Toužíte pozměnit své Vánoce? Vyzkoušejte některou ze zvyklostí, které dodržují obyvatelé evropských států nebo si obohaťte sváteční menu. Inspirujte se recepty z Anglie, Francie, Řecka, Itálie, Španělska, Švýcarska, Rakouska, Polska a dalších zemí.
- Anglickým i francouzským dětem vozí vánoční dárky sobí spřežení,
- švédským zase naparáděný kozel,
- Španělé chodí na půlnoční mši věnovanou kohoutovi,
- Řekové zdobí plachetnice,
- Finové si libují v dekoraci ze slámy,
- Dánové hledají v rýžovém nákypu mandlový dárek.
- Přečtěte si, jak si Evropané užívají křesťanské, ale především rodinné svátky.Anglický krocan a francouzská krůta
Anglie: pusa pro štěstí
Zvyky: V předvečer 25. prosince děti na krbovou římsu zavěsí červenou punčochu, dárky do ní v noci spustí komínem Father Christmas, který kolem projíždí se sobím spřežením. Mezi další zvyky patří líbání pod zavěšeným jmelím, barevné klobouky a veselé radovánky.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Menu: Pečený krocan, biskupský chlebíček a vánoční pudink, do kterého kuchařka ukryje stříbrnou minci pro štěstí.
Zvláštnost: Traduje se, že v horách přebývá štědrý vládce Vánoc, jehož jeskyni hlídá 63 trpaslíků. Když vyjde služba na toho posledního vykřikne: „Vánoce!“, ostatní trpaslíci vyběhnou, začnou kácet jedličky, zdobit je a posílat do všech domácností.
Francie: náležité hodování
Zvyky: Dárky nosí Pere Noël, vousatý muž, který se dnes čím dál víc podobá Santa Clausovi; mimo jiné také létá na saních tažených soby a dárky pokládá na krb nebo ke kamnům. Francouzi slaví advent a děti užívají adventní kalendáře s okénky, kde se skrývají sladkosti i věty z evangelia. Štědrý večer je zakončen půlnoční bohoslužbou.
Menu: Jako předkrm ústřice, bílé klobásy, hlemýždi a rybí polévka, hlavní chod vánoční krůta (la dinde de Noël) s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a jako desert vánoční polínko (le buche de Noël), koláč se smetanou nebo čokoládové salámy.
vánoční krůta s kaštanovou nádivkou
Zvláštnost: Na Tři krále maminky dětem upečou velký dort, který ozdobí královskou korunkou a dovnitř umístí figurku. Kdo ji při porcování najde, je králem oslav
Plachetnice, papež, kohout čili Vánoce na jihu
Řecko: ohně a písně
Zvyky: Děti chodí o Vánocích od domu k domu a za doprovodu zvonků a bubínků zpívají oslavné a radostné písně. Dospělí po dvanácte nocí zapalují ohně na ochranu před skřítky a místo stromků zdobí miniaturní plachetnice. Dárky přináší Saint Vassilius (sv. Basilej), ale až v noci na 1. ledna. Ten den se také koná slavnost Obnova vod, kdy lidé vyprázdní všechny džbánky a naplní je svatobasilejskou vodou.
Specialita: Dort se zapečenou zlatou mincí, kdo ji najde, bude mít štěstí.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Zvláštnost: Vánoční oslavy končí 6. ledna, kdy kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.
Itálie: pozdrav městu i světu
Zvyky: Štědrý den je běžný den, je jen zakončen půlnoční mší (nejznámější je ve Vatikánu v chrámu sv. Petra), svátky začínají až na Boží hod obědem, a to po papežově požehnání Urbi et Orbi. Víc než stromky jsou ale v domácnostech rozšířené jesličky a v některých rodinách dostávají ten den ráno děti také dárky.
Menu: Tradičně se podává pečené jehně nebo krocan a jako dezert koláč Panettone.
Zvláštnost: 7. ledna létá na koštěti čarodějnice Befana, která komínem hází hodným dětem dárky; zlobivým naděluje uhlí.
Španělsko: tříkrálová záležitost
Zvyky: Noche Buena (Štědrý večer) je rodinným svátkem, lidé si domov vyzdobí borovými větvičkami, svíčkami a jesličkami, chodí na půlnoční mši oslavující kohouta, který jako první oznámil narození Krista.
borové větvičky a svíčky
Speciality: Tradiční je tříkrálové cukroví, což jsou kulaté koláčky zdobené ovocem a ořechy, ve kterých jsou schována malá překvapení.
Zvláštnost: Děti dostávají dárky až na Tři krále (Dia de Reyes), a to od tří králů a do školy jdou až po 7. lednu.
Skandinávci o Vánocích rádi mlsají sladké
Švédsko: naparáděný kozel v akci
Zvyky: Štědrý den je rodinným svátkem s návštěvami a slavnostní večeří. Dárky roznáší vánoční kozel s rohy ozdobenými červenou stuhou.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Speciality: Šafránový chléb, povidlové vánoční dorty a vařené bonbony
Zvláštnost: 13. prosince nosí děti jídlo svým rodičům na paměť svaté Lucie, která podle pověsti zachránila ve 4. století našeho letopočtu Švédy před hladomorem.
Dánsko: velmi utajené dárky
Zvyky: Dánové vyrábějí věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují čtyři neděle křesťanského adventu, ale také čtyři období života – dětství, mládí, dospělost a stáří. Děti mají svíčku s kalendářem a až do Vánoc nechávají vždy jeden dílek uhořet. Malí skřítci Julenisser si dělají legraci z dětí i z dospělých, ale neubližují. Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu s tradičním jídlem. Než lidé rozbalí dárky, chytí se za ruce, zpívají koledy a tančí kolem vánočního stromku.
