Realizace dřevostavby svépomocí: ze dřeva, slámy a hlíny
25. 8. 2011

Realizace dřevostavby svépomocí: ze dřeva, slámy a hlíny

Někde by tu měly být. Ano: Odložené na polici, zaprášené ze stavby, která začala v létě roku 2009 sklizní slámy a pokračovala až zjara výkopovými pracemi. Dva slamáky Michaely a Miroslava Mikovcových z Oucmanic.

Manželé nosili slaměné klobouky na stavbě svého domu — slamáku.

„Proč jsme se rozhodli stavět? Manželka i já jsme vyrůstali v rodinných domcích, chtěli jsme spolu také tak bydlet,“ uvažuje Miroslav Mikovec.

„Toužil jsem navíc stavět svépomocí. Těšil jsem se na práci se dřevem, které se na dřevostavbě najde vždy dost a kterou na rozdíl od jiných současných technologií zvládne laik.

Hledali jsme způsob, jak si postavit dům a našli jsme tuhle úžasnou šanci!“

Manželé Michaela a Miroslav Mikovcovi žijí několik let v Oucmanicích na Ústeckoorlicku. Přivedla je sem práce. Miroslav vede oucmanickou pobočku pardubického Ekocentra Paleta.

Práce se dřevem si Míkovcovi užli dost a dost

Někdejší statek přebudovaný na noblesní vzdělávací zařízení pro naukové pobyty žáků, studentů a dalších zájemců o přírodu a ekologii patří k těm stavením, které obec krášlí. Žlutá fasáda, červená střecha, poblíž upravené výběhy pro různá hospodářská zvířata, bylinková zahrádka. Pod svahem směrem do polí kořenová čistička, vedle zadního vjezdu do dvora technické zařízení tepelného čerpadla, kterým je objekt vytápěn. Přístavby ve stylu původních budov, tvůrčí učebna na prknech někdejšího špýcharu, pečlivě využité podkroví, zateplení mohutných kamenných zdí…

Obec vyhlíží příjemně. Majitelé převlékají domy do nových fasád, a to třeba i dřevěných, připomínajících roubenky. Také Miroslav Mikovec, vzděláním právník, a jeho žena Michaela, lektorka ekocentra, jinak absolventka přírodovědné fakulty v oborech ekotoxikologie a chemie životního prostředí, se rozhodli se v Oucmanicích zabydlet a postavit si dům.

Ekologické bydlení, ale za přijatelné peníze

„Narodila se nám dcera Maruška, tak jsme hledali možnost, jak si zařídit bydlení ve větším a vlastním,“ vypráví Michaela Mikovcová o počátku cesty k dřevostavbě izolované slaměnými balíky a omítané hliněnou směsí.

konstrukce izolovaná balíky slámy

„Pracujeme v prostředí, kde se často mluví o potřebě úspor energií a ohleduplném vztahu k přírodě, tak jsme se logicky začali zajímat o to, kolik by nás stál zděný dům v nejúspornějším, pasivním energetickém standardu. Když jsme zjistili, že celkem malé domy firmy nabízejí za částky kolem pěti milionů, bylo jasné, že to není nic pro nás.

Zkusila jsem v Googlu hledat pojmy pasivní domy levně nebo pasivní domy svépomocí a našla jsem slaměný domek,“ popisuje Míša s úsměvem první důležitý krok.

Možnost postavit si rodinný dům z méně obvyklých, zato ryze přírodních materiálů manžele Mikovcovy nadchla. Lákal je i fakt, že takovou stavbu lze využít i ke vzdělávacím účelům a díky tomu i realizovat s pomocí dobrovolníků. Není divu, vedle práce v oucmanické Paletě se dlouhá léta přátelí s Hnutím Brontosaurus a pořádají pro jeho příznivce tábory a další akce s ekologickými tématy.

