Vedle traktorů a pásáků vlastní Jiří Dědek také patnáct statických motorů nejrůznějších konstrukcí, které kdysi poháněly mlynářské stroje, mlátičky, pumpy, okružní pily a další zemědělské stroje.

Své zálibě se věnuje čtvrt století, ale motory mu učarovaly už v dětství. Jakmile to šlo, začal jezdit motokrosové závody, stal se dokonce přeborníkem Středočeského kraje. A chtěl být traktoristou. Jenže rodiče mu rozmluvili, aby pracoval v „kolchozu“.

Vyučil se tedy klempířem, ale v životě vystřídal různá zaměstnání, byl i hasičem. Svůj dětský sen si později přece jenom splnil − bylo mu přes třicet, když začal sbírat a dávat dohromady staré traktory.

Zázraky s olejem

„Můj první traktor byl Zetor, který jsem později vyměnil za jiný stroj. K mým nejvzácnějším kouskům patří traktor John Deere model B z roku 1916 na železných kolech. Motor dvouválec o obsahu 2,8 jezdí na benzin nebo na petrolej. Je jediným dochovaným kusem na našem území a získal jsem ho od majitele z nedalekého Skalska za 22 000 korun − podotýkám před osmnácti lety. Byl nepojízdný, motor měl zarezlé písty. Aby povolily, nalil jsem do nich řídký olej a čekal jsem, až zapůsobí.

Je to osvědčený způsob, řídký olej dokáže zázraky, i když jsem někdy musel čekat třeba až čtyři roky, než začal působit, a písty se pohnuly.

John Deer povolil asi po půl roce – mám takový zvyk, když jdu kolem tuhého traktoru, vždycky ho zkusím nahodit. A jednou, právě když jsem se s ním chlubil návštěvě, se opravdu pohnul.

Když jsme motor protočili o jednu otáčku, dal jsem mu benzín přes hadičku přímo z kanystru, ne z nádrže, aby měl čisté palivo. Zkusili jsme ho nastartovat a on hned chytnul − benziňák chytá snadno. Jenže asi po patnácti vteřinách se motor zastavil, protože praskl palec rozdělovače. Originál jsme nesehnali, tak jsem ho pak sám vyrobil z pertinaxu a mosazného plíšku. Vyčistili jsme karburátor, a motor dnes chodí i s původními svíčkami.

Tenhle můj mazel není na prodej. Když se u mě objevil zájemce z Německa, který za něj v eurech nabízel asi našich 700 000 korun, řekl jsem mu, že tolik eurobankovek ještě nevytiskli, kolik bych za traktor chtěl. Zkrátka JD bude vždycky u JD,“ prozrazuje hrdý sběratel.

Traktory v pohybu

Za více než dvě desítky let Jiří Dědek koupil či vyměnil a poté zrekonstruoval desítky traktorů. Jezdí po sběratelských burzách, pátrá na internetu nebo jako „profláklý“ sběratel dostává tipy od známých. Hodně užitečných kontaktů také naváže při předváděcích jízdách, které i pro zájemce ze zahraničí pořádá na vlastním „traktordromu“, což původně byla dráha, na které se proháněli synové Jan a Jiří na malých motokrosových motorkách nebo v terénních buginách, které jim tatínek postavil.

Všechny zrekonstruované traktory však u Dědků neparkují. „Například velmi vzácný český traktor Škoda 18 HT jsem vyměnil za jeden z dalších svých unikátů, traktor John Deere s motorem o obsahu 8,5 l. V Česku ho mám jen já, další je v Národním zemědělském muzeu v Praze na Letné, ale nejsem si jistý, zda je funkční jako ten můj.

Traktor Fordson s benzinovým čtyřválcem o obsahu přes 4 l vyrobený v roce 1921 mi do Předměřic přivezli ze Švédska. Několik desítek let tam jen stál v drsných podmínkách za polárním kruhem, a přesto se mi ho podařilo rychle rozchodit. Traktory Fordson začala firma Ford vyrábět sériově v Detroitu jako první na světě v roce 1917. Do té doby traktory vyráběly v menších sériích četné, ale dnes již většinou zaniklé firmy.“

Pokud jde o české traktory, k nejzajímavějším patří stroj Svoboda 12 z roku 1939 s jednoválcovým motorem, vyrobený v Kosmonosech u Mladé Boleslavi, nebo o deset let starší traktor Praga AT s benzinovým čtyřválcem o výkonu 26 HP. Je tu samozřejmě i několik pásových a kolových traktorů sovětské výroby, které vedle českých zetorů po válce nuceně nahradily stroje vyrobené v USA či v západní Evropě.

Stacionární motory

„Jsou vlastně vedlejším produktem sbírání traktorů. Zprovoznil jsem jich několik desítek, ale řadu z nich jsem vyměnil za nový traktor. V současné době jich vlastním patnáct. Nejvíc je jich od prostějovské firmy Wichterle–Kovařík (Wikov), unikátní je sto let starý jednoválcový dieselový motor Laurin&Klement o obsahu 12 l a výkonu 16 HP, který sloužil jako pohon strojů ve mlýně u Sobotky. Na poslední chvíli jsem ho zachránil před odvozem do šrotu a uvedl jsem ho do funkčního stavu.

Unikátní jsou třeba i dva motory s protilehlými písty (typ boxer), které sloužily jako pohon generátoru. Jako stacionární motor mohl pracovat i již zmíněný hybridní traktor Svoboda,“ prozrazuje Jiří Dědek, jehož snem je získat do sbírky třeba pásový Zetor Super, nebo některý z německých dvoutaktních dieselových traktorů Lanz–Bulldog.

Výjimka: nákladní Praga Piccolo

Jiří Dědek také rekonstruuje stroj, který poněkud vybočuje z jeho traktorové specializace. V péči má malý náklaďáček Praga Piccolo z roku 1924.

„Původně jsem jel koupit traktor, ale narazil jsem na zadní nápravu, rám a tuhý motor Praga o obsahu 700 cm3 s výkonem 8 HP s nesnímatelnými hlavami, který ležel léta zahrabaný v jámě v pilinách. Šťastným řízením osudu se mi pak podařilo sehnat na burze i přední nápravu a o pár dní později i listová pera. Kola jsou zatím náhradní, bude třeba sehnat původní 18´ kola, vyrobit blatníky, korbu i kabinu řidiče.“

Foto autor