obrázek z archivu ireceptar.cz

Historie: česká královská medaile ve slovinském muzeu včelařství

Autor tipu na výlet do slovinské Radovlice Evžen Báchor jezdí do Slovinska za včelaři už desítky let. Zemi považuje za kolébku včelařství. Vždyť odtud pochází i kraňka, plemeno včel chovaných v českých úlech.

Chov včel má ve Slovinsku dlouholetou tradici a slovinští včelaři dali všemu systém a řád. V dávné historii tam vznikaly velké chovné včelíny s více než tisíci včelstvy určenými pro chov a tvorbu oddělků. Ty pak putovaly loděmi do Ameriky, Austrálie, ale také do Evropy. A třeba prvním učitelem včelařství ve Vídni byl Slovinec Anton Janscha. Slovinci také mistrně zpracovávají všechny včelí produkty, v nichž umějí využít léčebnou sílu medu.

Do konce roku 2006 se ve Slovinsku platilo tolarem. Padesátistotinku zdobila včela medonosná.Do konce roku 2006 se ve Slovinsku platilo tolarem. Padesátistotinku zdobila včela medonosná.Autor: Archiv ireceptar.cz

Včelařské muzeum v Radovlici 

Na jedné ze svých cest do překrásné jižní země jsem se vypravil do včelařského muzea v Radovlici. Zdejší exponáty zavádějí návštěvníky až do počátku turecké invaze. Figurální úly z té doby nesou podoby janičárů, elitních vojáků osmanské armády. Úly a získávání medu měly místní obyvatele přimět k tomu, aby se vzdali zakázaného chovu psů — ostrých domácích hlídačů.

Přenosné úly se nosily na vřesoviště na první jarní pastvu včel. Přenosné úly se nosily na vřesoviště na první jarní pastvu včel. Autor: Archiv ireceptar.cz

Tradici kočování zase v muzeu připomínají krosny na zádech včelařů, kteří v nich nosili ležaté úly do vysokých poloh k vřesům na první jarní pastvy včel. Někdy měli na zádech až šest úlů. Speciální kočovné dřevěné vozy s plovoucí letmo úložnou plochou zajišťovaly klidný přesun většího množství včelích úlů po kamenitých cestách. Důvtip slovinských včelařů se projevoval také v konstrukci staveb včelínů, které se přizpůsobovaly daným podmínkám a prostředí.

Nákladní auto přestavěné na včelín, za ním hraniční hora Stol nedaleko RadovliceNákladní auto přestavěné na včelín, za ním hraniční hora Stol nedaleko RadovliceAutor: Archiv ireceptar.cz

Plaketa s úlem a svatováclavskou korunou 

Ve vitríně s medailemi na mne čekalo překvapení. Mezi všemi kralovala velká zlatá plaketa s českou svatováclavskou královskou korunou a nápisem Hospodářská, průmyslová a národopisná výstava Hradec Králové v roce 1894. Na plaketě je vyrytý včelařský symbol, pletený úl košnice s poletujícími včelkami.

Zlatá plaketa s českou svatováclavskou královskou korunou z výstavy roku 1894.Zlatá plaketa s českou svatováclavskou královskou korunou z výstavy roku 1894.Autor: Archiv ireceptar.cz

Po návratu domů jsem se vydal do hradeckého muzea za doktorkou Pavlou Koritanskou, která o zmiňované výstavě velmi podrobně píše ve své publikaci. Hradec Králové měl v roce 1894, tedy v době konání výstavy, 8000 obyvatel. Malé pevnostní vojenské město se snažilo otevřít se veřejnosti zrušením pevnostních valů a ochranných zdí a chtělo proto uspořádat velkou výstavu, a to pod patronací hraběte Harracha.

Výstaviště bylo tak rozlehlé, že museli pořadatelé vydat situační plán pavilonů a vystavovatelů, aby se diváci v prostoru dobře orientovali. A že jich bylo! Speciální výstavní vlaky jich z celé republiky přivezly až dvě stě tisíc. Výstava byla uspořádána do pěti témat — zemědělství, průmysl a živnosti, národopis, školství a ženské ruční práce.

Hradec Králové, 1894Hradec Králové, 1894Autor: Archiv ireceptar.cz

Za metr čtvereční kryté plochy zaplatili vystavovatelé jeden zlatý a za nekrytou plochu 25 grejcarů, ale všichni prý účast považovali za čestnou povinnost. Součástí výstavy byl také sjezd včelařů a zřejmě se jej účastnili i slovinští včelaři. Odtud medaile v jejich muzeu v Radovlici.

Foto autor a Shutterstock
Černobílá fotografie je z Muzea východních Čech v Hradci Králové

Akční letáky