obrázek z archivu ireceptar.cz

Noční svítící oblaky okouzlují astronomy, meteorology i laiky

Jejich popis lidé poprvé zaznamenali už v roce 1885. Vidět bývají z míst ležících mezi 50 ° a 65 ° zeměpisné šířky při soumraku v období kolem letního slunovratu a to jak na severní, tak i na jižní polokouli.

Řeč je o nočních svítících oblacích. Okouzlily i Tomáše Tržického, spolupracovníka Štefánikovy hvězdárny na Petříně a člena České astronomické společnosti, pod jejíž patronací spravuje stránky o optických úkazech v atmosféře.

Kouzla letních soumraků

„Zájem o astronomii mne vždy nutil dívat se na oblohu a odtud byl už jen krůček k fotografování jevů provázejících počasí — zejména různé atmosférické optické jevy. Vlastně se taková pozorování s astronomií dobře doplňují.

Krepuskulární paprsky po explozi sopky Saryčev, 3. července 2009Krepuskulární paprsky po explozi sopky Saryčev, 3. července 2009Autor: Archiv ireceptar.cz

V době, kdy není jasná tmavá noc, lze na obloze obdivovat různé druhy oblaků, halové jevy, duhy, nebo jen čarokrásné soumraky, a za vrcholného léta, již téměř za tmy, právě vzácné noční svítící oblaky.“

Ledové krystalky v mezosféře 

Mluvíme sice o oblacích, ale s běžnou oblačností, která leží v troposféře, tedy ve výškách do 15 km, nemají noční svítící oblaky mnoho společného. Nacházejí se ve vůbec nejchladnější části atmosféry — v horní mezosféře, tedy ve výškách 80 až 85 km. Teplota tu kolísá, nejnižší je paradoxně v období letního slunovratu. A právě při hodnotách kolem −130 °C se mohou noční svítící oblaky tvořit. Vznikají nejen v pásu mezi 50 ° a 65 ° zeměpisné šířky, ale i nad póly, ale tam je kvůli příliš světlé obloze a polárnímu dni pozorovat nemůžeme.

polární záře pozorovaná v Praze 20. listopadu 2003polární záře pozorovaná v Praze 20. listopadu 2003Autor: Archiv ireceptar.cz

Složeny jsou z ledových krystalků a přesný mechanismus vzniku není zatím zcela objasněn. Předpokládá se, že v této velmi suché části atmosféry vznikají částečky ledu díky přenosu malého množství vodních par z nižších částí atmosféry a také díky vzniku molekul vody přímo v mezosféře zřejmě štěpením metanu slunečním zářením.

Kde a kdy svítí oblaky

Pozorování nočních svítících oblaků na území České republiky bylo v minulosti zaznamenáváno jen ojediněle. Známy jsou popisy z roku 1885 a pak až z roku 1988.

Tomáš Tržický se s kolegy ze Štefánikovy hvězdárny vydal koncem června roku 2004 na týdenní pozorovací expedici na nejvyšší horu Jizerských hor: „Chtěli jsem tak zvýšit šanci na pozorování tohoto jevu, který přece jenom bývá četnější v severnějších částech Evropy. Počasí nám tehdy příliš nepřálo a v pozorování jsme úspěšní nebyli.

Noční svítící oblaky v Praze, 1. července 2004Noční svítící oblaky v Praze, 1. července 2004Autor: Archiv ireceptar.cz

Paradoxně se mi noční svítící oblaky podařilo prvně spatřit o několik dní později v Praze z míst, kde tyto nevšední oblaky musely bojovat s pouličním osvětlením. Bylo to pozdě večer 1. července 2004,“ vypráví popularizátor astronomie a znalec úkazů v zemské atmosféře. 

„Soumrak propůjčuje krajině podmanivou atmosféru, nevšední barvy a osvětlení. Krajináři většinou fotografují pozdě večer či brzy ráno, kdy nízké slunce pěkně modeluje krajinu. I po jeho západu nebo brzy ráno za rozbřesku lze obdivovat na obloze světelný koncert,“ říká Tomáš Tržický.

Akční letáky