Kurz slaměného stavitelství

Na začátku roku 2009 Michaela věnovala Miroslavovi k narozeninám knížku Slaměné stavitelství a společně pak objevili informaci o kurzu zaměřeném na tyto stavby. V květnu se na něj manželé vydali. Zjistili, že účastníci jsou v oboru spíš odborníci než začátečníci: Byli mezi nimi projektanti i architekti. Přesto si Mikovcovi odvezli poznatky, se kterými se mohli pustit do stavby. Jednomu z účastníků, ing. Ludvíku Trnkovi, posléze zadali projektovou přípravu domu. Koncem roku měli projekt hotový.

výběr správných balíků 

Ale ještě předtím, v létě roku 2009, začali Mikovcovi shánět slámu. „Měli jsme štěstí v tom, že jsme na kurzu potkali paní, která bydlí kousek od nás, má stodolu na uskladnění slámy a byla ochotná nám pomoci. Dokonce sama začala shánět stroj na balíky vhodných rozměrů,“ pochvaluje si Miroslav Mikovec další přínos kurzu. Zemědělci dnes používají spíše stroje na velké balíky. Pro stavbu domu jsou třeba malé, například o rozměrech 40x50x70 cm, a to pravidelné, souměrné, rovnoměrně slisované.

i

Velká závislost na počasí patří k nevýhodám budování slaměného domu. Suché dny jsou zapotřebí při sběru slámy i při ukládání balíků do střechy a stěn.

Na stavbu domu se sláma musí začít připravovat s ročním předstihem, aby dokonale vyschla, balíky se uležely a zejména proto, aby bylo možno začít stavět již na jaře. Vhodná je obyčejná pšeničná sláma, ale kvalitní, suchá, bez plísní a dlouhá, nikoliv nasekaná na krátké kusy. Když je špatný rok a sláma začne hnít už na poli, může být plánovaný termín výstavby domu ohrožen.

„Předpokládal jsem, že budeme stavět rychleji, ale nepřálo nám počasí,“ potvrzuje Miroslav Mikovec závislost instalace slaměné izolační vrstvy na suchých dnech. „Pršelo už při výkopech základů, s bagrováním jsme museli vyčkávat. Jsme dost pracovně vytížení, proto jsme zpoždění nedokázali smazat.

Navíc na rovnání slaměných balíků, obkládání stěn a střechy, na přípravu hliněných omítek svépomocí a její ruční aplikaci jsme zvali dobrovolníky − zájemce o slaměné stavitelství. Zajišťovali jsme jim pobyt, stravu i program a museli jsme doufat, že počasí nám plány nepokazí.“ Ne vždy se to povedlo. 

usazování a zarovnávání slaměnných balíků

„Při sběru slámy jsme sice měli nádherné počasí, ale balíky se povedly méně, byly trochu šišaté, a tak jsme je pak při usazování do stavební konstrukce převazovali, rovnali a seřezávali,“ vzpomíná Michaela.

i

Sláma se nijak neimpregnuje, v usušeném stavu voní, na rozdíl od sena neobsahuje alergeny. Při zpracovávání ovšem práší.

Potěšilo ji, že sláma pocházela z blízkého pole: „Když už jde o tak výrazně ekologickou stavbu, měla by jí odpovídat i přeprava materiálu na rozumnou vzdálenost. Nám stačil traktor a valník.“

Pozdější úprava tvaru slaměného balíku nebyla složitá, zato velmi časově náročná. Bylo třeba rozvázat provazy, kterými je balík svázán, a otočit část navrstvené slámy a zase zavázat. Vázání a utahování balíků se Mikovcovi naučili právě v kurzu slaměného stavitelství. Všem dalším zájemcům o stavby ze slámy však doporučují sehnat si balíky kvalitnější.

Základy a dřevěná konstrukce

Nosné stěny slaměné dřevostavby stojí na základových pásech z nahutněného kameniva, štěrku z pěnoskla, kari sítí a betonu. Prostor mezi těmito pásy je taktéž vyplněn volně sypaným pěnosklem, které zde funguje jako izolace proti vodě a chladu a dává základům potřebné mechanické vlastnosti. Celou základovou desku zakrývá hydroizolační fólie, pečlivě utěsněná kolem budoucích rozvodů vody, odpadu a elektřiny. V betonové vrstvě obvodového pásu je uloženo uzemnění. Základy domu stejně jako stavbu dřevěného skeletu prováděly profesionální firmy.

základy

Na obvodových základových pásech je položena řada plných stavebních tvárnic, krytých dřevoštěpkovou deskou OSB. Na ní stojí dřevěná konstrukce domu. Sokl z OSB desek vymezuje místo pro slaměné balíky.

Prkennou podlahu ve spodním patře izoluje od základu 10cm vrstva z konopné izolace, která je zaklopena OSB deskami.

Stěny dřevostavby neobsahují konstrukční desky, nýbrž tzv. zavětrování ze šikmých prken, která jsou připevněná k nosným sloupkům. Skelet připomíná pergolu.

