Blesky při bouřce vytvářejí nádherné scenérie.
Zdroj: Mihai Simonia / Shutterstock.com

Jak se chovat při bouřce doma a nač si dát pozor ve volné přírodě

Provokovat blesky není dobré. Blesk má dostatek energie, aby mohl udeřit kdekoliv, přesto hledá cestu nejmenšího odporu. Neměli bychom mu to usnadňovat.

Doma

Nejjistější je být při bouřce v budově, ačkoliv by se podle publikovaných případů mohlo zdát, že tomu tak není. Do moderní dřevostavby uhodil blesk, a přestože měla bleskosvod podle norem, vyhořela. Výboj totiž dovnitř pronikl kovovou vložkou komína. Blesk udeřil do vysoké jedle, přeskočil na chalupu, která stála v těsné blízkosti, a zapálil ji. Před lety v Jizerských horách uhodilo do horské chaty, výboj prošel elektroinstalací a smrtelně zranil jednu z pěti osob, které seděly u stolu pod lustrem… Každý bychom přidali nějaký příklad. Jenže velké budovy a zejména ty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí jsou opravdu pro člověka bezpečné, když do nich uhodí blesk. Statistiky ošidit nelze. A pokud jsou jakékoliv stavby chráněné bleskosvodem, platí to dvojnásob.

Při bouřce bychom se měli chovat opatrně.

Ochrana spotřebičů před bleskem - vypnutý hlavní jistič jako ochrana spotřebičů před bleskem nemusí stačit, protože mezi kontakty je obvykle jen malá vzdálenost. Účinná by měla být takzvaná přepěťová ochrana, tedy elektronické zařízení, které přepětí vyrovná. Jenže přepěťové ochrany jsou konstruované pro nestandardní pohyby v elektrické síti, na hodnoty, které s sebou přináší blesk, nemusí vždy stačit.

Venku

Jestliže jsme daleko od budov a začne bouřka, schováme se. To je velmi šalamounské ponaučení. Z různých zdrojů pocházejících z období posledních padesáti let se mi podařilo shromáždit rady, jak se chránit. Nejčastěji jsou odvozené ze znalostí fyzikálních jevů, hodně se jich traduje a některé vznikly na základě zkušeností. Začněme tím, co bychom při bouřce rozhodně dělat neměli: zůstávat v otevřené krajině, na kopci nebo na jinak vyvýšeném místě, pod osamělými stromy, pod stromy na kraji lesa, v blízkosti sloupů elektrického vedení, ve vodě, a to ani na loďce, u ohně nebo v malé autobusové čekárně s plechovou střechou a rovněž v beletrii často zmiňovaná kupka sena není bezpečná. Vychází se z toho, že je teplejší než okolí a vzduch nad ní stoupá vzhůru, čímž blesku nabízí cestu nejmenšího odporu. Neměli bychom se zdržovat na podmáčené půdě, což je, jako kdybychom v koupelně stáli bosi na mokrém ručníku a opravovali fén pod proudem. Navíc se blesk může vodou šířit a ohrozit nás, i když uhodí poměrně daleko.

Ve volné krajině neběháme, nejezdíme na kole, nenosíme přes rameno rybářské pruty, kosu nebo jiné kovové předměty; ne snad proto, že by výboj přitáhly, spíše by mohly přivodit horší následky: rozpálí se a popálí nás. Neběháme promočení. Voda je vodivá, blesk skrze tělo může projít snáz a ublížit nám víc, než kdybychom byli v suchém oblečení. Ostatně rychlý pohyb byl oblíbenou průpovídkou našich babiček. Neutíkej, uhodí do tebe, říkávaly. Nebezpečí možná vyvozovaly z toho, že se to někdy někomu stalo, teoreticky bychom to mohli vysvětlit tak, že buď při vyšší námaze produkujeme vyšší koncentraci elektrických nábojů, nebo že děláme dlouhé kroky a tím se do nás mohou snadněji dostat odlišné hodnoty napětí, pokud někde poblíž uhodí do země; výboj projde skrz nás, nikoliv zemí. Jako bychom se chytli dvou obnažených drátů elektrické šňůry. Doporučují se spíše krátké krůčky, o rychlosti se nemluví.

Česká republika - výskyt bouřkových dní v roce.

