Zásadní rozhodnutí padlo přibližně před třemi lety, když s manželkou čekali druhé dítě. Tehdy si řekli, že by chtěli mít takovou práci, která by je oba bavila a zároveň umožnila prožít co nejvíce času společně.

Impulzem bylo i to, že Marek Vodička v té době odešel z waldorfské školy, kde pracoval, což pro něj bylo velkým zklamáním, protože povolání pedagoga považoval za své životní zaměření.

Kov versus dřevo

Na vysoké škole vystudoval učitelský obor čeština a němčina a ještě při studiích ho oslovila waldorfská pedagogika, která se snaží rozvíjet člověka všestranně a klade důraz i na rozvoj estetického cítění a zručnosti žáků. Po vysokoškolských studiích se tedy přihlásil ke studiu na pražské Akademii sociálního umění Tabor.

„Zde jsem začal pracovat s různými materiály a zvlášť se mi líbila práce se dřevem. Vzpomínám, jak jsem ve čtvrtém ročníku měl roční praxi ve Švédsku ve waldorfské škole pro děti s postižením, kde jsme každý den dvě hodiny pracovali v kovářské a dvě hodiny v řezbářské dílně.

Kovařina se mi také líbila, ale naučit se tvarovat kov pro mne bylo náročnější, než pracovat se dřevem. A také mi je tento ‚živý‘ materiál určitě bližší: Dřevo při dotyku hřeje, má jedinečnou strukturu, jejíž krásu můžete ještě zvýraznit tvarem a vhodnou povrchovou úpravou.“

Zrod dřevěné kliky

Marek tedy vybral velkou část úspor na pořízení nejnutnějšího vybavení s tím, že bude vyrábět dřevěná okna a dveře. První originální dveře podle vlastního návrhu vyrobil na zakázku pro kamaráda, který staví slaměné domy. Svou dílnu i cenné profesní rady mu velmi ochotně poskytl truhlář, kterého Markův návrh dveří zaujal.

Při hledání, jaká klika by se k hotovým dveřím vlastně hodila, Marka napadlo, že ji vyrobí i se štítkem také ze dřeva. Vypadalo to velmi dobře, a tak záhy k této klice přibyly další.

„Základy řemesla, které jsem získal při studiu i během svého působení na waldorfské škole ve Švédsku, jsem rozvíjel konzultacemi s mnoha odborníky různých oborů, ať už to byli truhláři, stavitelé dřevostaveb, zámečníci a podobně. Jak vylepšit kovovou mechaniku klik mi například poradil automechanik, s nímž jsem se dal náhodně do řeči. Také jsem časem zjistil, že jsem vlastně jediný, kdo v Česku dřevěné kliky vyrábí. Začala po nich poptávka, dokonce se stávalo, že zákazníky některá moje klika zaujala natolik, že mě požádali, abych jim k ní vyrobil dveře či okna.

Naše výrobky vyhledávají nejen jednotliví zájemci, ale také stavitelé dřevěných srubů a roubenek v celé republice či architekti. Například nedávno jsme dostali zakázku na 36 kompletů dveří pro novou školu v Dolních Břežanech u Prahy. Při propagaci nám hodně pomáhají naše internetové stránky www.mavlnka.cz. Další příznivce získáváme na různých akcích a prezentacích přírodního stavitelství.

Také pořádáme kurzy dřevořezby pro děti základních i speciálních škol či kurzy výroby jednoduchých dřevěných hraček pro děti a jejich rodiče.“

Symfonie dřev

Své kliky Marek Vodička vyrábí z tvrdých dřev buku, dubu, jabloně, jilmu, ořechu, švestky a třešně. Přitom každé z nich má svůj charakter.

„Například dub působí pevně až těžce, vyvolává pocit odolnosti, životní stability. Jilm naopak vyjadřuje pružnost, pohyb, flexibilitu. Švestka, třešeň a ořech jsou zase elegantní dřeva s krásnou strukturou.

Druh dřeva kliky a jejího štítku by měl ladit s materiálem dveří či okenního rámu, pro které je klika určena. Přestože máme v nabídce typizované řady klik, vyrábíme je také podle přání v podstatě na míru. Nejde však o originalitu za každou cenu; jsem přesvědčen, že klika je vlastně intimní věc, denně se jí dotýkáme a ona nám otevírá důvěrně známá místa. Takže je důležité, jak na člověka působí její tvar, struktura materiálu i její povrch, zda je schopná nás obohatit, přinést do života něco pěkného. A dřevo je pro tento cíl snad nejvhodnější.

Pokud má někdo o můj výrobek a o jeho podobu hlubší zájem, rád se s ním dám do řeči a kliku vlastně vyrobíme společně. Velmi mě v tomto ohledu inspirovala lektorka muzikoterapie na Akademii Tabor, která pro své studenty vyrábí strunné nástroje, kantely, což je vlastně jakási dřevěná harfa v menším provedení. Tvar i její ladění se lektorka vždy snaží přizpůsobit povaze studenta, který se na kantelu učí hrát. O tento přístup se snažím také,“ objasňuje Marek Vodička.

A že se mu to daří, potvrzuje i jeden z profesionálů, který Markovy výrobky nabízí svým zákazníkům, majitel pily a stavitel dřevostaveb Jiří Novotný z Jilemnice v Podkrkonoší: „Ty kliky mají duši.“

Něco z řemesla

  • Vyřezaný tvar kliky Marek Vodička nejdříve vybrousí. Povrch pak opracuje řezbářským nožem a dlátem, aby byl živý materiál příjemný na dotek. Nakonec kliku napustí tvrdovoskem na podlahy. Ten zajistí dřevu odolnost proti otěru a vlhkosti, jeho povrch lze pak velmi snadno očistit.
  • Kovový hranol ovládající otevírání západky dveří je do dřeva pevně uchycen ve speciálním kovovém pouzdru a v protilehlé klice je upevněn klasicky zezdola červíkem.
  • Záruka na kliky je pět let, ale jejich předpokládaná trvanlivost bude minimálně stejná jako u dveří a oken, ke kterým jsou vyrobeny.
  • Dveřní kliky jsou určeny pro všechny typy dveří a mají rozteč od osy kliky k vložce 90 mm. Na přání je za stejnou cenu možné vyrobit i štítek s roztečí 72 mm.
  • Štítek má sílu 12 mm a ke dveřím ho lze jednoduše přišroubovat dvěma ozdobnými vruty. Štítky mají otvor buď pro klasickou fabku, nebo pro dozický zámek.

Tvůrčí zážitky pro dva

Sen o práci, která by manželům Vodičkovým umožnila sdílet společné zážitky, se naplnil beze zbytku: Veronika Vodičková se v chráněné textilní dílně Gawain seznámila s česanou vlněnou přízí a mj. vyrábí figurky do betlémů a další textilní doplňky. Dřevěné prvky pro některé z jejích vlněných figurek vyrábí její manžel.

Foto autor, Ondřej Němeček a archiv Mavlnky