Tak vzpomíná Jarmila Novotná z Holína u Jičína na seznámení s jednou ze svých panenek. Vrátila jí ztracenou noblesu a pojmenovala ji Pavlína sběračka drahokamů. Tady jsou její rady, jak to udělat, aby se krásky v šatičkách zase těšily zaslouženému obdivu.
Čím začít, jak postupovat
- Před započetím prací panenku odstrojíme a důkladně prohlédneme.
- Jestliže se chybějící spodní a horní končetiny dochovaly v neporušeném stavu, opravíme je takto: Přetáhneme tkaninu těla přes nožičku, zafixujeme plátno drátkem, látku ohneme směrem nahoru a zalepíme lepidlem na látky.
- Poškozené tělíčko zpevníme štepováním, nebo je zlehka potřeme lepidlem. Kouskem vaty omyjeme tvářičku vlahou vodou s jemným mycím prostředkem (např. vlasovým šamponem). Odlepené řasy přilepíme tak, že nadočnicový oblouk párátkem jemně potřeme lepidlem, pinzetou vložíme brvy na místo a přitlačíme. Necháme zaschnout.
oprava panenek
- Šatičky opatrně vysvlečeme a prohlédneme stav poškození. Ve vlažné vodě s jemným pracím prostředkem zlehka projmeme, vymácháme, pověsíme (používám speciálně zkrácené ramínko na šaty) a necháme uschnout. Nikdy šatičky nekroutíme ani neodstřeďujeme; mohla by se poškodit textilie a pomačkaný obleček se špatně žehlí. Povolené stehy zašijeme a švy obnitkujeme, abychom zpevnili okraje látky, čímž budeme mít jistotu, že vydrží opětovné praní. Pokud nám to stav tkaniny a model dovolí, můžeme využít šicí stroj. Panenku znovu oblékneme a upravíme vlásky do požadovaného účesu.
- Pavlíně jsem nakonec k ručičce připevnila stužkou v barvě šatů malý košík (použila jsem ten, který byl kdysi součástí slaměné květinové kompozice) a naplnila jsem ho kamínky a drobnými půlpecičkami drahých kamenů třeba z Morcínova.
- Po dokončení jsem své nové přítelkyni našla důstojné místo, na němž mohu s potěšením spočinout očima, kdykoliv se mi zachce.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Panenky čínské provenience nejsou nikterak sběratelsky cenné, ale mohou nám sloužit jako odrazový můstek pro vybudování jedinečné sbírky a k nabytí určité manuální zručnosti při opravách panenek nebo při úpravách jejich šatiček.
Vždy, když budeme mít náladu a čas, můžeme panenku vylepšovat. Tu kytičkou, tu novým kloboučkem či pelerínkou.
Určitě k smíchu nebudeme, neboť vězme, že malá děvčátka si s panenkami hrají, dospívající slečny se na nich učí a ty dámy, které mají obě éry šťastně za sebou, s nimi relaxují!
Praktické rady
Obezřetnost – ke každé rekonstrukci či opravě přistupujeme velmi rozvážně, co jednou zničíme, obyčejně nelze vrátit zpět.
Dokumentujeme předmět a jeho stav před opravou, abychom stále měli představu o původním vzezření a při opravách k němu směřovali. Kdo nemá fotoaparát, stav alespoň zapíše.
plný košíček - detaily jsou důležité pro celkový dojem
Nic nevyhazujeme – co nelze opravit, uschováme.
Panenku si pořádně prohlédneme a prohmatáme – i tím promýšlíme nejvhodnější postup opravy.
Dáme na svou intuici, jak co opravit.
Postupujeme od jednoduchého ke složitému – nabudeme určité odvahy a manuální šikovnosti.
Nespěcháme – pomalu postupujeme ke konečnému cíli; raději pilně a pravidelně pracujeme každý večer hodinu, než abychom u opravy o půlnoci usínali.
Pamatujeme si postup, mohl by se hodit pro příští panenku, ovšem stejného stáří a z podobné oblasti výroby.
Ing. Jarmila Novotná