Plži nejsou mlži
Plže si velmi často pleteme s mlži, proto neuškodí troška zoologické osvěty:
- Plži jsou jednou ze šesti tříd kmene měkkýšů a žijí ve zpravidla celistvé spirálovité vápenné schránce – ulitě.
- Mlži, další třída kmene měkkýšů, pak obývají schránku tvořenou dvěma miskami spojenými ve vrcholu.
- Ulity plžů a misky mlžů se společně označují jako mušle nebo lastury.
Škeble žijí v rybníce
„Někdy slýchám i pojmenování škeble, ale to je podle mého názoru nedůstojné, protože tak se označuje pouze jeden rod sladkovodních mlžů – škeble rybničná,“ říká sběratel Jaroslav Derka a dodává: „Je to stejné, jako kdybychom všem tropickým ptákům s nádherným opeřením říkali třeba vrabci.“
Nejdřív kniha, pak inzeráty a klub
sběratel Jaroslav Derka
„Učarovala mi kniha Krása lastur. Aktivně jsem však začal sbírat až po roce 1989. Do té doby jsem měl doma jen několik utrápených lasturek, skořápku kokosového ořechu a mořského kraba. Sbírka se začala pořádně rozrůstat teprve poté, když se poměry uvolnily a bylo možné nejen cestovat, ale především komunikovat s jinými sběrateli. Do té doby jsem nikoho neznal.
Začal jsem si dávat inzeráty do Annonce, že sháním zajímavé ulity, postupem času se tak vytvořil okruh podobně zaměřených nadšenců, kterých nakonec bylo už tolik, že jsme se v roce 1995 rozhodli založit Český klub sběratelů lastur (ČKSL), který má přes dvě stovky členů, včetně sběratelů ze Slovenska, Polska a dalších zemí, kde nemají vlastní podobné sdružení,“ prozrazuje předseda klubu v létě roku 2008.
V té době jeho sbírka lastur zahrnuje asi 4500 druhů mořských plžů. Přitom od každého druhu má sběratel až několik kusů – jednotlivých schránek plžů je tedy mnohem víc. Ve sbírce jsou mušle malé jen několik milimetrů i velké lastury – největší je ulita plže Syrinx aruanus dlouhá 58 cm.
Archiv v krabičkách a krabicích
Lastury jsou archivovány podle druhů v krabičkách od zápalek uspořádaných v kazetách, kolekce větších druhů jsou umístěny v zasklených entomologických krabicích, ve kterých jsou ulity přilepeny plastickým tmelem ke stylově modrému podkladu.
obrázek z archivu ireceptar.cz
Ve sběratelově knihovničce je kromě toho na čtyřicet knih o lasturách, přičemž každým rokem k nim přibudou minimálně dvě další odborné knížky, většinou monografie věnované pouze jedné čeledi mořských plžů.
Sběratel objevil mušli, která teď nese jeho jméno
„V roce 2000 na Filipínách se mi podařilo najít dosud nepopsaný druh. Patří do čeledi Triviidae a jmenuje se Dolichupis derkai. Stal jsem se tak prvním Čechem, po kterém je pojmenovaná mořská mušle,“ říká sběratel. Ulity z moře však většinou nesbírá.
„Jednak dodržuji určitou sběratelskou etiku, ale hlavně se soustřeďuji na ulity vzácných druhů, které sotva najdete v hloubce dvou metrů nebo v písku na pláži,“ vysvětluje. Mušle vyměňuje s jinými sběrateli nebo je kupuje od rybářů, kterým ulity uvíznou v síti jako vedlejší produkt lovu.
Ulita a operculum - víčko na vchodu do ulity
obrázek z archivu ireceptar.cz
„Patří ke sběratelské etice, že se při koupi či výměně snaží dozvědět něco o původu nabízeného materiálu. Když máte podezření, že materiál byl nabytý nelegálním způsobem, je lepší výměnu neuskutečnit,“ zdůrazňuje sběratel.
Nejvíc přírůstků do sbírky získává na evropských burzách mušlí a na setkáních Českého klubu sběratelů lastur v Praze a Brně.
Čištění exponátů
Nové lastury před uložením vyčistí a konzervuje. Čištění vyžaduje značnou dávku trpělivosti. Podrobný popis najdete na internetových stránkách Jaroslava Derky.
„Očištěné mušle nelakuji, pouze je konzervuji parafinovým olejem, aby vápenná schránka časem nezačala zvětrávat. Olej zvýrazní barvy lastur. Čas od času pak nátěr obnovím. Přirozenou vápenitou krustu na povrchu lastury u některých druhů sběratelé neodstraňují, leští se jen ulity prodávané jako suvenýry nebo dekorativní předměty,“ říká Jaroslav Derka.
