Bývalá učitelka od základu změnila svůj život někdy začátkem našeho tisíciletí. Zatímco v tom minulém žila a pracovala ve městě, před několika lety koupila budovu někdejší hospody ve vsi Zábrdí u Husince a přestěhovala se na venkov.
Vedle jiného s sebou přivezla 150 vystřihovacích a rozkládacích betlémů, které sbírá od dětství.
Ve svém domě pak otevřela muzeum papírových betlémů. Do konce roku 2010 v něm přivítala na sedm tisíc návštěvníků. Její sbírka betlémů čítá již přes 800 exponátů a přibývají další. Vystřihuje postavy, lepí je, opravuje poškozené.
Vedle toho se zabývá výtvarnou technikou tzv. podmalby − malování na sklo.
Obrázky svatých pro štěstí
„Malovat svaté obrázky na skle je totiž můj další kůň. Dělám například i repliky až dvě stě let starých předloh,“ říká Svatava Vizinová.
Obrázků zhotovených touto lidovou technikou má už stovky. Jsou mezi nimi podmalby v tradičním stylu profesionálních řemeslnických dílen, ale tvoří i náhodné motivy, které ji zaujmou.
Autorka vystavuje i vlastní neobvyklé trojrozměrné podmalby: Do hlubokého rámu zasadila několik skel s namalovanými horizonty a motivy, čímž vznikl působivý prostorový dojem.
„Dříve podmalby visívaly snad v každé chalupě. U jídelního stolu za místem hospodáře, vedle krucifixu. Sv. Florián, abyl dům nezachvátil požár, Sv. Barborka chránila horníka v rodině, Sv. Isidor pomáhal rolníkovi sklidit dobrou úrodu atd.
Obrázky měly funkci duchovní, ochrannou, také estetickou a mimo jiné i vzpomínkovou, byly to vlastně jakési suvenýry z pouti či z cest.“
Svatava Vizinová si své znalosti nenechává pro sebe: „Kdo projeví upřímný zájem, toho můžu malování na skle naučit.
„Kdysi jsem naučila malovat podmalby i všechny děti v dětském domově, kde jsem pracovala, a bez námahy u ní vydrželi i hyperaktivní jedinci.“
Mým zatím nejmladším žáčkem byla osmiletá holčička, nejstarším paní s šesti křížky na krku – těžko říci, kdo měl ze své hotové podmalby větší radost.
A není se třeba bát ostudy, u podmalby se vždy odpouštěl určitý naivismus a nedokonalost, vždyť lidoví tvůrci také neměli výtvarné školy. Pro začátek stačí jen položit obrázek pod sklo a obtahovat obrys,“ doporučuje výtvarnice
Základní postup malování na sklo
Sklo umyjeme v saponátu a osušíme.
Na rubovou stranu malujeme nejdříve obrys; sytě černá linka někdy bývá příliš tvrdá, je proto možné do černé barvy přimíchat modrou nebo hnědou. Kontury malujeme tím nejtenčím štětcem (č. 0 nebo 1). Pokud jsme se odvážili na větší formát, můžeme sáhnout po silnějším štětci (č. 2, 3).
Jednoduše řečeno: Prvky, jež bychom na normálním obrázku malovali nakonec, vymalujeme nejdřív.
Další části obrázku pak malujeme v obráceném pořadí: bělmo očí, stíny šatů, pak obličej, oblečení, na pozadí dekorativní ornamenty, květiny, nakonec naneseme barvu pozadí.
Na obrázek se budeme dívat přes sklo, na kterém je malovaný – proto jej musíme kreslit stranově převráceně. To se týká hlavně případných nápisů.
Důležitá pravidla
- Každou další vrstvu malujeme až po zaschnutí té předchozí. Po dokončení je třeba nechat obrázek dobře zaschnout, vyplatí se pak ještě malbu překrýt jednou vrstvou krycího nátěru.
- Nakonec obrázek ještě podlepíme papírem, který chrání malbu před poškozením při manipulaci.
Další informace o podmalbách na webu muzea papírových betlémů v Zábrdí u Husince nebo na telefonech 388 332 032, 737 658 054 a prostřednictvím e-mailové adresy podmalba@centrum.cz
- Malujeme vodou ředitelnými modelářskými barvami; sedět v acetonových výparech by asi nezůstalo bez následků. Vodou ředitelné syntetické emaily možná nejsou blízké tradici, ale jsou technicky vyhovující, při chybě je snadno smyjeme, jejich barevné spektrum zcela vyhovuje a dobře se z nich míchají odstíny (v nejmenším balení lze zakoupit celou sadu – modeláři poradí).
- Větší plochy můžeme namalovat temperou, do které přimícháme trošku disperzního lepidla.
Foto autior