Izolace z balíků pšeničné slámy

Balíky slámy do stěn a střechy ukládali Mikovcovi převážně s dobrovolníky, pro které vedle ubytování a stravy připravili také vzdělávací či zážitkový program. Jednou byl zaměřen například na stavbu ekologického domu, jindy třeba na fotografování přírody. Dům s nimi stavěli o víkendech nebo během letních táborů.

 „Jak jsem se těšil na práci svépomocí, nakonec jsem ji často jen zadával dobrovolníkům a kontroloval,“ vypráví Miroslav Mikovec. „Někdy jsem musel nasměrovat i profesionály, kteří z projektu nevyčetli správně, jak udělat například stavební otvor na okna. Byly to však v každém případě zajímavé zkušenosti.“

okna a dveře

Nutno zdůraznit, že dobrovolníci, kteří přijížděli na kurz ekologického stavění, měli jednoduché ubytování, stravu a program zdarma ­ Mikovcovi tím kompenzovali jejich práci na svém domě.

„Postupně tu pracovalo kolem stovky lidí, ale snad jednou jedinkrát jsem se setkala se zklamáním účastníka z toho, že přijel pracovat někomu na soukromý dům a ne na nějakou veřejně prospěšnou budovu,“ dodává Michaela.

„Mnozí, kteří si k nám přijeli zkusit stavět ze slámy a hlíny, byli velice šikovní a zkušení kutilové, a tak leckdy vymysleli přímo tady na místě trik, který usnadňoval stavební postup. Tohle společné objevování bylo samo o sobě pěkné,“ pochvaluje si Miroslav.

Instalace slámy

Mikovcovi spotřebovali na izolaci domu zhruba 900 balíků slámy velkých 40x50x70 cm. Šest set na stěny, tři stovky na střechu.

Izolace stěn je tedy široká 50 cm, celková tepelná izolace domu je projektována tak, aby roční měrná spotřeba tepla nepřesáhla 20 kWh/m2.

i

Vytvoření kompresního věnce vlastně imituje stavební technologii, při které se balíky slámy jako nosné prvky naskládají na sebe a zatíží střechou.

Po osmi postavených řadách byl na balíky položen dřevěný, tzv. kompresní věnec, kterým se slaměná izolace stlačovala dolů hevery zapřenými proti střeše. Zbylý prostor nad ním byl vyplněn další řadou slaměných balíků.

Před stlačováním jsou balíky přes latě přitaženy směrem k domu páskami vedenými skrz stěnu. Vlastně jsou takto přišity ke konstrukci domu, aby se při stlačování nevychýlily ze stěny.

Nejobtížnější ze všeho prý bylo zarovnávání slisované slaměné stěny elektrickým plotostřihem. „Každý metr čtvereční velmi hutné a odolné hmoty jsme pižlali nekonečně dlouho,“ komentuje pracnost Michaela. Čím lépe ovšem stěnu zarovnali, tím příznivější pak měli spotřebu hliněné omítky.

 „Důležité je slaměnou izolaci chránit před deštěm a před zimou ji omítnout. V průběhu stavby jsme slámu přikrývali plachtami,“ doplňuje postup Michaela.

zarovnávání povrchu

Fasádní hliněná omítka

Po zaplnění slaměnou izolací jsou stěny zpevněny zvenku omítkovou směsí

  • hlína,
  • písek,
  • sláma,
  • voda,
  • kravské lejno.

Na hotové slaměné stěny Mikovcovi nejprve nanesli vrstvu řidší hliněné kaše, kterou snadno zapravili i několik centimetrů do slámy. Po zaschnutí na ni nanášeli omítku ze směsi hlíny, nařezané slámy, písku, vody a kravského lejna.

Poměry je třeba předem vyzkoušet na menších vzorcích a vybrat optimální složení. Omítka by měla na zdi držet, ale po vyschnutí nepraskat. 

i

Stěny ze dřeva, balíků slámy a hlíny jsou velmi prodyšné, přitom tepelně izolují v kvalitě nízkoenergetického až téměř pasivního domu. Stavba je difúzně otevřená, dýchá, vnitřní vlhkost snadno prostoupí ven. Právě proto vynikají slámové stavby přirozeným mikroklimatem!