Speciality: Je na výběr husa, kachna, vepřová pečeně s červeným zelím, teplá šunka, pepřená treska s ředkvičkou a horká rýže politá studeným mlékem, pivní a pšeničný chléb a jako dezert sladký rýžový nákyp s ukrytou mandlí; kdo ji najde dostane mandlový dárek.
dánové dárky tají do poslední chvilky
Zvláštnost: Čím větší překvapení nad dárkem, tím větší štěstí do budoucna, proto se dárky do předání úzkostlivě schovávají.
Finsko: slaměný design
Zvyky: Dekorace převážně ze slámy, rodina pohromadě, bohatá hostina, vzpomínka na zesnulé a večer návštěva hřbitova. Nejvýznamnějším dnem je 24. prosinec (Štědrý den), kdy mimo jiné velký Ukko a jeho skřítkové roznášejí dárky.
Zvláštnost: Podle středověké tradice je v bývalém hlavním městě Turku na Štědrý den v poledne vyhlášen vánoční mír.
Polské jesličky, rakouský kapr, německý Ježíšek
Polsko: dvanáct chodů, dvanáct měsíců
Zvyky: Štědrý den je dnem přísného půstu, večer se ale podává dvanáct chodů jako dvanáct měsíců; je prostřeno i pro neočekávanou návštěvu. Větší oblibě než vánoční stromek se těší jesličky.
Menu: Hustá polévka (boršč, zelňačka, houbová nebo i rybí) a štědrovečerní ryba, zejména sleď, jeseter, ale také kapr na různé způsoby. Na stole nesmějí chybět chléb a svěcené oplatky. Podle oblastí se pak servírují například pierogy (taštičky plněné zelím a škvarky), makůvky (žemle máčené v oslazeném mléce a dochucované mákem a rozinkami), jáhlová kaše vařená v mléce politá řepným olejem nebo zelí s houbami a hrachem.
Rakousko: stromeček, koledy, ryba
Zvyky: Velmi rozšířené jsou adventní věnce u vchodů do domů a adventní kalendáře. Rodiny se scházejí o Štědrém večeru u společného stolu k slavnostní večeři, po ní zapálí svíčky na stromečku, zpívají koledy a rozdávají si dárky, které přináší Ježíšek.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Menu: Hlavním chodem je kapr s bramborovým salátem nebo jiná ryba v různých úpravách, ale také vídeňský řízek, případně pečená husa či krůta. Nesmí chybět různé cukroví včetně vanilkových rohlíčků, vánočka ani štrúdl.
Rakouská vánoční mandlová kolečka
Německo: nadílka ryšavého divouse
Zvyky: Od 1. prosince nesmí chybět adventní kalendář se čtyřiadvaceti očíslovanými dárečky, adventní věnce a cukroví, od Štědrého dne pak ozdobený vánoční stromeček a jesličky. Na severu Německa rozdává dárky Weihnachtsmann, který má rezaté vlasy i fousy a cestuje na divokém větru, a na jihu je to spíš Ježíšek podobný tomu našemu.
Menu: Tradiční jídlo se liší podle částí země − někde mají pečenou husu, sladké kompoty a zavařeniny, na severu připravují pečené klobásky se zelím a v Bavorsku například rybu s bramborovým salátem. Nikde ale nechybí vánoční máslová štola s rozinkami, mandlemi a kandovaným ovocem.
Německá vánoční štola
Benelux a Švýcarsko
Belgie: boty pro Mikuláše
obrázek z archivu ireceptar.cz
Zvyky: Vánoční stromeček, rodina pohromadě a rozjímání. Sinterklaas (sv. Mikuláš) se svým pomocníkem Zwartem Pietem (Černým Petrem) jezdí 5. prosince večer od domu k domu a rozdává dárky do připravených zimních bot. Děti mu na oplátku chystají oves a cukr pro jeho koně.
Lucembursko: rozsvícené ulice
Zvyky: V předvánočním čase se ulice osvětlují a zdobí vánočními motivy, vzduch je cítit horkým kořeněným vínem, speciální polévkou s uzeninou a typickými crepes. Dárky roznáší Ježíšek
Specialita: Černý puding s mačkanými bramborami a jablečnou omáčkou
Nizozemsko: loď plná dárků
Zvyky: Sinterklaas (sv. Mikuláš) připlouvá tři dny před svými narozeninami s lodí plnou dárků a 5. prosince spolu s Zwarten Pietem (Černým Petrem) rozdává dětem dárky. Potom teprve mohou Holanďané zdobit stromky. O Štědrém večeru chodí lidé do kostela a 25. a 26. prosince se scházejí se svými přáteli ke společnému jídlu a dávají si dárky.
Zvláštnost: Ve východní části země se během Adventu udržuje tradice troubení na ručně vyrobené rohy, které zvěstují příchod Ježíška.
Švýcarsko: Monsieur Chalandé
Zvyky: Nechybí adventní věnec a kalendář, ozdobený stromeček a koledy, ale dárky rozdává Samichlaus (sv. Mikuláš) už 6. prosince rozdává a na Štědrý den najdou děti za dveřmi panáka napěchovaného dárky, říká se mu Monsieur Chalandé.
S využitím podkladů Informačního centra EU pro Receptář 12/2008 připravil (lda), foto: Shutterstock
