pavel Nalezený, Jan Mach a Jan Vondrák z libereckého architektonického studia Mjölk věž projektovali jako samostatnou stavbu a pak hledali někoho, kdo pro ni najde místo, ale hlavně kdo ji postaví a zaplatí. V dějinách českých rozhleden určitě ojedinělý postup, obvykle je totiž nejdříve kopec a až poté se přemýšlí, co na něj.
výhled z rozhledny
Autoři původně navrhli konstrukci prohnutou jako falus, což by nemusel být problém, jenže by to bylo příliš finančně náročné. Sluší se tedy dodat, že heřmanickou rozhlednu za peníze z evropských fondů postavila firma Taxus z Rychnova u Jablonce nad Nisou, a to během léta roku 2012. A ještě potěšitelná drobnost: Za vstup ani prohlédnutí se neplatí.
Foto autor