Dvě kolečka písku, šest kýblů hlíny rozmíchané s vodou, pytel slaměné řezanky a kyblík kravského lejna, takovou recepturu používali Mikovcovi.

Venkovní hliněnou omítku je možné nanést pouze na místa, která jsou chráněna dostatečným přesahem střechy. Trvalý déšť by hliněnou omítku poškodil. Proto jsou návětrné a nekryté části fasády nahozeny prodyšnou stavební maltou nebo zaklopeny dřevěnými palubkami.

„Pátrala jsem po tom, čím je kravské lejno pro omítku tak důležité, a našla jsem tři možné příčiny,“ říká Michaela Mikovcová:

  1. „Exkrementy obsahují velmi jemnou vlákninu, která omítku dokonale propojí.
  2. V lejně jsou také enzymy, které zlepší odolnost omítky proti vodě.
  3. i

    Existuje možnost si hliněnou omítku v suchém stavu zakoupit hotovou od výrobce, stačí rozmíchat ji vodou.

    Obsažené látky omítku dezinfikují proti plísním.“

Ručně a nohama

Hliněnou směs na omítku slaměných stěn připravovali na silné krycí plachtě. Mísili ji šlapáním, někdo v holínkách, jiný bos. „Hlína vyžaduje mísení jako těsto v hnětači, obyčejná míchačka by nám nepomohla,“ vysvětluje Miroslav Mikovec, „a ty speciální stojí desítky tisíc. Tak jsme omítku šlapali nohama.“

nanášení omítky

Na slámu se omítka nanášela ručně. V rukavicích nebo bez nich. Ať tak či onak: „Jedna sprcha na umytí nestačí. Kdo pracuje v kravíně, také to zná,“ líčí Miroslav Mikovec práci s materiálem, který měl v mokrém stavu charakteristickou vůni, a to i nanesený na stěnu. Jakmile však proschl, stala se z něj stavebnina jako každá jiná. Pevná, trvanlivá, bez zápachu.

i

Hliněná omítka je velmi tvárná a pro pokožku neškodná, a tak vybízí k tvorbě. „Chtěli jsme stavět obyčejný dům k bydlení bez ambicí zdobit ho nějakými uměleckými díly. Když jsme však omítku z hlíny a řezané slámy měli v ruce, neodolali jsme a sami jsme si vytvořili reliéf se stromem a hnízdem,“ popisuje Miroslav, jak vznikla fasádní plastika.

„Na omítky jsme použili hlínu, kterou jsme vykopali hned vedle domu, slámu jsme nařezali na drobné kousky zahradní sekačkou, stačilo přivézt písek,“ říká Michaela.

Na tuto hrubou jádrovou omítku ještě přišla tenká hliněná omítka finální, už bez slámy, pouze z hlíny, písku a vody.

Barvení

Omítky z hliněné směsi lze barvit vhodnými nátěry. Důležité je zachovat prodyšnost stěny. Na slaměné domy se používají také vodě odolné a paropropustné vápenné omítky, které dokonce stářím ještě vyzrávají, karbonizují a stěnu chrání tím víc, čím jsou starší. Jediný zádrhel je v čase −­ takové vápenné omítky se musí na stěny aplikovat co nejrychleji na jaře, nejpozději v červnu, aby do zimy dokonale vyschly. Jinak by je mráz poničil.

Právě kvůli času volili Mikovcovi jiné řešení, které kombinuje tři opatření: ­

  • přesahy střechy nad hliněnou omítkou,
  • speciální omítkovou maltu určenou na nekryté a návětrné plochy fasády,
  • zaklopení části štítu palubkami (pod nimi je provětrávaná mezera a sláma zamazána řídkou hliněnou kaší).

reliéf v interiéru

Interiérová slámohlína

Hliněná směs je použita také zevnitř. Na šikmé zavětrování stěn jsou připevněné desky dřevovláknité izolace o síle 4 cm, která ještě zvyšují výborné tepelněizolační vlastnosti stěn.

Jako protipožární vrstva izolující slámu a dřevovláknité izolace byla v projektu naplánována buď vyzdívka z nepálených cihel, nebo alternativně vrstva z dusané směsi slámy a hlíny.

i

Mikovcovi po různých pokusech o smíchání dlouhé slámy a hlíny nakonec použili nejjednodušší technologii: Hrst slámy namočili ve kbelíku s hliněnou kaší a pak slaměnou hroudu nadusali ke stěně mezi trámky nosné dřevěné konstrukce.