Ze stejného soudku může být pokyn, abychom nestáli, ale schoulili se do klubíčka, a pokud je nás víc, pak nejméně v třímetrových rozestupech. Zase: skupina ionizuje okolí víc než jeden člověk. Zůstaneme-li stát, jedině s nohama u sebe, rozhodně si ale neleháme. Pak by platilo totéž, co o dlouhém kroku. Sporné jsou dva další úkryty: v jeskyni a ve stanu. Některé prameny uvádějí, že bychom se pod skalním převisem nebo v jeskyni zdržovat neměli, protože jednak prasklinami stéká dešťová voda, která je jak známo vodivá, a jednak je prostor kvůli klimatu přirozeně nadmíru ionizovaný. Jako bychom byli uvnitř kondenzátoru. A navíc ještě může být ve hře cesta nejmenšího odporu podobně jako u otevřeného okna: stojíme-li pod převisem, výboj do země sjede přes nás, protože je to pro něj výhodnější. Ovšem jiné prameny naopak jeskyni doporučují jako bezpečnou, a to bez bližšího zdůvodnění.

Vysoce ionizované je také prostředí v blízkosti vodopádů, takže pozor i na ně. Výzkumník blesků Hugo Binz v časopise Schweizer Illustrierte uvádí, že když si v sedlovém stanu dřepneme i v botách tak, abychom se nedotýkali látky, rukama sevřeme kolena a skloníme hlavu, neměl by nás výboj zasáhnout. Je to ovšem spíše teorie, neboť konstrukce z kovových tyček nemůže vytvořit dostatečnou Faradayovu klec, aby to fungovalo. Ani výrobci neudávají, že by stany měly být vhodné jako úkryty při bouřce. Nanejvýš podotýkají, že bezpečnější jsou moderní kopulovité a tunelové stany než zastaralá áčka a jehlany. A vysoká podrážka bot nebo karimatka jako izolace nepomůže.

Nepodařilo se mi najít záznam, že by někoho zasáhl blesk při používání mobilu a tento přístroj byl jedinou příčinou či dokonce iniciátorem. Možná je to tím, že je používáme relativně krátkou dobu. Teoreticky by v ten okamžik v okolí mohla být vyšší koncentrace nabitých částic. Každopádně nic nezkazíme, když prostě nebudeme telefonovat.

Co se tedy doporučuje?

Hustý les, souvislé křoviny nebo úzké údolí. Anebo předvídavost. Když víme, že se blíží bouřka, neriskujeme, naplánujeme si cestu tak, abychom se včas dostali třeba do auta či autobusu, protože ty se považují za bezpečné (tvoří Faradayovu klec), nebo najdeme útočiště ve vhodné budově. A ještě jeden údaj nás může utěšit: při bouřce se většina výbojů odehraje mezi mraky a jen malá část energie se vybíjí do země. Ale je to dost na to, abychom se nebáli, když zahřmí? A hlavně blesky neprovokovali?

Co je blesk? Třeba 10–50 milionů voltů napětí, 50 tisíc ampér proudu a 30 tisíc °C tepla. A také odhady, že na celé naší planetě ročně udeří asi 3 miliardy blesků.

V jedné arizonské univerzitě natočili 386 blesků a zjistili, že 35 % z nich udeřilo do stejného místa dvakrát a vícekrát.

Odhad vzdálenosti bouřky

Víme, že se zvuk šíří rychlostí 330 m/s, tedy pomaleji než světlo. Když se zableskne, počítáme sekundy – každé tři je přibližně jeden kilometr –, abychom zjistili, jak daleko od nás výboje jsou. A opět si vypomůžeme zkušeností babiček, které říkávaly, že když mezi bleskem a zahřměním můžeme klidným hlasem devětkrát vyslovit jednadvacet (slovo trvá 1 sec.), je zle, bouřka je příliš blízko (asi 3 km). Relativně bezpečných je 30 sekund. Ale tak dlouho už obvykle nepočítáme.

Turistickou atrakcí se staly dlouhé bouřky u venezuelského jezera Maracaibo.

Bouřky jako turistická atrakce

Za místo s největším výskytem bouřek na zeměkouli se považuje oblast kolem jezera Maracaibo ve Venezuele. Bouřky se objevují přes noc, trvají sedm až deset hodin a je jich ve dvou cyklech více než 150 do roka (některé prameny uvádějí dokonce 300). Tento jev trvá už několik tisíc let, je přisuzován souhře geologických vlastností a povětrnostních podmínek a místní jej vydávají za turistickou atrakci.

Akční letáky