Účinky psychoaktivních látek, které jsou v lysohlávkách obsaženy, výrazně ovlivňuje také celkový psychický stav člověka a rovněž okolní prostředí. Ve stresujícím místě a v kombinaci s jinými drogami, například s alkoholem, může mít experiment s halucinogenní houbou tragické důsledky. Ostatně psilocybin, který obsahuje řada halucinogenních hub, našel využití v lékařství. Jako psychofarmakum se používá při léčení neuróz. V experimentální psychiatrii se jím vyvolávají stavy, při kterých se osobám vybavují z podvědomí dávno zapomenuté zážitky.
Horor skončil smrtí
Lékaři varují, že psilocybin vedle jiného způsobuje stahování až uzavření koronárních cév a zvyšuje hromadění trombocytů. Odborný tisk popisuje případ osmnáctiletého mladíka, který si plodnicí lysohlávky kopinaté místo prožitků z barevných halucinací a opojných vidin přivodil těžký infarkt s následnou komplikací v podobě zápalu plic. Záchrana pacienta si vyžádala nezměrné úsilí.
Příznaky, které způsobuje psilocybin (halucinace, euforie, ale také zvracení, svalová slabost, panika i schizofrenie aj.) se obvykle dostavují již po požití 4 mg této látky. 6 až 20 mg vyvolává těžkou otravu.
Čerstvé plodnice lysohlávky kopinaté obsahují asi 1 mg tohoto toxinu na 1 g houby, jeho obsah však značně kolísá od plodnice k plodnici. V každém případě hrozí nebezpečí předávkování.
Přeludy vdavekchtivých žen
Zachovalé jeskynní kresby dokládají, že halucinogenní účinky hub znali už dávné kmenové civilizace před několika tisíci lety. Badatelé, kteří se zabývají výzkumem úlohy hub v různých lidských kulturách, zjistili například, že halucinogenních houby složily k vyvolání potratu, ale také k erotickému uvolnění pro kultovní obřady. Některé holubinkovité houby dokonce psychotropně účinkují pouze na ženy. Pro holubinku Russula maenadum mají domorodci na Papue Nové Guineji název, který v překladu znamená vdavekchtivá dívka. Houba vyvolává erotické přeludy.
Které látky vyvolávají divoké fantazie |
Za halucinogenní účinek hub jsou vedle zmíněného psilocybinu odpovědny i další látky. Známy jsou především baeocystin, psilocin a norbaeocystin. Do velké skupiny hub s těmito účinky patří některé druhy lysohlávek, kropenatců, šupinovek, štítovek, čepičatek a vláknic. Uvádí se, že ze tří stovek známých druhů lysohlávek má až devadesát halucinogenní vlastnosti. |
Houby na školním dvorku: Jak lysohlávky dobyly svět
Začátkem šedesátých let minulého století se halucinogenní houby staly studentskou drogou.
V amerických státech Washington, Oregon a v kanadské Britské Kolumbii se mnohde ořímo na školních dvorech a na pozemcích univerzit sbírala lysohlávka Psilocybe baeocystis a v lesích lysohlávka Psilocybe pelliculosa, která tam rostla na zbytcích dřeva. Později objevili studenti účinek lysohlávky kopinaté. Díky své dostupnosti, ale zejména pověsti, že nemá vedlejší účinky, se stala nejpoužívanější halucinogenní houbou.
V jižních státech, zejména v Kalifornii, se preferuje lysohlávka kubánská, která má tradici i na Havaji, kde se v jistém období dokonce prodávala naložená v medu. V Jžní Americe, v Kolumbii, Peru, ale hlavně v Brazílii a v Argentině se tato lysohlávka přidává do míchaných nápojů z mléka, medu a banánů.
Obliba lysohlávky kubánské v Austrálii, černý trh s houbami i množství farem specializovaných na pěstování hub vedly v roce 1971 zákonodárce k rozhodnutí zákazát užívání lysohlávek.
Na ostrově Bali se svého času proslavily restaurace, nabízející houbovou omeletu z kropenatce modrajícího (Panaeolus /Copelandia/ cyanescens). Poptávka byla tak velká, že se houba začala pěstovat uměle na buvolím trusu. Zprávy o podobných kulinářských specialitách nechybějí ani ze Sumatry, Jávy, Filipín a Thajska.
Evropští drogoví experimentátoři dávají přednost lysohlávce kopinaté.
V Čechách a na Moravě se objevuje také lysohlávka tajemná a vzácná lysohlávka česká, které rostou na dřevěných zbytcích ve vlhkých lokalitách.
Psilocybin byl nalezen také v kropenatci lemovaném (Panaeolus cinctulus = subbalteatus), vláknici měděnkové (Inocybe aeruginascens), dymnivkové (Inocybe corydalina), růžovějící (Inocybe haemacta), ve štítovce vrbové (Pluteus salicinus), černozelené (Pluteus nigroviridis), v čepičatce sivonohé (Conocybe cyanopus). Psychotropní je též strmělka kohoutí (Clitocybe gallinacea) či helmovka ředkvičková a další.
Pro laika je určování těchto hub velmi obtížné. Některé čepičatky, například čepičatka jehličnanová nebo čepičatka podzimní (Galerina autumnalis), které rostou na podobných lokalitách jako lysohlávky, obsahují stejné toxiny jako nejjedovatější houba světa muchomůrka zelená! Vážné důsledky by mohlo mít experimentování s muchomůrkou červenou nebo muchomůrkou panterovou či muchomůrkou královskou.
Zdroj: Houby – česká encyklopedie z vydavatelství Reader´s Digest Výběr.