Původně měla být o síle 10 cm. Díky dřevovláknité desce stačila 6cm vrstva tzv. slámohlíny.

Přes tuto vrstvu přišlo šikmé laťování, jakožto nosič hliněných omítek, které jsou stejného složení jako omítka venkovní, ovšem již bez přídavku kravinců.

Střecha

Balíky slámy jsou uloženy také ve střeše. Slaměný izolant je zde silný 40 cm, takže bylo potřeba nastavit výšku krokví latěmi a dřevovláknitými izolačními deskami. Slámu zvenku zakrývá střešní bednění z prken. Na něm je střešní difúzně propustná hydroizolace (difúzní fólie), běžné latě a střešní krytina.

 podkroví

Směrem dovnitř jsou balíky zaklopeny parozábranou z OSB desek, jejichž spáry jsou přelepeny parotěsnou páskou. Na desky je mezi dřevěnými latěmí instalována podkrokevní konopná izolace. Celkem je tedy ve střeše 50 cm silná izolace. Na latě a izolaci přijde nakonec protipožární sádrokarton.

Vytápění dřevem

Mikovcovi budou topit dřevem v kotli s teplovodním výměníkem a vytápět radiátory. Teplo z kotle o výkonu 9 kW zčásti poslouží pro ohřev vody v kombinovaném elektrickém bojleru. Součástí otopného systému je akumulační nádrž.  Díky mohutné slaměné izolaci postačí na samotné vytápění prostor rodinného domu výkon kolem 2 kW. 

„Svého času mě fascinovala různá solární technika a hodně jsem se o ni zajímal. Když jsem však začal propočítávat, kolik by stál ohřev vody solárními panely v našem domě, zjistil jsem, že návratnost bez dotace by byla problematická. Podle původního projektu jsme měli solárními panely i přitápět, nakonec jsme se rozhodli zmenšit počet panelů a investovat pouze do solárního ohřevu teplé užitkové vody,“ říká Miroslav Mikovec.

dokončená stavba

A cena?

„Dům nakonec nevyjde výrazně levněji než běžný rodinný dům postavený z cihel. Rozdíl bude odhadem nanejvýš v řádu statisíců. Nicméně dřevostavba se slaměnou izolací a hliněnou omítkou je zcela jistě významně levnější ve srovnání se stejně velkým domem s podobnými parametry zateplení a nízkou spotřebou energie postaveným odbornou firmou. Nejvýznamnější úspora totiž vzniká hlavně díky stavbě svépomocí. Oproti ceně za firmou stavěný zděný dům v pasivním energetickém standardu jsme ušetřili zhruba polovinu,“ shodují se Michaela a Miroslav Mikovcovi.

Do částky kolem dvou a půl milionů se jim vešla cena pozemku, septik, který bude napojen na domácí kořenovou čistírnu odpadních vod, nádrž na dešťovou vodu pro zalévání zahrady, splachování toalety apod. Počítají se zazeleněním prkenné střechy dílny a sousedního přístřešku.

Stavba je však velmi pracná

Například jeden metr čtverečný dusané slámohlíny zabere v součtu 2 až 3 hodiny práce. I příprava a nanášení hliněných omítek je časově náročná.

i

Někteří odborníci doporučují systém slaměné tepelné izolace uložené mezi dvěma OSB deskami používat jen na stavbu dílen, garáží a podobných prostor, kde není zvýšená přítomnost vodních par, ale v obytných objektech zajistit, aby vnější záklop byl difúzně propustný – například vhodnou omítkou či provětrávanou mezerou.

„Kdo by si chtěl práci s hlínou ušetřit, má možnost stavět i tzv. suchým způsobem, tedy slaměné balíky zaklopit z obou stran mezi parotěsně nainstalované OSB desky, tak aby se do slámy nedostala vzdušná vlhkost a nekondenzovala tam,“ říká Michaela Mikovcová.

„Stavba pak sice ztratí svou unikátní prodyšnost, přirozenou regulaci vlhkosti, jejíž odvádění je třeba zajistit jinými stavebními úpravami, a sníží se i schopnost stěn akumulovat teplo, ale kvalita levné izolace zůstane a díky ní také nízká spotřeba energií a tepelná pohoda v celém domě.“

Foto Michaela a Miroslav Mikovcovi

Autor Jan Tomášek.

