kolibřík

Kolibříci − ptáčci, kteří si pobrukují

„V Mexiku se vypráví, že kolibříci přinášejí lásku. Určitě přinášejí také potěšení a radost, oslní vás totiž krásou a barvami. Mám to štěstí, že mi kolibříci létají na zahradě a navštěvují i speciální krmítko,“ píše Lenka Jiroutová z amerického státu Idaho…

„V Boise ve státě Idaho mi dva kolibříci pravidelně létají celý den po zahradě. Mám tu pro ně speciální plastové krmítko, z jejhož dna je vyvedeno pět barevných trychtýřků ve tvaru květů lilií. Z nich mohou ptáčci sát cukrovou vodu. Stačí, abych se na chvilku přiblížila ke krmítku, a už mi některý kolibřík krouží kolem hlavy.

Zblízka vypadají opravdu nádherně a ještě víc ohromují zvukem, který vytvářejí máváním křídel. Právě od něj pochází jejich anglické pojmenování hummingbirds, bzučivý pták. Brrrrruuum zakrouží nade mnou a rychle se vrací ke krmítku. Klidně mohu stát jen metr od něj. Jestliže však pohnu hlavou, rozzlobeně prolétne několikrát kolem mě a dává mi najevo, že ho štvu,“ vypráví Lenka Jiroutová

kolibříkkolibříkAutor: Archiv ireceptar.cz

„Křidýlka jim kmitají tak rychle, že nejsou ani vidět. Zblízka jen hrají pestrými barvami. Je to opravdu krásný ptáček. Nikdy by mne však nenapadlo, že navíc drží tolik rekordů,“ pokračuje ve vyprávění.

 

Nejmenší ptáček na světě

  • Nejmenší ptáci světa váží sotva 2 gramy až 20 gramů, to podle toho, o který ze zhruba čtyř stovek druhů jde.
  • Dožívají se zpravidla čtyř let, rekord je dvanáct.
  • Jejich srdce tluče frekvencí kolem 500 úderů za minutu v době, kdy ptáček poletuje z květu na květ a sbírá potravu. Při odpočinku tepe pouhými 50 údery za minutu. Uvádí se, že v okamžiku probouzení dosáhne tepová frekcence až 1260 úderů za minutu.
  • Podobně se liší i tělesná teplota. Během noční pasivity se pohybuje kolem 20 stupňů C, zatímco při aktivitě stoupne až na 50 stupňů. Na plný výkon kolibříci nemohou fungovat stále, neboť by energetickou spotřebu nedokázali pokrýt.

Kolibřík létá i pozpátku

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Věděli jste, že...

Kolibříci obývají oba americké kontinenty. V Česku a střední Evropě může být tento ptačí druh snadno zaměněn za dlouhozobku, což je ovšem motýl z čeledi lišajovitých.

Drobný opeřenec za jednu sekundu mávne křídly 60 až 90krát. Umí létat pozpátku či kolmo vzhůru. Při střemhlavém letu dolů mávají křídly až 200krát za vteřinu. Právě kvůli unikátnímu a energeticky velmi náročnému způsobu létání, při kterém křídla kolibříků opisují ležatou osmičku, spotřebují drobní ptáčci denně ohromné množství potravy – 100 až 300 % své vlastní váhy. 90 % jeho stravy je nektar, zbytek tvoří protein z hmyzu.

Také námluvy kolibříků se odehrávají v letu: Působivým vzletem kolmo vzhůru, následným rychlým pádem dolů a opětovným vzletem vzhůru lákají samečci samičky. Jemné hnízdo pro maličké vajíčko si pak upletou třeba v záhybu listu.

kolibřík na speciálním krmítkukolibřík na speciálním krmítkuAutor: Archiv ireceptar.cz

 

Krmítko pro milovníky nektaru

„Do krmítka míchám kolibříkům vodu s cukrem. K jejich metabolismu patří i velká spotřeba tekutin. Pijí zhruba každé 2 až 4 minuty. Důležitější než vůně je pro kolibříky tvar a barva květů. Nejraději mají červené a oranžové květy ve tvaru zvonkovité trubičky.

Kromě krmítka nabízím kolibříkům také květy lobelek a fuchsií, ale oblíbili si i velkokvětý ibišek. Největší legrace je ovšem s kniphofií. To se kolibřík úplně zblázní, lítá kolem dokola, od jedné ke druhé, a nasává třeba 20 minut,“ přibližuje vášně kolibříků Lenka Jiroutová, žijící ve městě Boise ve státě Idaho.

Akční letáky