vánoční stromek, ozdoby

Koledy a vánoční písně, průvodci Štědrého večera

Slovo koleda pochází z latinského Calendae. Tak se říkalo dnům, v nichž se slavil zimní slunovrat, a to dávno před křesťanstvím. Písně s vánoční tematikou se už věky těší přízni posluchačů i tvůrců. A vznikají i nové hity.

Během slunovratu obcházeli pohanští kněží domy a zpívali rituální zpěvy, které měly přinést štěstí a blahobyt. Odměňováni byli různými obětinami. Stejný zvyk si posléze osvojili křesťanští kněží, oslavující narození Krista.

Koledy v pravém smyslu, tedy jako vánoční písně zpívané dětmi a chudými, prosícími o výslužku, jsou až dílem středověku. Jejich původ najdeme v jednoduchých gregoriánských zpěvech, které zapůsobily na věřící při bohoslužbě natolik, že začali tvořit podobné písně. Podle legendy je autorem první koledy svatý František z Assisi.

Vznik tradice

V Čechách je starodávný obyčej koled doložen ještě z předhusitské doby ve spisu Štědrý večer mnicha Jana z Holešova.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Koledy se zpravidla ústním podáním předávaly z pokolení na pokolení, bývaly upravovány a všelijak komoleny. Časem splynuly se světskými písněmi a nechyběl v nich humor ani satira.

Koledy byly vlastně prvními písněmi v českém jazyce. Měly přitažlivou a nenáročnou melodii a prostý text.

Základním motivem byla radostná novina narození Spasitele, buzení pastýřů, pouť Tří králů do Betléma, prosba o dárek i přání dobré úrody hospodáři.

Na koledu se chodilo o Štědrém večeru, na svátek sv. Štěpána, na Nový rok, o dni Tří králů i na Hromnice. 

koledykoledyAutor: Archiv ireceptar.cz

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Řada vánočních písní (mimo jiné Chtíc aby spal) se zachovala díky Adamu Václavu Michnovi z Otradovic, který složil a vydal roku 1647 sbírku Česká mariánská hudba.

Ani dnes, kdy už koledování v podstatě zaniklo, asi nenajdeme člověka, který by nezanotoval žádnou koledu. Třeba

  • Neseme vám noviny,
  • Narodil se Kristus Pán,
  • Půjdeme spolu do Betléma,
  • Veselé vánoční hody,
  • Jak jsi krásné neviňátko,
  • Štědrej večer nastal,
  • Slyšte, slyšte pastuškové,
  • Pásli ovce valaši,
  • Dej Bůh štěstí…  

Veselé historky z koledování

Mnoho českých a moravských koled místo o Ježíškovi zpívá o muzikantech a o tom, co se stalo samotným koledníkům. Ne vždy totiž koleda dopadla k jejich spokojenosti.

Například v Jaroměři si v 18. století zapsali, že „mládež při koledě dva i více dní práci zameškává a že i ourazové, zhryzení od psů a jiné zlé příhody se pacholatům stávají. Nejednou se sedlák zavře, že ho doma není, a psa poštve.“

V Prachaticích zase musel „purkmistr rozsouditi spor mezi farářem a kaplanem, kteří se o koledu mezi sebou div nepobili“. I koledníci si všimli nenasytnosti některých kolegů a zrodila se humorná slova:

Já jdu na koledu, nesu si pytel,

Kdo mi ho dá plný, bude můj přítel,

Kdo mi ho dá půl, vezmu na něj hůl,

Kdo mi ho dá čtvrt, pošlu na něj smrt,

Kdo mi nedá nic, pošlu ještě víc.

zpívání koled u vánočního stromkuzpívání koled u vánočního stromkuAutor: Archiv ireceptar.cz

Z Krkonoš je pro změnu koleda, která vypráví o tom, jak soused chtěl ušetřit na koláčích a do zkažené mouky přidával brambory, přičemž jeho čeledín příliš ochutnával povidla z hrušek. Jmenuje se Nastal nám den veselý.