Vložte nový komentář jako nepřihlášený uživatel nebo se přihlaste.
Povinné položky jsou označeny *

Napište číslicí výsledek příkladu: dvaplusjedna = 

Pokud jste již registrováni na iReceptáři, přihlaste se svým uživatelským jménem a heslem.
Povinné položky jsou označeny *

Diskuse

vložit dotaz »

dřevostavba

(Evoš), 28. 4. 2017, 21:35

Dřevostavbu nám stavěla firma Dřevostavby MYHOME. Veliká spokojenost.

suchý spôsob

(VWPsQNuE4-uk2YTuVVSsQNu), 7. 10. 2012, 17:25

ani stena postavená suchým spôsobom nemusí stratiť priedušnosť. OSB doska sa dá len na vnústornú stranu konštrukcie, kde tak či tak potrebujeme vytvoriť parotesnú vrstvu, ktorá bráni prenikaniu vlhkosti z interiéru do konštrukcie. Keďže v exteriéri je z pravidla nižšia vlhkosť, netreba jej brániť v prenikanu do konštrukcie. Z vonka sa preto použije paropriepustná DHF doska, alebo paropriepustná fólia a drevený či iný obklad, tj vznikne prevetrávaná fasáda, v ktorej prirodzené prúdenie vzduchu medzi obkladom a izolačnou vrstvov zabezpečí bezproblémový odvod vlhkosti.
Problém suchého spôsobu proti kombinácii slamy a hliny je v tom, že hlina zásadným spôsobom zvyšuje požiarnu odolnosť konštrukcie, čiže pri suchom spôsobe je potrebné dbať o správnu manipuláciu s otvoreným ohňom v okolí stavby.

Parotěsná zábrana na OSB deskách?

(Jaroslav), 24. 6. 2011, 13:28

Dobrý den. Ve fotogalerii uvádíte u obrázku šikmých podkrovních stěn, že záklop z OSB desek byl zakryt další parotěsnou vrstvou. Nestačily by jen ty parotěsné pásky na spáry OSB? A který materiál jste použili? Děkuji za odpověď.

RE: Parotěsná zábrana na OSB deskách?

(Míša Míkovcová), 26. 6. 2011, 20:51

Zdravím, na veletrhu o dřevostavbách jsme zjistili že není OSB jako OSB. Některé druhy jsou neprůvzduštější než jiné. A zrovny ty co máme my se ukázaly jako v tomto ohledu nejpropustnější a tak nám bylo doporučeno přetřít to latexem. Takže jsme to natřeli. Spáry jsou přelepeny airstop páskou.

ahojky :-)

(VWPsQNukW_qy.Z4Vj7aPZYTw), 23. 3. 2012, 20:24

taky začínám e stavět dřevostavbu se slaměnou izolací, ale budem to mít právě z OSB deskami.. a dýchání domu nám zajístí rekuperace...:-) moc pěkný článek! :)

RE: ahojky :-)

(VWPsQNukW_qy.Z4Vj7aPZYTw), 23. 3. 2012, 20:25

**pardon , melo to byt z OSB desek -)

Kolik stály balíky?

(Vašek), 25. 5. 2011, 10:48

Zajímala by mě cena slaměné izolace a případně i porovnání s jinými materiály.

RE: Kolik stály balíky?

(VWPsQNukW_qy.Z4Vj7aPZYTw), 23. 3. 2012, 20:28

My mame zateplení celeo baracku -152 m2 za krásných 4800kč :-) ...

RE: Kolik stály balíky?

(VWPsQNuNVvbjcL7dWom.CYsXVt~FQmT6hUojEm4UHxAFkm4Vj7aPZYTw), 25. 5. 2011, 12:12

Pokud vím, cena balíku byla cca 7 Kč, tzn. 1000 balíků slaměné tepelné izolace stěn i sřechy stálo 7000 Kč. Sláma je výrazně levnější než jakákoliv jiná izolace. Jiné vláknité izolace se, na rozdíl od slámy, musí dávat vždy do roštu, což exaktní porovnání cen značně komplikuje.

PředchozíDalší
Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2018. Autorská práva vykonává vydavatel.
Jakékoli užití části nebo celku, zejména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo elektronickým)
i v jiném než českém jazyce bez písemného svolení vydavatele je zakázáno. ISSN: 1805-9465.

© 2018 VIZUS | Používáme redakční systém Vizus CMS