Čtvrté století krásenského burku
V obci Krásná–Pěnčín, na pomezí Krkonoš, Jizerských hor a Českého ráje, stojí v malebném svahu roubený hrad. Postavil jej lékař opředený legendami a podivuhodné věci se v něm dějí dodnes. Už jen znovuzrození obrovského roubeného domu je zázrak. Možná podobný, jaké konával doktor Kittel. Nadpřirozených sil k němu nebylo třeba, ale těch lidských si vyžádal mnoho.
Jezírko u Kittelova domu
Pod titulkem Příběh roubeného hradu nahlédnete v letním Receptáři speciál do historie a současnosti jedinečné památky a třeba se necháte inspirovat k výletu ke stavbě, v jejíchž útrobách slouží svému účelu i několik původních, třísetletých trámů.
Hlína na stěně
Kvůli inspiraci však mohou do Kittelova domu zamířit i chalupáři, kteří plánují rekonstrukci vytápění, nebo ti stavebníci, kteří se chystají použít v interiéru hliněné omítky. Také do roubeného hradu se vrátí a pokryjí všechny vnitřní stěny. Tradiční přírodní materiál se dnes stal zajímavou stavebninou. Letní speciál připomíná její dávnou i nynější oblibu v článku nazvaném Návrat k hlíně.
hlína na stěně
Přírodě nejblíž
Stále více lidí uvažuje o tom, že si na zahradě vybuduje přírodní zahradní „koupaliště“ čili jezírko, ve kterém se lze vykoupat. Láká je především přirozený vzhled a také voda bez chemie. O tomto trendu si letní Receptář speciál povídal se zahradním architektem Ferdinandem Lefflerem.
V rozhovoru říká: „Zažil jsem situace, kdy byla pracně budovaná jezírka zavážena hlínou, protože lidé přišli na to, že se jim nemohou, nebo nechtějí věnovat, že to pro ně zkrátka není. Kdo má rád pěstěný trávník, vše dokonale uklizené a přeje si přírodní jezírko, bývá nakonec nešťastný.
zahradní jezírka
Stává se celkem často, že si lidé přejí přírodní zahradu, ale když zjistí, co to všechno obnáší, netroufnou si na ni. Ale někdo se v ní naopak najde, cítí se v ní přírodě nejblíž… Znám mnoho krásně zarostlých přírodních zahrad, mají svoje jedinečné kouzlo. Člověk v nich do jezírka nechá padat listí, skočí do vody ze sauny, a je šťastný…“
Včelín jako z pohádky
V Krušlově, půvabné pošumavské vesničce, jež je součástí obce Čestice, vznikl během jednoho lidského života jedinečný včelín. Tamní rodák Josef Mach spojil své nadšení pro včelaření a řezbářství.
Včelín začal stavět v roce 1948 vedle domku, v němž bydlel. Včelám postupně vytvářel a zdobil pěkná obydlí, pětašedesát výtvarně zpracovaných úlů. Některé jsou ručně vyřezávané a připomínají lidovou architekturu jihočeské vesnice, jiné jsou malované veselými barvami a opatřené nápisy. Celý areál, vytvořený ze dřeva, vypadá na první pohled jako domeček z pohádky, jako chaloupka z perníku, zdobená barevnou cukrovou polevou.
včelín jako z pohádky
obrázek z archivu ireceptar.cz
Vyřezávané jsou i lišty kolem některých dveří, obložení, úchytky, garnýže, dokonce i kosiště na kosu.
Interiér domku vyzdobil Josef Mach řezbami připomínajícími osobnosti včelařství, ale i místa z okolí a některé památky České republiky. Dřevěné včelky lemují zrcadlo, posedávají na obrazech či hodinách, najdeme je na okenních parapetech, stolku a židlích.
- Autor se o stavbu staral a vylepšoval ji celých šedesát let až do své smrti v roce 2008. Podrobnosti najdete ve speciálu pod názvem Včelí království.
Vinař radí zahrádkářům
Lubomír Lampíř přednáší o pěstování vinné révy na Vysoké škole zemědělské v Praze a zároveň více než dvacet let pěstuje révu na vinicích v Sádku na Třebíčsku, ve výšce 480 metrů nad mořem. A víno vyrobené z tamních hroznů úspěšně konkuruje vínům z jihu Moravy.
víno z hor
Zkušený vinař si s Receptářem speciál povídal o pěstování vína ve vyšších polohách a také o tom, co všechno je k tomu zapotřebí znát a umět. Říká: „Musíte počítat s tím, že na srovnatelnou kvalitu révy a následně vína je nutné vynaložit více práce. Také musíte mít opravdu značné odborné znalosti o vinohradnictví a v neposlední řadě musíte detailně znát podmínky stanoviště, kde chcete révu mít. Ale hlavně je to spousta a spousta práce. A nesmíte se dát odradit neúspěchem v klimaticky nepříznivém roce.“
obrázek z archivu ireceptar.cz
- Rozhovor najdete v Receptáři speciál 2/2014 pod titulkem Vína z hor aneb vinum heroicum. Samozřejmě i vysvětlení odborníka, co ten vinařský termín — heroická vína — přesně znamená.
Součástí speciálu je obsáhlá letní kulinářská příloha: Recepty Receptáře 2/2014
Ježkovy voči, to je krása!
V sousedství lidských stavení, někdy v nich, se odjakživa zabydlují nejrůznější živočichové, a když zde najdou příhodné podmínky, vyvedou své mladé.
ježek
Majitelům zahrad, které těší přirozený životaběh v hustých keřích, v korunách stromů, v porostech zahradních zákoutí či třeba pod složeným dřívím, věnoval letní Receptář speciál roku 2014 hned tři povídání o zvířatech. Ježčí rodinku, Netopýry na půdě a Opeřené puberťáky doprovázejí fotografie, které stojí za to mít po ruce vytištěné na časopiseckém papíře!