Sbírka Aloise Vláčila tvoří základ hasičského muzea. Expozice umístěná ve dvou místnostech rodinného domku zahrnuje hasičskou výzbroj (stříkačky, hydranty, proudnice, hasicí přístroje, hasičské sekyry, tesáky), součástí sbírky je i hasičská výstroj (přilby, pracovní a slavnostní uniformy, hasičské pásy, svítilny, trubky) a další předměty jako hasičské distinkce, rukávové nášivky, vyznamenání, upomínkové medaile, odznaky, diplomy, časopisy. Sbírku doplňují i modely hasičských vozů a stříkaček.
sběratel Alois Vláčil
Od výstavy k muzeu
Jak už se to u sběratelů stává, všechno začalo celkem nenápadně. „Jsem dobrovolným hasičem a v roce 1985 jsme v Olšanech připravovali oslavy výročí 100 let od založení hasičského sboru v obci. Nabídnul jsem, že uspořádám malou výstavu. Od sousedů jsem pro ni získal například diplom starosty Hasičského sboru v Olšanech a tři jeho vyznamenání.
Řád svatého Floriána – naše nejvyšší hasičské vyznamenání
Výstavou to shánění samozřejmě neskončilo. Zpočátku jsem se zaměřil na hasičská vyznamenání, později na hasičské přilby, pak už jsem sbíral vlastně všechno, co souviselo s hasiči. Mnoho exponátů jsem získal nákupem na burzách, další se ke mně dostaly výměnou a to i ze zahraničí, především z Polska, Německa, Rakouska. Mám hasičské přilby z Francie, Velké Británie, Japonska. Přilbu newyorských hasičů jsem získal od sběratele ze Slovenska.
Po několika letech už jsem toho měl tolik, že jsem ze sbírky v roce 1995 mohl otevřít muzeum k 110 letům olšanského hasičského sboru. Nevystavuji všechny věci, jednak už doma nemám místo, ale vystavovat třeba všechny pozvánky na hasičské plesy, rukávové nášivky a další drobnosti, to by nemělo smysl.
Uniforma českých hasičů z roku 1922
Některé exponáty jsem zapůjčil do jiných sbírek. Například v hasičském muzeu v nedalekých Čechách pod Kosířem vystavují moji hasičskou stříkačku Smekal vyrobenou firmou, která v oné obci sídlila. Ale mají tam i další mé stříkačky od jiných výrobců či výsuvný hasičský žebřík.
Historická hasičská stříkačka drží stráž na dvoře.
V hasičském muzeu v Dřevohosticích u Přerova zase vystavují dvacet zahraničních hasičských uniforem z mé sbírky,“ říká Alois Vláčil z Olšan u Prostějova, člen Klubu sběratelů kuriozit a sběratelské skupiny při Centru hasičského hnutí v Přibyslavi.
Nejen hašení
První profesionální hasičské sbory na českém území začaly vznikat po roce 1850, a to ve velkých městech Praze, Plzni a dalších. Teprve o sto let později i v ostatních větších sídlech. Téměř v každé vsi tedy do té doby fungovali dobrovolní hasiči. Spojovala je motivace; vždyť každý zásah proti ohni, eventuálně při povodni či jiné události ohrožující lidské životy či majetek, přináší výjimečné chvíle i mimořádné nebezpečí.
Kovové přilby nahradili ty z vepřové kůže
Přestože se dobrovolní hasiči věnují pravidelným cvičením, nebo soutěžím v hasičském sportu, našli si čas i na další aktivity — vedle Sokola či různých místních sdružení patřily dobrovolné hasičské sbory tradičně k významným představitelům společenského a kulturního života dané obce.
Moderní hasičské přilby připomínají vybavení kosmonautů.
Dobrovolní hasiči například organizovali divadelní ochotnické soubory, proslulé jsou hasičské plesy — například sbor dobrovolných hasičů v Olšanech u Prostějova dodnes pořádá každoroční plesy již od roku 1886.
Foto autor