Takových netypických koled je však málo. Zastavme se raději u několika nejznámějších vánočních písní (slovo koleda se stalo postupně označením veškeré hudby s vánoční tematikou) od historie po současnost. (Na samostatnou kapitolu by vydalo vyprávění o Vánoční mši Jana Jakuba Ryby.) 

Tichá noc, varhany a myši

Asi nejslavnější koleda – Tichá noc – vznikla náhodou. Dne 23. prosince roku 1818 učitel Franz Xaver Gruber z tyrolské obce Arnsdorfu zjistil, že mu myši rozkousaly měchy u varhan. Aby zdůvodnil při slavnostní mši, proč na ně nehraje, napadlo ho s přítelem Josefem Mohrem, že napíší zcela novou píseň, která se všem vepíše do srdce.

Už následující ráno byla hotová nesmrtelná Stille nacht, Heilige Nacht, rozepsaná pro dva sólové hlasy a sbor za doprovodu kytary. Zpívali oba kamarádi a dětský sbor vždy opakoval poslední verš.

Ovšem ne každý návštěvník kostela byl spokojený. Příliš pobožní venkované viděli v nové písni narušení zavedených pořádků.

varhanyvarhanyAutor: Archiv ireceptar.cz

Přesto se Tichá noc v krátké době rozšířila nejen v Rakousku, ale i v Německu, kde ji roku 1840 dokonce vytiskli. Autoři však nikdy nedostali honorář a zemřeli chudí. Tichá noc dorazila až do Ameriky a Indie a na místě její premiéry dnes stojí kaplička.

Záhada anglické koledy o českém knížeti

Další slavná vánoční skladba pochází z Anglie. O kom se zpívá v písni Good King Wenceslas? Mohl to být nešťastný mladý český kníže Václav, který zahynul na hradišti v Boleslavi a stal se mučedníkem a patronem českých zemí?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Začátkem 18. století v Irsku prodávali otec a syn Nealové sešity s notami a texty k domácímu muzicírování – mezi nimi i Good King Wenceslas. Dnes už nikdo nezjistí, zda oblíbenou melodii nově otextovali právě oni nebo jiný autor, možná ani netušili, že Wenceslas z legendy byl Čech.

Melodie je prastará, z 16. století, tedy z doby dramatika Shakespeara. Jenže v původním latinském textu nebylo o „dobrém králi“ ani slovo. V Anglii nepochybně legendu o Václavovi znali, jak se však dostala do jejich koledy? Také asi náhodou.

Ať tak, či jinak, roku 1853 si získala tato nová verze srdce všech posluchačů a vypravila se kolem celého světa. Ten se dozvěděl o panovníkovi, který byl dobrotivý a konal ušlechtilé skutky…

Hity: Vánoce naruby

Přeskočme sto let a vraťme se do Čech. Vánoční tematika láká autory dodnes. Zlatým obdobím u nás byla 60. léta 20. století.

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Originál první nazpívali roku 1962 Settleři a dočkala se několika parafrází, jedna z nich opěvovala v 70. letech kvality fotbalové legendy Antonína Panenky.

Druhou nazpíval herec Lubomír Lipský a později nahrál Divokej Bill. V těchto písních nepoletují andělé, nezáří hvězda ani nepřichází pastýř, přesto se zpívají u nejednoho stromečku.

Klíčovou úlohu sehráli skladatel Jaromír Vomáčka a textař Zdeněk Borovec. Právě oni jsou autory dvou hitů:

  • Veselé vánoce (Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé…)
  • Těšíme se na Ježíška (…copak nám asi nadělí?)

Štědrý den je tu vylíčen s drsným humorem jako sled tragikomických příhod, završených únavou a přejedením: „Bylo toho trochu moc, takže máme na klid nárok zas až do Vánoc“.

