Beton pro výtvarné duše
Romantiky v novém speciálu Receptáře možná překvapí tvrzení, že beton je skvělý tvůrčí materiál pro vlastnoruční výrobu nejrůznějších zahradních doplňků od květináčů přes ptačí pítka, vázy, korýtka až po dlaždice. Skutečně, práce s ním je snadná a výsledkem jsou zajímavé originály.
Na dlaždice potřebujeme suchou betonovou směs střední zrnitosti, vodu a latě ke zhotovení formy. Jako dekorativní materiál si připravíme kaménky, keramické střepy, kousky barevných sklíček, mušličky...
Celý návod stejně jako řadu dalších tipů pro úpravu zahradních chodníčků přináší v jarním speciálu Receptáře článek Pohádkové cestičky.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Velikonoční inspirace
Připadají-li vám „obyčejná“ barevná vajíčka fádní, zkuste je letos jednoduchým trikem proměnit v ušáky. Vytvoříte barevné zajíčky, které mají jednu jedinou nevýhodu — každému bude líto je rozbít a sníst. Tento návod najdete pod titulkem Ušatá vajíčka, ale v jarním speciálu Receptáře objevíte i další nápady a tipy pro velikonoční dekorace od kraslic až po košíčky pro koledníky.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Přílohou jarního speciálu Receptáře jsou již tradičně velikonoční recepty. V řadě z nich se objevují čerstvé bylinky a zejména pak mladé kopřivy.
Připomeňme si, že z kopřiv se dá uvařit polévka, že se používají jako listy špenátu, že ozdobí a ochutí nádivku. Na Zelený čtvrtek můžete vyzkoušet třeba kopřivovou omeletu nebo bylinkový sýr s příměsí kopřiv, šťovíku a listů pampelišky.
V březnu na houby
Je-li počasí jen trochu příhodné, znalí houbaři mohou vyrazit a vybírat si z řady druhů, které popisuje ve speciálu článek s názvem Už rostou!
Březen láká k výpravě za šťavnatkou březnovkou, která sice neroste příliš hojně, ale zato v početných skupinách. Její plodnice je poměrně velká (3 až 10 cm), roste však důmyslně maskovaná mechem a starým listím. Dobře si proto místo nálezu zapamatujeme, radí autor, protože i příští rok ji tam pravděpodobně najdeme. Březnovku lze k jídlu upravit všemi známými způsoby a patří k chutným houbám. V téže době můžeme sbírat i jedlou a nezaměnitelnou penízovku smrkovou, která vyrůstá ze starých ležících smrkových šišek.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Databáze pramenů
Lidový zvyk otvírání studánek spojoval a stále spojuje příjemné s užitečným: přivítání jara a vyčištění pramene.
Studánky bývaly cenným zdrojem pitné vody. Proto je lidé po staletí udržovali. S rozvojem vodovodů se však řada pramenů začala ztrácet v bahně. V posledních desetiletích naštěstí přibývá těch, kteří si uvědomují, že s mizejícími studánkami ztrácíme i cenné svědectví o souznění člověka s přírodou.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Tomu, kdo se rozhodne pečovat o studánku ve svém okolí, se mohou hodit rady v jarním speciálu Receptáře 2014.
Vznikl Národní registr pramenů a studánek s podrobnými informacemi včetně přesné mapy. Zmapováno je v něm nyní 6612 vodních zdrojů, z toho 3500 studánek. O téměř dvě tisícovky se někdo stará, zbývajícím však hrozí zánik. O některé pečují různé instituce, často školy.
Článek může posloužit i jako scénář k veselému otevření blízké studánky podle dávného lidového obyčeje. Hlavní roli v něm vždy měly děti. Podrobnosti najdete pod titulkem Otvírání studánek.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Na výlet s hůlkami
Nordic walking, tedy tzv. severská chůze s hůlkami, násobí efekt přirozené chůze bez opory, která je sama o sobě pokládána za pohyb velmi prospívající lidskému zdraví.
Hůlky zaměstnají ruce a právě díky pohybu všech končetin se chůze účastní na šest stovek svalů, tedy 90 % všech, které v těle jsou.
obrázek z archivu ireceptar.cz
S hůlkami nachodíte víc kilometrů a rychleji, ale unaveni budete méně.
Tepová frekvence se přitom drží v úrovni, v níž se člověk cítí v pohodě, spotřeba energie ovšem stoupá proti běžné chůzi až o 40 %. Kdo počítá kalorie, toho jistě potěší, že jich spálí až 400 za hodinu.
V prvním speciálu Receptáře roku 2014 najdete pod titulkem Do jarní přírody s holemi další informace o důležité pomůcce pro jarní toulky přírodou.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Pozvánka pro opeřené
Pravidla životně důležité hry, která přiláká do zahrady opeřené obyvatele, významné svou krásou, zpěvem a zejména biologickým užitkem, najdete ve speciálu Receptáře pod názvem Ptačí zahrada. Například se tu dočtete:
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Zahrada se stane ptačím útočištěm, pokud na ní poroste dostatek dřevin, stromů a hustých keřů a pokud na ní stále něco pokvete, a bude tedy lákat hmyz.
Druhy hnízdící v dutinách potřebují staré stromy, nebo hnízdní budky. Odpovídající rozměry se řídí ptačím druhem, důležité je bezpečné zavěšení. Vhodným materiálem je dřevo a prodyšný dřevocement.
- Část zahrady by měla pokrývat kvetoucí louka, část mulčované plochy a půdopokryvné rostliny. Nizoučký trávník je dobré omezit na minimum (uspoříme tak i svůj čas a energii).
- V koutě zahrady ponechme kousek divočiny s trouchnivým dřevem, nesečenou stařinou, plevelem dávajícím semena.
- V době hnízdění můžeme umístit ven do košíčku vyčesané psí chlupy, ovčí vlnu a podobný materiál, ptáci si je odnesou na výstelku hnízd. Ocení také kupku suché trávy a větviček.
Vedle těchto a dalších obecných zásad autorka zmiňuje i jednotlivá doporučení, a to pro tucet ptačích druhů!