obrázek z archivu ireceptar.cz

Návrat zubra do českých lesů

Kdysi se majestátní zubr klidně pásl v evropských lesích. Lidé ho však lovili tak intenzivně, až zabili posledního. Nyní vstal z mrtvých a zlo na něm spáchané se pomalu daří napravovat.

Zubr je impozantní tvor. Býk může vážit tunu a v kohoutku měřit téměř dva metry. Kdysi žil v rozsáhlých listnatých lesích a lesostepích téměř celé Evropy. Postihl ho však stejný osud jako podobného, o něco mohutnějšího a méně rohatého amerického bizona, jehož milionová stáda vybili nenasytní přistěhovalci.

Obr vegetarián

Zubři odjakživa trpělivě spásali trávu a bylinné patro lesů, občas si přilepšili i listím a borkou stromů. Zatímco zubří samci jsou samotáři, kteří společnost vyhledávají jen v době říje, samice se sdružují do menších stád. Společně v nich chrání a vychovávají telata. Každý rok porodí nejvýše jedno, doprovázejí je však i odrostlí potomci až do stáří tří let.

Zubr evrospský (bison bonasus), vyhubený a znovu vzkříšenýZubr evrospský (bison bonasus), vyhubený a znovu vzkříšenýAutor: Archiv ireceptar.cz

Zkáza největšího evropského savce

Zubr byl vyhuben lidmi pro chutné maso i trofeje. Z našich lesů zmizel patrně v raném středověku a jako památka na něj zůstalo jen pár jmen obcí a říček, například Zubrnice či Zubří. Počátkem 20. století zbyla těmto lesním obrům poslední dvě útočiště, a to v polském Bělověžském pralese a na Kavkazu. V roce 1919 byl však v Bělověžském pralese zabit poslední volně žijící zubr – zdejší poddruh je nyní označován jako zubr evropský (Bizon bonasus bonasus). O šest let později byl upytlačen poslední zubr na Kavkazu a z povrchu země tak zmizel poddruh zubr kavkazský (Bizon bonasus caucasicus). Pár desítek zubrů evropských zbylo v zoologických zahradách a oborách.

Záchrana přišla na poslední chvíli

Naštěstí se našli lidé, kterým osud zubra nebyl lhostejný a kteří započali s cíleným chovem pro obnovu druhu. Podařil se, dnes již zubrů žije několik tisíc. Vracejí se i do volné přírody a obývají rozsáhlé lesní oblasti Polska, Španělska, Litvy, Ruska, Ukrajiny, Slovenska a nyní i České republiky. Díky promyšlenému připouštění se dokonce podařilo obnovit typ kavkazského poddruhu zubra.

Zubři se množí pomalu, samice se o tele stará několik letZubři se množí pomalu, samice se o tele stará několik letAutor: Archiv ireceptar.cz

Zubři v Česku

V Česku se na záchraně a znovuvypouštění zubrů do přírody podílejí zoologické zahrady i zájmové skupiny nadšených lidí, například Spolek chovatelů zubra evropského či Národní centrum ochrany zubra evropského, zapojují se i vysoké školy a Akademie věd ČR.

Nadějná budoucnost

V naší hustě osídlené republice není moc oblastí, kde by mohli zubři nerušeně žít. Nabízejí se národní parky a rozsáhlé vojenské prostory, ve kterých mohou být zubři spásáním trávy i užiteční. Místo původních rozsáhlých listnatých lesů se spokojí i s lesy smíšenými, loukami a pasekami.

Před třemi lety bylo do obrovské aklimatizační obory Vojenských lesů a statků Židlov na Ralsku vypuštěno stádo osmi zubrů. Na svět tam přišla i telátka. Před dvěma lety byli zubři z obory vypuštěni do volné přírody. Zpočátku se jim ze známého prostředí, kde dostávali potravu, ani nechtělo. Nakonec se ale do širého světa za ohradou vydali. Na jaře spolu s jeleny a muflony nabírali sílu u krmelců, ale poté si již sami hledali potravu po širých lesích a loukách Ralska. Návrat zubrů se zdařil.

Zubr, největší evropský savec, se vrátil do našich lesůZubr, největší evropský savec, se vrátil do našich lesůAutor: Archiv ireceptar.cz

Je setkání se zubrem nebezpečné?

obrázek z archivu ireceptar.czobrázek z archivu ireceptar.czAutor: Archiv ireceptar.cz

Vzdálenost, na kterou je zubry možné pozorovat, aniž by nás vnímali jako nebezpečí, se pohybuje kolem 100 metrů.

Ač svou velikostí budí respekt, je zubr evropský mírumilovným a plachým vegetariánem. Může však zaútočit ze strachu, především když matka brání svá telata. Pokud se k němu nebudeme přibližovat jako k domácímu zvířeti, ale naopak se v klidu a tiše vzdálíme, nebude mít důvod nás pronásledovat. Horší to mohou mít volně se pohybující větší psi, které zubři berou jako ohrožení. Tuto obavu mají zakódovanou z dob, kdy čelili vlkům.

Zubr a rozvoj turistiky

V polském Bělověžském pralese žije v současnosti kolem 500 zubrů. Nevyvolávají žádné incidenty ani neškodí, naopak tam lákají turisty a milovníky přírody z celého světa. I naše maličké stádo z Ralska je již oblíbenou atrakcí. Zubr je dobrým příkladem toho, že chyby z minulosti, alespoň některé, lze napravovit. A že to stojí za to.

Akční letáky