Vomáčka se pak pustil ještě do několika vánočních písní, které však zapadly (Vánoční melodie, Ten sníh, co kreslil pan Lada).

vánoční koledyvánoční koledyAutor: Archiv ireceptar.cz

Nejpoetičtější: Purpura na plotně voní

Své k tématu řekl i tým divadla Semafor a lze bez nadsázky říct, že nejoblíbenější vánoční písní nové doby u nás je Purpura autorů Suchého a Šlitra. Vznikla překvapivě ne v období mrazu a zasněžených kopců, ale na konci letních prázdnin.

Jiří Suchý vzpomíná: „Tehdy jsme si s Jirkou řekli, že zkusíme napsat nějaké vánoční písničky. Napsali jsme jich celkem jedenáct, ale Purpura zabrala nejvíc. Myslel jsem při ní na Vánoce, jaké jsem zažil v dětství – se sněhem, dětmi s čepicemi a sáňkami… Takové už nikdy nezažiju.“ Zato každoročně slyší ze všech stran svůj poetický text: Tiše a ochotně purpura na plotně voní, stále voní, po ní k nám vklouzlo to tajemné kouzlo Vánoc…

Z okruhu Semaforu pochází i první české vánoční album Vánoční pohlednice SaŠ. Vyšlo roku 1967 a najdeme v něm osm písní v podání Jiřího Suchého, Evy Pilarové, Jiřího Grossmanna, Nadi Urbánkové a dalších. Škoda, že nebylo nikdy reedováno.

A tak dále…

Koncem 60. let vznikla i řada vánočních písní ze světa folku (především Ježíšek Jaroslava Hutky, v originálu Donovanova Catch the Wind) a rocku (český Olympic a slovenské Prúdy), ale hlavně asi nejvýznamnější české vánoční album – Vánoce ve zlaté Praze Karla Gotta.

Následující 70. a 80. léta vánočním písním moc nepřála (až na singl Zvon Karla Černocha, Vánoční tajemství Hany Zagorové či duet Michala Tučného a Věry Martinové Strom vánoční).

Roku 1982 přidal nové album Bílé Vánoce opět Karel Gott. Momentem zlomu se stal až rok 1989 – štafetu začala Marta Kubišová s Adventními písněmi, následovalo folkové album Nerez V Betlémě a píseň Na nebi svítí (předělávka evergreenu Please Come Home For Christmas, otextovaný Ivanem Hlasem) v podání Dana Bárty.

Od té doby vycházejí vánoční alba jako houby po dešti, často jde o kompilace klasických koled v moderním hávu a popových melodií. Spektrum interpretů je velmi široké od Ivy Bittové (Kolednice) či Jablkoně (Hovada boží) k Daniele Šinkorové (Vánoční dárek) a Evě a Vaškovi. Své si k tématu odzpívali i Helena Vondráčková (Vánoce), Iveta Bartošová (Tři oříšky), Lucie Bílá (Tichá noc), Petra Janů (O Vánocích), Leona Machálková (Vždyť jsou Vánoce), Věra Martinová (Pár havraních copánků), Jitka Zelenková (Zvonky), Ivan Mládek (Vánoce v Ďáblicích).

Janek Ledecký napsal svůj hit Sliby se mají plnit o Vánocích (stejně jako Jiří Suchý) v parném létě – roku 1992 na dovolené v Kostarice. „Není nad to, ležet v houpací síti a kolem mít stádo řvoucích opic. Ideální inspirace! Na té písničce bych nezměnil ani slovo ani notu. Dobrých věcí se dá napsat fůra, ale jen některá se takhle zázračně trefí.“

Podobně se trefil do rozpoložení posluchačů před dvěma lety Jarek Nohavica s písničkou Ladovská zima, kde po idylickém rozjezdu:

  • Za vločkou vločka z oblohy padá, chvilinku počká a potom taje, na staré sesli sedí pan Lada, obrázky kreslí zimního kraje…

líčí zimní realitu:

  • To mokré bílé svinstvo padá mi za límec, už čtvrtý měsíc v jednom kuse, furt prosinec…

Ať jsou vám bližší tradiční koledy nebo novější melodie, prožijte s nimi šťastné, veselé a pohodové Vánoce!